Eurovolby 2019

Má EU mluvit i do platů či pracovní doby? Toto si myslí české strany

Tesař, pokrývač
Zdroj: Getty Images
Ilustrační foto

V dalším díle speciálu TN.cz zaměřeného na srovnávání programových priorit hlavních českých politických stran před volbami do Evropského parlamentu jsme se zaměřili na ekonomiku. Strany odpovídaly na otázky, jestli podporují větší aktivitu Unie v sociální politice a zda by mělo dojít ke změnám v dotačních programech.

Možnosti Evropské unie v sociální politice jsou dnes omezené. A většina českých stran by to tak nechala. Ať si o výši minimální mzdy, délce pracovní doby a dalších opatřeních rozhodují státy samy. Výjimkou je levice, která se celounijní regulaci nebrání.

 

Strany odpovídaly na otázku: Měla by být EU aktivnější i v sociální politice (celounijní minimální mzda, maximální pracovní doba, atd.?). Pokud ano, tak jaká opatření byste podporovali?

 

Podle ODS by tomu tak rozhodně být nemělo. "Sociální politika musí zůstat v kompetenci členských států tak, jak je tomu doposud. Žádné řešení typu "jedna košile padne všem" v této oblasti neexistuje," napsali občanští demokraté.

 

ČSSD uvedla, že bude prosazovat zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy. Jako příklad uvádí Francii, kde má pracovní týden 35 hodin, či Švédsko, které experimentovalo s šestihodinovým pracovním dnem. "Není to tedy žádné sci-fi, ale reálné opatření, jež řeší nejen nespravedlivou délku pracovní doby, ale i čistě praktické otázky, jak zvládnout práci i péči o rodinu. Historicky je vyzkoušené, že zkrácení pracovní doby zvyšuje produktivitu práce," napsali sociální demokraté.

 

 

Komunisté dokonce zásahy do sociální politiky považují za zcela nutné. "Je to mnohem rozumnější, než bavit se o evropské armádě a posílat z peněz EU přes 300 miliard na zbrojení. V rámci honby za jednotným trhem EU zcela zapomněla na sociální stránku věci a dnes vidíme propastný rozdíl mezi životní úrovní mezi některými regiony, ale i mezi starými a novými členskými státy," napsala KSČM a zdůraznila, že v programu má požadavek na celounijní minimální mzdu. S odbory v ČR i v dalších zemích chce projednávat další sociální opatření.

 

Zcela opačný názor zastávají zástupci koalice TOP 09 a STAN. "Sociální politika by měla zůstat především v kompetenci národních států. Její sjednocení by bylo nevýhodné pro naše občany i firmy, protože by odstranilo naše konkurenční výhody na trhu práce," odpověděli.

 

I Piráti chtějí přenechat většinu sociální politiky v gescích národních států. "Za výrazný problém považujeme ale například pracovní agentury, pro které by měla platit přísnější pravidla," dodali.

 

 

"Jsme proti jednotnému evropskému státu. O své občany se musí postarat národní státy podle svých zdrojů. O životní úrovni v každé zemi musí rozhodovat práce občanů státu. Pro SPD je zásadní ukončit okrádání naší země nadnárodními korporacemi, které od nás vyvádí stovky miliard ročně," napsala SPD.

 

Hnutí ANO nechce, aby EU do sociální politiky zasahovala. "Sociální politika vychází z praxe a historie každé země a není možné ji vložit do jedněch pravidel," dodalo hnutí ANO.

 

"KDU-ČSL bude podporovat programy na lepší skloubení rodinného a profesního života, evropská podpora částečných, flexibilních a sdílených úvazků (tzv. rovnováha rodinného a pracovního života), jakož i vytváření permanentního dialogu se zástupci rodin a odborných rodinných center na evropské úrovni," napsali lidovci.

 

 

ANO chce bránit dotace pro zemědělce, jiné strany je zase omezit

Omezení či změna v dotační politice jsou dalším tématem, ke kterému se strany vyjadřovaly. Česko vloni dostalo z unijního rozpočtu téměř 95 miliard korun, odvedlo do něj 49,6 miliardy. Podle ministerstva financí od vstupu do EU do konce loňského roku Česko zaplatilo 565 miliardy a získalo 1,31 bilionu korun.

