Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Galerie Velký piškot

Na Šumavě se objevil vzácný pralesní brouk! Narazili na něj po 100 letech

Kornatec velký - 1
Zdroj: NP Šumava, Jiří Procházka
Jan Pánik
Jan Pánik
Publikováno 14. 8. 2019

Extrémně vzácný brouk se znovu objevil v Národním parku Šumava. Kornatec velký byl přitom naposledy spatřen před více než 100 lety. Někteří odborníci mu říkají velký piškot, a to kvůli oválnému tvaru jeho výletového otvoru, který připomíná právě sladkou pochoutku.

Kornatec velký se u nás mimo Šumavu aktuálně vyskytuje pouze v Žofínském pralese a Moravskoslezských Beskydech. Odborníci jsou proto z jeho nálezu na Šumavě nadšeni. "Je to neuvěřitelné. O kornatci velkém na území národního parku máme poslední záznamy někdy z let 1905 až 1907," říká Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava.

 

Vzácného brouka objevili úplně náhodou lesníci v oblasti Medvědí stezky. Ti ho vysypali z kůrovcového lapače. "Už tehdy jsme si s kolegy entomology říkali, že jeho populace nebude jen o pár kusech, ale bude určitě větší, protože šance, že by náhodně spadl do lapače ojedinělý exemplář, je asi tak velká, jako vyhrát jackpot v loterii," doplnil Dvořák.

 

Předpoklad odborníků se nakonec potvrdil. V několika lokalitách totiž objevili desítky kusů vzácného živočicha. Podle entomologů je však pravděpodobné, že jeho výskyt bude mnohem větší. Zkoumání je zatím v počátcích. 

 

 

"Množství zaznamenané na jediné Šumavské lokalitě mnohdy nezaregistruji v Beskydech za celý rok. Navíc právě v Beskydech má jeho populace sestupnou tendenci," tvrdí entomolog Jiří Procházka.

 

Kornatec velký se vyskytuje pouze v oblastech s velkým množstvím suchých jedlí nebo smrků. Vyhovují mu tedy místa, kde umírá více stromů najednou. I proto se mu přezdívá pralesní specialista.

 

GALERIE: Kornatec velký

1
/
4
Zdroj: NP Šumava, Jiří Procházka
Kornatec velký - 1

 

Radost měli v tomto roce také vědci v areálu Akademie věd České republiky. Objevil se tam poměrně vzácný druh obří včely drvodělky. "Obří včela nám poslední dobou létá na kytky u skleníku v areálu Akademie věd ČR v Praze-Suchdole. Zřejmě drvodělka fialová nebo potulná, což jsou až 3 cm velké samotářské včely s kovově modravými křídly. Pěkný kousek," informoval v červenci Ústav experimentální botaniky AV ČR na svém twitterovém účtu.

 

Drvodělky patří mezi vůbec největší příslušníky čeledi včelovitých. Díky své robustnosti připomínají spíš čmeláky, na těle však nemají tolik chmýří. Jde o člověku neškodný hmyz, který zimuje ve škvírkách nebo dutinách, přes léto dle webu natura-opava.cz si samičky samy vrtají vlastní hnízdní komůrky.

 

TN.cz