LÉTA SPORŮ

Muž zavinil nehodu, zemřel mu při ní syn. S ženou se soudí o odškodné

Soud - nehoda
Zdroj: Getty Images
Ilustrační snímek
Roman Dolejský
Roman Dolejský
Publikováno 19. 5. 2020
Téma:

Léta soudních tahanic a rozbité manželství jsou důsledkem tragické autonehody. Při ní zemřel chlapec, nehodu zavinil jeho otec, který řídil. Soudy pak několik let řešily odškodné pro manželku.

Vážná dopravní nehoda navždy pošramotila vztahy v manželské dvojici, která při havárii přišla o syna. Muž před několika lety boural s autem, ve kterém vezl manželku a syna. Chlapec při nehodě zemřel, žena se vážně zranila a lékaři ji museli několikrát operovat.


Případ se dostal k vyškovskému okresnímu soudu. Ten uznal muže vinným z usmrcení z nedbalosti, ženě měl na odškodném zaplatit celou částku, kterou si nárokovala, tedy 312 tisíc korun.


Muž se ale odvolal. Krajský soud vinu potvrdil, ale nově rozhodl o odškodném, které snížil na 154 tisíc. Chlapec totiž nebyl v autě připoutaný, přičemž ale jeho matka seděla vedle něj, vysvětlil soud. Není jasné, jestli byla připoutaná i ona.

 

 

Tehdy se případ na ženinu stížnost dostal poprvé k Ústavnímu soudu (ÚS). Senát ÚS jí dal zapravdu a odvolací soud tak musel své rozhodnutí přehodnotit. S výsledkem však nebyl spokojený muž, takže nyní on podal stížnost k Ústavnímu soudu.


Muži vadilo, že krajský soud odkázal případ na občanskoprávní soud, přičemž ale nezrušil předcházející rozsudek okresního soudu ohledně odškodného ve výši 312 tisíc korun. Žena přitom již zahájila exekuční řízení.

 

 

Ústavní soud dal muži zapravdu. “Nelze odkázat vedlejší účastnici na civilní soudnictví, aniž by byl zároveň zrušen výrok trestního soudu, který odvolací soud přezkoumal a neshledal správným, protože takovým postupem dostává stěžovatele jako povinného do bezvýchodné situace. Na stěžovateli je totiž vymáhána pohledávka, jejíž důvodnost dosud v žádném soudním řízení nebyla postavena najisto,“ vysvětlil ÚS.


“Stěžovatel tak byl v důsledku napadeného usnesení nepřiměřeně zkrácen na svém subjektivním právu na řádné posouzení důvodnosti nároku vedlejší účastnice vůči němu a zmíněná exekuce je proto vedena základě nezpůsobilého exekučního titulu,“ doplnil ÚS a napadené rozhodnutí zrušil. Případem se tedy již potřetí bude zabývat brněnský krajský soud.
 

TN.cz