JAPONSKO: Jak NIČÍ radioaktivita LIDSKÉ TĚLO!

Japonsko bojuje s úniky radiace z jaderné elektrárny Fukušima. Mají kvůli tomu panikařit i Češi a vykupovat jódové tablety?

Nemoc z ozáření je forma poškození tkání, které byly vystaveny nadměrném množství radiace. Efektu se často využívá také v lékařství - na radiaci jsou totiž citlivé rakovinné buňky a dají se zářením poměrně snadno ničit.

 

ČTĚTE TAKÉ AKTUÁLNÍ INFORMACE Z JAPONSKA:

HRŮZA! Z jaderné elektrárny Fukušima uniklo NEBEZPEČNÉ PLUTONIUM!

SIMPSONOVI DRÁŽDÍ NĚMCE! Laxním přístupem k jaderné bezpečnosti!

Fukušima jenom PRDÍ, ale NEPOKAKÁ SE! Uklidňují Japonci


Normální zdravá tkáň si přitom s radiací poradí. Ale jen do určité míry. Pokud je jejím účinkům vystavena dlouhoudobě, případně je radiace velmi silná, i když působí jen velmi krátce, má na lidské tělo zhoubný vliv.


Jak se bránit při zvýšené radiaci?


Předně je třeba říci, že žádné nebezpečí hrozící z radioaktivního spadu pocházejícícho z japonských elektráren, obyvatelům České republiky nehrozí. To opakovaně potvrdila i šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.


Koncentrace radioaktivního spadu nad územím ČR jsou totiž tak malé, že je zaznamenají pouze velmi citlivé přístroje.


Pokud by nastala jaderná katastrofa poblíž České republiky, pak by situace byla odlišná. Základní obrana před radiací spočívá v pobytu v místnostech, které jsou před zářením dobře odizolované - například bunkry, v horším případě byty se zavřenými okny. 


Důležité je také se pravidelně omývat nekontaminovanou vodou - tělo se tak zbaví nánosů radioaktivního prachu. Samozřejmostí je vyhýbání se konzumaci ozářených potravin. V zasaženém území by se také neměly sbírat houby určené k přímé konzumaci a to po dobu několika desetiletí.

Pro tento prvek stránky je nezbytný plugin flash.


Pro tento prvek stránky je nezbytný plugin flash.


Zatímco izotopy radioaktivního jódu se rozloží do několika týdnů, cesium má poločas rozpadu 30 let. To znamená, že i po uplynutí této doby je v zemi stále polovina těchto radioaktivních prvků.


V případě zasažení obyvatelstva se také doporučuje užívání jódu. Prvek zabrání usazování radioaktivních sloučenin tohoto prvku ve štítné žláze.


Ale tady je nutné dát dobrý pozor. Jodidové tablety sice dokáží v případě kritického stupně radiace zabránit poškození štítné žlázy, avšak mohou mít i vedlejší vážné zdravotní důsledky!


Jod se totiž dnes přidává snad všude - do soli, jogurtů, mléčných krémů, mléka, atd. Je také ve zvýšené koncentraci přítomen v některých minerálních vodách.


Stát k tomu přistoupil před několika desetiletími a snaží se tak zajistit zdravý vývoj novorozených dětí. Jód ovlivňuje především vývoj pohybové soustavy a mozku v raných fázích vývoje, a proto může jeho nedostatek negativně ovlivnit například inteligenci a vyvolat tak kreténismus.


Jaké hodnoty záření jsou škodlivé?


V Japonsku se zatím nejvyšší hodnoty záření pohybovaly do hodnoty 12 000 mikrosievertů za hodinu (12 mSv za hodinu). Toto množství je potenciálně nebezpečné pro pozdější vznik rakoviny a změny v genetickém kódu.


Obyvatelům střední Evropy nicméně žádné velké nebezpečí nehrozí. Radioaktivní mrak, který se šíří z japonských elektráren, je totiž od ČR vzdálen více než 9000 kilometrů.


Za dobu, než by dorazil nad naše území, se značně rozptýlí. Odborníci sice naměří i v Evropě zvýšené hodnoty radiace, ale to jen díky velmi citlivým přístrojům.


Dodejme, že člověk běžně z okolí obdrží i více než 3 mSv za rok. Tedy čtyřnásobně menší množství než za hodinu pobytu v okolí jaderné elektrárny Fukušima. Při rentgenu hrudníku člověk dostane dávku přibližně 20 μSv.


