Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Zákeřné moře

Nevíte, co dělat, cítíte blížící se smrt, popsal Roman zpětný proud!

Plavání ve zpětném proudu
Zdroj: facebook, thinkstockphotos.com
Roman popsal, jak to ve zpětném proudu vypadá

Většina turistů se pro dovolenou vybírá pláže s pozvolným přístupem k moři. To ale může být obrovská chyba. Právě u takového pobřeží se často tvoří zpětné proudy, které vás mohou stát život. Jaké to je, když se do takové situace dostanete, popsal Roman.

Dvě Češky se v Bulharsku utopily zřejmě kvůli zpětným proudům. Jde o nebezpečné spodní proudy, které ročně stojí život stovky lidí. Více o tomto úkazu i to, jak se z něj ve zdraví dostat, čtěte zde.

 

Do zpětného proudu se dostal i Roman, kterého nakonec zachránila náhoda. Od té doby se snaží šířit osvětu a každý rok přátelům připomíná, co v takovém případě dělat. Jaké to je, bojovat se silným spodním proudem, teď popsal pro TN.cz.

 

Představte si následující situaci - jste na Krétě na písečné pláži, vybrali jste si ji proto, že je tam pozvolný přístup do moře. Je slunečno, ale oproti předchozím dnům fouká vítr, a proto jsou konečně na moři slušné vlny, v nichž se dá dovádět. Znáte to - proskakovat, přeskakovat, podplavávat, nechat se unášet, nechat se poválet u břehu...


I plavčík si toho všiml a vyvěsil místo obvyklé zelené vlajky červenou. Vlny nevypadají až tak velké, třeba ve Španělsku jste viděli trojnásobné. Jdete si tedy zadovádět. Udělal jsem totéž, rozumné vlny mě baví. Neznalost mě ovšem málem připravila o život.


 

Skočím ve vlně poprvé, podruhé, potřetí a... ten břeh je nějak daleko. Plavu přímo k němu, ale nepřibližuji se, naopak mě voda nese dál pryč. Kus ode mě se topí chlap. Křičí o pomoc, plave z posledních sil a nehne se ani o píď.


Snažím se ho povzbudit. Neplavu k němu, o tom něco vím. Když se přiblížím k tonoucímu, utopí mě. Přesněji - utopíme se oba. Křičíme o pomoc. Vítr, který způsobil vlny, absolutně znemožňuje lidem na pláži nás slyšet. V téhle situaci jste v tom sami - počítejte s tím, až polezete do vody pod červenou vlajkou nebo večer. Plavčík nesedí na svém místě - proč taky, když nikdo nesmí být ve vodě.


Chlap plave, ale nehýbe se. Křičím na něj, že to zkusím aspoň já a pošlu mu pomoc. Plavu ostošest. Nic moc se neděje. Myslím na to, že jsem toho ještě hodně v životě nestihl. Dělal jsem nebezpečnější věci, než skákání ve vlnách. Proč mám umřít právě tady? Učím první pomoc, i proto vím, že znalosti ostatních nejsou většinou moc dobré. I kdyby mě voda nějak záhadně vynesla na pláž, většina lidí nebude vůbec tušit, co má dělat a stejně bude po mně.


Jak to ve zpětném proudu vypadá, zjistíte i ve videu:

Jde o 360° video, proto můžete s obrazem "hýbat"

 

Snad jen proto, že vidím budku plavčíka, která je ode mě šikmo, začnu i já plavat zešikma. Po nějaké chvíli proud začal ztrácet na síle a já se nějak dostal na pláž. Plavčík nikde, řval jsem po nějaké paní v plážovém baru, že se ve vodě topí člověk. Nakonec plavčíka sehnala. Vypadal přesně jako baywatch, s červenými plavkami, červenou šipkou na laně. Za pár minut chlapa přitáhl ke břehu.


Jsem naživu, ale už moře nepodceňuji. Udělal jsem si domácí úkoly na téma rip currents (zpětné proudy) a začal dělat osvětu. Tahle zdánlivě nevinná věc totiž zabíjí stovky lidí ročně na mnoha plážích celého světa.


Zjistil jsem, že vlny v kombinaci s pozvolným přístupem do moře jsou velmi nebezpečné, když člověk neví, co má dělat. Je to vlastně logické. Voda, která proudí v podobě vln na pobřeží, se musí někudy vracet. Tam, kde je prudký přístup do vody, to udělá spodem. Tam, kde to nejde spodem, protože přístup je příliš pozvolný (Kréta, Bulharsko), to zkrátka udělají po povrchu v pásech.


Pohled na fotografii takového pobřeží ukazuje v rozestupech desítek metrů místa, kde se nelámou vlny. To je typické místo, kudy jde proud vody zpět do moře. Větší vlny, mělčí přístup - silnější a delší proud.



 

Zpětný proud může mít na šířku několik metrů, maximálně desítek. Proudy jsou od sebe vzdáleny také několik desítek metrů. Boj s proudem nedává smysl. Voda je živel a plavání ke břehu je marný boj. Všechny ty, kteří se utopili kvůli zpětným proudům, nezabil sám proud, ale jejich vysílení v boji s ním.


Rip current vás nikdy nestáhne pod vodu, jen vás odnese od břehu. Jeho síla obvykle slábne po 50 až 100 metrech. Proudy mění po několika minutách své umístěni - tam, kde před chvílí byl, už není a tam kde nebyl, se může objevit.


Jsou tedy dva způsoby, jak se z proudu vymanit. Plavat souběžně s pobřežím, dokud necítíte, že proud už vás netáhne pryč, a pak teprve plavat ke břehu. Jestliže jste jeli na autopilota a bojovali marně s proudem, odpočiňte si. To je ta druhá možnost. Když už nemůžete, prostě vyčkejte. Proud časem zmizí a vy můžete v klidu doplavat ke břehu. Jiné způsoby nefungují.




Člověk má zkrátka tendenci plavat nejkratší cestou ke břehu a to se stává osudným. Nedávno se utopily dvě Češky v Bulharsku, nevybraly si žádnou ze dvou možností. Uvědomte si, že jste v tom sami. Málokdy vás někdo uslyší, protože vlny způsobil vítr a ten to znemožňuje.


Za sebe budu tohle opakovat lidem pořád dokola. Je to velmi špatný pocit, když nevíte, co máte dělat, a jediné, co cítíte, je, jak se blíží smrt. Mě zachránilo plavání šikmo k domečku plavčíka. Nevědomě jsem tak opustit rip current. Ten druhý by se tam zanedlouho utopil, protože už byl vysílený.


Vy, co jezdíte s dětmi k moři a vybíráte mírné pláže, protože je to bezpečné, si uvědomte, že to nemusí být pravda. Není třeba být přestrašení, ale předat a neustále předávat dětem tuto informaci. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Když tohle budeme všichni znát, spousta dovolených neskončí tragédií. Přitom zbytečně, protože pomoc je, jak vidíte, velmi snadná.

 

NEPŘEHLÉDNĚTE:

POZOR: Turistka nerespektovala značku u pláže! Kvůli tomu zemřela

SMUTNÁ ZPRÁVA: Slavný fotbalový fanoušek (6) umírá! Fotbalista Jermain Defoe neudržel slzy

Voda volá! Jak u ní neriskovat zdraví nebo dokonce i život?

Roman A. Masaryk/epa TN.cz