Nárok na odškodnění

Nežádoucích reakcí na očkování vloni ubylo. Tahle byla nejproblematičtější

Očkování
Zdroj: Getty Images
Ilustrační foto
Michaela Trochová
Michaela Trochová
Publikováno 2. 2. 2020
Téma:

Počet hlášených nežádoucích účinků očkování byl v roce 2019 nejnižší za posledních 5 let.

V roce 2019 zaznamenal Státní ústav pro kontrolu léčiv celkem 689 hlášení nežádoucích účinků po vakcinaci. V roce 2015 bylo přitom celkově od pacientů i lékařů nahlášeno na SÚKL celkem 1156 nežádoucích účinků. Za pět let tedy klesl počet těchto případů skoro na polovinu.

 

Závažnost nežádoucích účinků je u vakcín posuzována jinak než u ostatních léčivých přípravků. Je to z toho důvodu, že vakcíny jsou aplikovány jako prevence zdravé populaci. Proto jsou požadavky na jejich bezpečnost přísnější než na ostatní léky a jako závažné se hlásí i reakce, které jsou u jiných léčivých přípravků klasifikovány jako nezávažné, např. horečka.

 

"Je proto potřeba si uvědomit, že uvedená čísla představují pouze prostý počet nahlášení nežádoucích účinků, nikoliv kauzální souvislost mezi reakcí a očkováním. Jinak řečeno, počet hlášení se nerovná počtu skutečných nežádoucích účinků," vysvětluje prof. MUDr. Jaroslav Malý CSc., senátor a lékařský náměstek Fakultní nemocnice Hradec Králové.

 

V roce 2018 bylo nahlášeno 815 nežádoucích účinků vakcín, z toho závažných 538. 576 z nich hlásili přímo zdravotníci, 239 pak samotní pacienti. Podle typů vakcíny se v hlášeních na prvním místě drží hexavalentní vakcíny, těch bylo 226. Více než stovku případů zaznamenaly také kombinované vakcíny proti záškrtu, tetanu a černému kašli (144 hlášení) a kombinované vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (132 hlášení).

 

 

Zhruba poloviční množství komplikací vyvolaly vakcíny proti pneumokokovým infekcím (62 případů). Nejméně problematické se z hlediska hlášení jeví vakcíny proti tetanu (47 hlášení), vakcíny proti klíšťové encefalitidě (38 hlášení) a kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně (38 hlášení). Za rok 2019 nejsou zatím detailní údaje k dispozici.

 

"Skutečně závažných nežádoucích účinků vedoucích k dlouhodobému nebo trvalému poškození zdraví je mnohem méně, řádově jednotky ročně. Vakcín se přitom jen u dětí spotřebuju okolo milionu ročně," doplňuje odborník.

 

 

Senát ve středu vrátil do Poslanecké sněmovny zákon o odškodnění poškozených po očkování s tím, že navrhuje poškozeným hradit i bolestné a ušlou mzdu. "Právě pro výjimečné případy vážně poškozených je férové zavést odškodnění, a to včetně bolestného a ušlé mzdy,“ vysvětluje Jaroslav Malý. Když stát něco nařizuje, podle něj by měl nést i patřičnou odpovědnost.

 

Ministerstvo zatím počítá s tím, že odškodňovat bude ročně kolem 10 případů a že se celková částka bude pohybovat do 100 milionů korun. Podmínkou bude podání žádosti o odškodnění do 3 let od vzniku újmy. Kvůli složitému prokazování nebude ministerstvo vyžadovat důkaz příčinné souvislosti.

 

„Klíčové pro fungování zákona v praxi bude schopnost státu posuzovat, které nežádoucí účinky mají být odškodněny a které nikoliv,“ vysvětlil Jaroslav Malý. Rozhodne odborné posouzení konkrétní situace. Odškodnění se vztahuje pouze na povinné, nikoliv dobrovolné očkování.

TN.cz