Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Tisková zpráva
Toto je tisková zpráva. Redakce TN.cz neovlivňuje jeho obsah.

Nejdrsnější kraj v srdci Evropy

KRNAP
Zdroj: oficiální zdroj

Dovedete si představit, že i ve vlídné a malebné české krajině najdeme drsný a nehostinný kraj, který lze označit za opravdový ostrov severské přírody uprostřed Evropy?

Stačí vystoupat z úrodné roviny a příjemných, zalesněných pahorků až na hřebeny Krkonoš, do prostředí krajiny, která se odborně nazývá tundra. Nechte se zlákat do míst, kde se můžete setkat s mrazivcem, huňatcem, všivcem, čepičatkou, okáčem, zoubkočepkou, stračkou, bezkolencem, bezkřídlatkou, punčoškářem, kropenáčem, smilkou, slíďákem, kyhankou a dalšími představiteli života tundry s těmito pozoruhodnými až magickými jmény, která se stala dokonce námětem právě probíhající informační kampaně Správy Krkonošského národního parku s názvem Krkonoše – tundra v srdci Evropy. Video můžete shlédnout zde.



Tundra v Čechách?

Slovo tundra má své kořeny v laponském slově tunturi, což znamená holý kopec. Podle odborníků je tundra územím bez lesa, kde se celoroční průměrná teplota pohybuje pod bodem mrazu a kde se tedy udržuje trvale zmrzlá půda. Není tedy nesmysl tvrdit, že ve středoevropských horách existuje opravdová severská tundra?

Všechno se začalo odehrávat na počátku čtvrtohor, kdy se výrazně ochladilo klima a kdy se k nám ze Skandinávie rozšířil mohutný kontinentální ledovec, který zasahoval až téměř k naší dnešní severní hranici. Podnebí na hřebenech bylo stejné, jako je dnes v Grónsku nebo v severní Kanadě. V té době Krkonoše pokrývaly menší ledovce, které po skončení období chladu zvolna odtávaly. Jak se oteplovalo, krajina se měnila, ale většinou jen v nižších polohách Krkonoš. Vrcholové partie si ponechaly tundrový charakter.



V dnešní době je tundra nadále udržována chladným a vlhkým podnebím nejvyšších poloh Krkonoš. Krkonošské hřebeny totiž vyčnívají jako 1 km vysoká bariéra nad okolní krajinou. Fičí na nich vítr od Severního moře. Celých 650 km od jeho břehů nestojí v cestě žádné hory, které by vítr zbrzdily nebo dokonce zastavily. V Krkonoších je zima, protože jsou dost vysoké; vlhko, protože vítr fouká od moře a větrno, protože je nechrání žádné jiné hory. Srovnatelné podnebí je až ve Skandinávii, severním Walesu nebo na Urale. Proto se zde zachovala nefalšovaná tundra, jakou ve střední Evropě v okruhu 1 000 km neuvidíte.




Mrtví na hřebenech

Mluvíme-li o drsném severském podnebí, je nutné si uvědomit, že pro náš pocit zimy není důležité pouze to, co vidíme na teploměru za oknem. Důležitá je teplota vzduchu, jeho vlhkost a zejména síla větru. V Krkonoších je zima, protože to jsou hory 1 km nad okolím. Na jejich hřebenech je také vlhko a větrno, protože tady fouká od Severního moře a Krkonoše nechrání jiné hory. Už v polovině 19. století do Krkonoš přijížděli zimní návštěvníci za sněhem, o který tu nebyla nouze. A často nečekaně drsné počasí dokázalo zahubit špatně připraveného turistu. Výjimkou nebyli ani tragické oběti z řad místních zkušených horalů. Kaplička v Modrém sedle byla postavena na počest Václavu Rennerovi, který tady zahynul v roce 1798. Nyní kaplička slouží jako skromný památník těm, kteří kruté podnebí Krkonoš nepřežili. Kříž u cesty k Luční boudě zase připomíná tragickou smrt Jakuba Rennera roku 1868.



Nebezpečí lavin

V Česku padají laviny jen v Krkonoších a Jeseníkách, jinde výjimečně. V Krkonoších je 64 drah, kde pravidelně laviny padají. Ročně jich může sjet až 50. Znalci tvrdí, že padají už 2 miliony let. Ze svahu zhruba naproti soutoku Labe s Pudlavou sjela 8. března 1956 po dráze dlouhé 1 375 m zatím nejdelší lavina, kterou u nás historie pamatuje. Smetla 9 hektarů lesa, ze kterého se pak odtěžilo 5 000 plnometrů dřeva. To by vydrželo na topení pro jednu krkonošskou chalupu na 350 až 400 let. I když taková plocha zničeného lesa může být pro lesní hospodářství velikou finanční škodou, z hlediska ochrany přírody mohou být laviny užitečné. Pokud byste chtěli vědět víc, vypravte se do Krkonoš a vydejte se naučnou stezkou do Labského dolu. Možná tomu nebudete věřit, ale právě laviny a jejich dopad na přírodu jsou jedním z důvodů, proč je v Krkonoších národní park.



Rodinné stříbro

Krkonošský národní park je nejstarším národním parkem České republiky. Druhová rozmanitost krkonošské květeny a fauny je největší ze všech okolních středoevropských pohoří. Díky unikátním přírodním podmínkám se v Krkonoších vytvořila a uchovala oblast arkto-alpínské tundry, která je přírodní klenotnicí toho nejcennějšího, s čím se lze v našich horách setkat.



 

Tisková zpráva