Radiace se šíří ze zemětřesením poškozených reaktorů v jaderné elektrárně Fukušima 1, která je vzdálena od Tokia 250 kilometrů.


"Nyní mluvíme o úrovních radiace, které mají dopad na lidské zdraví," řekl před několika dny tajemník japonské vlády Jukio Edano.
 

První případy zdravotních potíží, způsobených ionizujícím zářením se objevily prakticky současně s jeho objevem v roce 1896. První si účinků záření povšiml německý chemik Giesel, který v roce 1900 nosil dvě hodiny na ruce připevněnou špetku radiové soli. Důsledkem byl zánět a sloupnutí kůže. Marie Curie tento pokus v zápětí zopakovala a nosila sůl radia na ruce 10 hodin. Během tří týdnů se vytvořila hluboká hnisavá rána, která se hojila další dva měsíce. Významný je případ popálenin Henri Becquerela, který nechtě nosil 3. a 4. dubna 1901 v kapse u vesty trubičku se solí radia s aktivitou 160x vyšší, než před tím Marie Curie na ruce. Po týdnu se objevila červená skvrna, která se postupně zanítila. V místě kontaktu mu začala odumírat tkáň, kterou bylo třeba chirurgicky odstranit. Léčení trvalo 7 týdnů, poté se rána začala zavírat. V roce 1902 byl předveden první případ rakoviny z ozáření. První badatelé v oblasti radioaktivity měli běžně zářením lehce popálené prsty. A řada z nich (včetně Marie Curie) zemřela na různé formy leukémie a rakoviny, uvádí wikipedia.cz.


Pokud by úroveň ozáření kolem japonských elektráren dále rostla, museli by se Japonci vyrovnat už se závažnějšími problémy.


Při 0,5 - 1 Sv totiž hrozí mírná nemoc z ozáření. Nastává také zvýšené riziko infekce z důvodu narušení imunitních buněk. Dočasná sterilita u mužů je možná.


Od ozáření od 1 do 2 Sv už hovoříme o lehké otravě ozářením s 10% úmrtností po 30 dnech. Typickými příznaky jsou mírná až střední nevolnost s příležitostým zvracením začínajícím 3 až 6 hodin po ozáření a končícím do jednoho dne.


Dále následuje 10denní až 14denní latentní fáze, po které se objeví lehké symptomy jako vyčerpanost. Imunitní systém je utlumený; nemoci se léčí pomaleji a je zvýšené riziko infekce. Dočasná mužská neplodnost je obvyklá. U těhotných žen nastane spontánní potrat nebo narození mrtvého plodu.

 

1 Sv je taková absorbovaná dávka, která při jakémkoliv typu ionizujícího záření vyvolá v organické látce stejný biologický účinek. Starší jednotkou dávkového ekvivalentu byl rem, přičemž 1 rem = 0,01 Sv.


Pokud by člověk obdržel dvojnásobnou dávku, pak mu hrozí 50% úmrtnost po měsíci. Objevilo by se také nekontrolovatelné krvácení z úst, kůže a ledvin.


Jestliže úroveň ozáření opět dvojnásobně vzroste, lidé téměř vždy umírají. A to už po 14 dnech. Přežití závisí na intenzivní lékařské péči. Kostní dřeň je skoro kompletně zničená, je nezbytná její transplantace.


Příznaky začínají 15 až 30 minut po ozáření a končí do dvou dní; mezitím je 5denní až 10denní fáze, po které postižený umírá na infekci nebo vnitřní krvácení. Rekonvalescence trvá několik let a osoba se pravděpodobně nikdy plně nezotaví.


Ekvivalent 10 až 50 Sv už znamená akutní otravu ozářením - 100% úmrtnost po 7 dnech. Expozice takovéto úrovně vede ke spontánním symptomům po 5 až 30 minutách. Po silné vyčerpanosti a okamžité nevolnosti nastává perioda několika dní relativní pohody, nazývaná latentní fáze. Poté nastává buněčná smrt. Jedinou léčbou je podávání léků utišujících bolest.


Dávku nad 80 Sv už člověk nepřežije ani pár sekund. Smrt nastává téměř okamžitě.

Pro tento prvek stránky je nezbytný plugin flash.

adr TN.cz