Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Olga Hepnarová, vražedkyně osmi lidí, byla popravena před 35 lety

Olga Hepnarová
Zdroj: oficiální zdroj

Před 35 lety, 12. března 1975, byla v pražské pankrácké věznici popravena Olga Hepnarová, která 10. července 1973 najela s nákladním automobilem mezi lidi čekající na zastávce tramvaje v Praze 7. Osm lidí její čin nepřežilo.

"Na přechodu pro chodce, drtí tatra důchodce..." cynická básnička, kterou zná každé malé dítě, má bohužel pravdivé kořeny.


Smrt vražedkyně

 

V dubnu 1974 uznal Městský soud v Praze Hepnarovou, narozenou 30. června 1951 vinnou z osminásobné vraždy a odsoudil ji k trestu smrti. Soudní znalci u ní sice shledali rysy poruchy osobnosti, konstatovali však, že netrpí žádnou duševní chorobou a je tedy plně odpovědná za svůj čin.

 

Co se vlastně osudného dne stalo? V den jejích 22. narozenin, 10. července 1973, si Hepnarová vypůjčila nákladní automobil a několik dní poté s ním vyjela na Strossmayerovo náměstí. Očití svědci tenkrát vypověděli: "Několikrát ho objela dokola. Náklaďák přibrzdil a když se dostal až k chodníku, přidal a vjel do lidí. Viděli jsme ho už z dálky, jel divně, ale nenapdalo by nás, že vjede do lidí." Srazila asi 30 lidí, z toho tři byli na místě mrtví. Dalších pět zemřelo posléze v nemocnici. Ostatní byli vážně zranění.


Proč?


Motivem jednání Hepnarové byla nenávist ke společnosti, přičemž samu sebe charakterizovala jako otloukánka.  Těsně před činem napsala novinám otevřený dopis: "Vážení, prosím, abyste přijali tento list jako dokument. Byl napsán na obranu proti případnému znevážení mého činu, také jako poukázání na to, že jsem člověk pohybující se dosud v mezích duševní normy... Dnes ukradnu autobus a plnou rychlostí vjedu do davu lidí. Stane se to pravděpodobně někde v Praze 7. Zaviním smrt x lidí. Budu souzena a potrestána."

 

 

Duševní problémy ji provázely už od mládí - jako třináctiletá se pokusila o sebevraždu a rok strávila v psychiatrické léčebně. Vyučila se uměleckou knihařkou, v době svého činu se však živila jako řidička.

 

Při výslechu popsala svůj čin takto: "Jela jsem směrem na Klárov, odtud potom Chodkovou ulicí zpátky na Letnou. Tak jsem se dostala opět k Belvederu, kde jsem již provedla čin, za který jsem obžalovaná.

O tom já nemohu říci nic konkrétního, jak a proč jsem se rozhodla, protože jsem nesledovala přístroje na palubní desce. Měla jsem zařazený 4 rychl. stupeň rychlost jsem prve odhadla na 70 km/hod. Kdy jsem se přesně rozhodla, že toto udělám konkrétně zde když jsem viděla že ... zkrátka je cesta volná.

To znamená, že tam nebyly žádný auta ani tramvaje. V tom okamžiku, kdy jsem jako provedla ten čin, to jsem byla jako konkrétně již rozhodnutá, že to udělám v tom okamžiku.

  

Musela jsem najíždět strhnutím volantu vzhledem k vysokému obrubníku. Vjela jsem do hloučku lidí, měla jsem s největší pravděpodobností nohu na brzdě i na plynu. Vozidlo po najetí na značku zastavilo a motor zhasnul."

 


Trest smrti pro ženu


Hepnarová byla poslední ženou popravenou v Českolovensku (trest smrti byl zrušen v roce 1990). Před popravou se psychicky zhroutila, kladla odpor a na popraviště musela být dovlečena. Jejím činem se podle vlastních slov nechal inspirovat lesní vrah Viktor Kalivoda, který v roce 2005 vraždil v lesích na Brněnsku a Kladensku.


Odporná smrt

 

Její poprava byla stejně drsná jako její život. Přestože Hepnarová chtěla od začátku nést odpovědnost za svůj čin, před popravou otočila. Její kat se po několika letech svěřil novinářům: "Ta krásná slečna mi totálně znechutila mé řemeslo. Protože když ji vyváděli ven, ona se pozvracela, počurala, a když jí dali oprátku na krk, tak se pak najednou uklidnila."Na popraviště ji táhli tři muži, kteří měli se zuřící dívkou co dělat... Možná teprve v posledních okamžicích života pochopila, co to znamená připravit někoho o život...

tn.cz /čtk/kar