teror za protektorátu

Na Chrudimsku mají smutné výročí. Před 78 lety nacisté vyhladili Ležáky

Téma:

Před 78 lety byly vyhlazeny Ležáky na Chrudimsku. Nacisté tehdy zavraždili místní obyvatele, protože se dozvěděli o jejich napojení na domácí odboj. Dva týdny po vypálení Lidic šlo také o další mstu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Celých šest měsíců v osadě Ležáky působila parašutistická skupina Silver A, která měla za úkol dodávat exilové vládě informace z protektorátu. Nacisté se za to místním krutě pomstili - 24. června 1942 po poledni obklíčili celou vesnici.

 

"Ležáčtí obyvatelé byli shromážděni v místním lomu, tam byli drženi do čtvrté hodiny odpoledne," popsal osudný den historik Vojtěch Kyncl. Ještě ten den většinu odvezli do Pardubic. "Celkem se jednalo asi o třicet lidí, kteří byli převezeni na popraviště a zastřeleni," upřesnil Kyncl.

 

"Na rozdíl od Lidic, kde došlo k popravě mužů, v Ležácích vyvraždili nacisté jak muže, tak ženy," doplnil ho ředitel památníku Eduard Stehlík. Jedenáct dětí poslali do plynových komor. Vyhlazení Ležáků přežily pouze sestry Jarmila a Marie Šťulíkovy, které nacisté poslali na převýchovu do Německa.

 

 

"Když jsme se vrátily, tak jsme byly chvíli u lidických žen, které se o nás staraly. Pak si nás vzal dědeček, který se vrátil z koncentráku," svěřily se přeživší sestry v rozhovoru před šesti lety. Po válce už nebyla vesnice obnovena. "Nebylo nikoho, kdo by se vracel. Šlo o malou osadu," řekl Stehlík.

 

Na jejím místě ale vznikl památník, který tvoří vyznačené půdorysy původních budov. Každoročně se tam koná pietní akt, letos se musel obejít bez účasti veřejnosti. Po skončení slavnostního ceremoniálu ale stejně lidé přišli uctít památku zavražděných.

 

Vyhlazení Lidic a Ležáků si vyžádalo celkem 384 obětí. Británie a Francie zásah nacistů odsoudily a nakonec odstoupily od Mnichovské dohody. Československo se tak po válce mohlo obnovit v téměř předmnichovských hranicích.

Iva Studená, Kateřina Sejková TN.cz