 

Jste pro omezení/revizi/změnu dotačních programů? Pokud ano, tak v jaké podobě? Zeptala se redakce TN.cz také politických stran.

 

"KDU-ČSL požaduje ulehčení administrativy unijních programů a snížení počtu úředníků," odpověděli lidovci, jakou cestou by se vydali.

 

Hnutí ANO podporuje zachování programů v rámci kohezní politiky, které podporují investice do regionů či infrastruktury. "Jsme rovněž pro zachování podpory pro české zemědělce a budeme prosazovat to, aby naši zemědělci měli rovné podmínky v rámci zemědělské politiky EU jako západní země. Jsme také pro investice do vědy, výzkumu a inovací a podporu spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti," dodalo hnutí. Podpořilo by také vymezení programů na boj proti suchu a proti dalším klimatickým změnám.

 

 

SPD věří, že se jí podaří ukončit současnou podobu evropské integrace. "Budeme podporovat spolupráci v oblasti společného financování společné dopravní infrastruktury, vědecké a technické spolupráce, případně v oblasti podpory rodin s dětmi (podpora sociální dostupnosti programů reprodukčního lékařství). Evropské národy potřebují vlastní děti," odpověděli zástupci SPD.

 

Piráti chtějí podmínit výrazněji dotace dalšími faktory. "V případě zemědělských například udržitelností a šetrností ke krajině. Zároveň je potřeba je zastropovat, aby z nich těžili především malí a střední zemědělci, nikoliv velké agrokorporace. Obecně bychom také preferovali další přechod od dotací k rozvojovým půjčkám a investicím. Dotace jsou příliš často zneužívané a křiví trh," napsala Česká pirátská strana.

 

Na dotace pro velké podniky se zaměřila i koalice TOP 09 a STAN. "Považujeme za porušování férové hospodářské soutěže, když nenárokové dotace směřují do velkých podniků a holdingů namísto do malých a středních podniků. Netransparentní kritéria pro přidělování podpory nahrávají silným hráčům a vytváří prostor pro korupci," odpověděli na otázku zástupci koalice.

 

Komunisté chtějí řešit revizi dotační politiky v rámci debat o budoucnosti Unie v návaznosti na to, jak dojde ke změně kompetencí EU. "Je pravdou, že má EU možná již až příliš mnoho dotačních programů a není tedy zcela lehké se v nich orientovat, ale je také pravdou, že Česká republika přílišnou byrokracií ztěžuje (například školám, malým a středním podnikům) možnost, na tyto dotace dosáhnout, což považujeme za obrovskou chybu," vzkázala KSČM.

 

 

Menší úpravu dotačních programů podporuje i ČSSD. "Evropské dotace by měly primárně sloužit občanům. Ti by z nich měli profitovat nejvíce. Nicméně existuje omezený počet oblastí, kde dotace do velkých podniků vyústí do zvýšení kvality života našich obyvatel, protože realizují projekty v čistě veřejném zájmu, které ty menší zkrátka nezvládnou. Příklady jsou nasnadě: od zavedení vysokorychlostního internetu, infrastruktur, chytrých sítí, dopravy nebo právě i spolupráce s malými podniky na výzkumných a inovačních činnostech," napsala ČSSD.

 

ODS upozorňuje, že Česká republika se v dohledné době přesune mezi čisté plátce do unijního rozpočtu. "Proto je i v našem zájmu, aby se unijní rozpočet nenafukoval. Navíc dotace jsou zpravidla tím nejméně efektivním způsobem veřejných investic. Mnohem lépe fungují například garance investic nebo nízkoúročené půjčky," napsala ODS. Upozorňuje na nové priority, třeba migrační krizi nebo větší potřebu podpory vědy a výzkumu. "To vše se musí nutně projevit na dosavadním, na dotacích založeném modelu práce s evropským rozpočtem. Měli bychom s tím počítat," dodali občanští demokraté.
 

vbo TN.cz