alternativní tresty

Místo podmínky rovnou do vězení! Piráti chtějí změnu trestního řádu

Téma:

Místo opakovaných podmínečných trestů půjdou lidi rovnou na několik měsíců do vězení - takovou změnu bude chtít prosadit poslanecký klub Pirátů. Trestní řád potřebuje změnu. To ví velmi dobře i ministerstvo spravedlnosti. Podle něj by se mělo víc využívat alternativních trestů, jako je třeba domácí vězení nebo peněžní tresty.

"Daňoví poplatníci musí platit všechny výdaje - 300 tisíc na jednoho vězně + 100 tisíc korun je ušlý příjem na daních," vysvětluje poslanec Jakub Michálek (Piráti). Vládní i opoziční poslanci se vzácně shodnou. Trestní řád chce změnu.

 

Sněmovna se tak zřejmě brzy bude zabývat několika návrhy. Například Piráti by chtěli, aby soudce mohl uložit nepodmíněný trest jako reakci na porušení podmínky. V dnešní praxi po ní následují u lehčích trestných činů obecně prospěšné práce, peněžitý trest, domácí vězení a teprve potom odnětí svobody - ovšem několikaleté.

 

"V zahraničí posílají lidi do vězení na kratší dobu, ale posílají je tam dřív. Velká část lidí se nedostane k tomu, že by se dopustila recidivy," tvrdí Michálek. I mnozí soudci by za tuto možnost byli rádi. I když by prý bylo nutné, aby se takové nepodmíněné rozsudky řádně odůvodnily.

 

"V některých případech by brzké uložení krátkého nepodmíněného trestu odnětí svobody více pomohlo, než ukládání několika alternativních trestů za sebou a pak jejich přeměna v mnohaletý trest odnětí svobody. Vytváříme si recidivisty, protože ten odsouzený se pak nemůže vrátit zcela bez problémů do svého sociálního prostředí," tvrdí soudce Petr Černý.

 

 

 

Podle ministerstva spravedlnosti by ale měl větší nápravný efekt trest domácího vězení. "Domníváme se, že elektronické náramky umožní vězni zůstat v kontaktu s rodinou, může dál pracovat a je to pro něj výhodnější, než jít do vězení," říká mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

 

Psychologové jsou pro alternativní tresty, ale především v aktivní formě. To znamená finanční postihy nebo veřejně prospěšné práce. Pasivní tresty, jako je například domácí vězení, prý nejsou tak účinné.

 

"Vězení stojí hodně peněz. Co je ještě důležitější, řadě lidem se pak rozpadne rodina díky uvěznění, alternativní tresty umožňují tu rodinu udržet," tvrdí psycholog Slavomil Fischer.

 

"Myslim si, že účinnější jsou ty pracovní, protože práce jednoznačně je velmi významná pro resocializaci," tvrdí. Dodává však, že ne každý odsouzený má o něco takového zájem.

 

"Oni radši tu práci nedělají, radši nastoupí do vězení. A to už je ukazatel toho, že ta jejich resocializace nebude úplně účinná," tvrdí Fischer. Přesto by ocenil, kdyby se alternativní tresty udělovaly častěji a jejich seznam se třeba ještě rozrostl. Ovšem s přísnými podmínkami.

 

 

 

Na čem se vládní i opoziční poslanci shodnou, je, že se v Česku málo udělují peněžité tresty - a to by se prý mohlo změnit brzy. Vládě už návrh ministerstva spravedlnosti leží na stole.

 

V zahraničí se setkáme s celou řadou alternativ. Například pokuty za dopravní přestupky se v mnoha zemích stanovují podle výše platu. Například ve Finsku, Švýcarsku nebo Německu. Třeba fotbalový reprezentant Marco Reus musel za opakované řízení bez řidičského průkazu zaplatit v přepočtu takřka 15 milionů korun.

 

V současnosti je v Česku 21 tisíc lidí ve vězení. Náklady na jednoho vězně na jeden den činí 889 korun. Meziročně sice počet vězňů o tisícovku klesl, stát ale přesto dál počítá s tím, že bude muset postavit novou věznici.

Bára Divišová, Martin Kočárek, sei TN.cz