Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

objev exoplanety

Nová Země na dohled! Může sousední hvězda hostit život?

Proxima b obíhající Proximu Centauri - umělecké zobrazení
Zdroj: ESO, M. Kornmesser

Nejbližší hvězdu od Sluneční soustavy podle nově publikované studie obíhá planeta, která ve velkém množství věcí připomíná Zemi. Mimozemský svět, o podobné velikosti jako je Země, je od nás vzdálený 4,22 světelných let. Nejzajímavější na nově objevené planetě Proxima b je, že obíhá v obyvatelné zóně, kde může existovat voda v kapalném stavu a teoreticky i život. Svůj objev vědci zveřejnili ve čtvrtečním magazínu Nature.

Nově nalezená Proxima b je nejbližší exoplanetou, kterou kdy vědci objevili. Od Země je vzdálená pouhých 4,22 světelných let. Podle vědců jde o kamenný svět zhruba 1,3 krát větší než Země. Protože se nachází v obyvatelné zóně, může na ní existovat voda v kapalném stavu a potenciálně tak hostit život.

 

Prokázat vhodné podmínky pro existenci kapalné vody ale ještě nějakou dobu potrvá, i když je Proxima b velice podobná Zemi, oba světy nejsou úplně stejné. Primární rozdíl spočívá ve hvězdě, kterou planeta obíhá. Proxima Centauri je totiž červený trpaslík a je jen o málo větší než Jupiter. Ve srovnání s naším Sluncem je tak mnohem chladnější.

 

K tomu se váže i podoba obyvatelné zóny, aby mohla být na povrchu voda v kapalném stavu, musí Proxima b obíhat svou hvězdu v mnohem menší vzdálenosti. Planeta je od hvězdy vzdálená přibližně 7,5 milionu kilometrů. Je tak blíž, než je Merkur ke Slunci. Země obíhá Slunce ve vzdálenosti přibližně 150 milionů kilometrů.

 

GALERIE: Vědci nalezli novou exoplanetu u sousední hvězdy

1
/
7
Zdroj: ESO, M. Kornmesser / G, Coleman
Porovnání oběhu Saturnu kolem Slunce a Proximy b kolem Proximy Centauri

 

S tím je spojená i délka oběhu, který je v případě nově objevené exoplanety z pohledu Země extrémně krátký. Proxima b oběhne svou hvězdu za jedenáct dní. Tato skutečnost je velkým negativem pro možnost existence života, protože planeta kvůli vzdálenosti čelí mnohem větším dávkám nebezpečného záření.

 

Další nepříznivou věcí pro existenci života je i podoba rotace planety, která je podle dat nejspíš vázaná. To znamená, že je Proxima b natočena k hvězdě pouze jednou stranou. Vázanou rotaci můžeme pozorovat u Měsíce vůči Zemi. Vázané planety byly dříve považovány za neobyvatelné kvůli tomu, že je na jedné straně neuvěřitelné horko, zatímco odvrácenou stranu sužuje extrémně nízká teplota. Loňská studie ale napověděla, že by vítr v atmosféře mohl teplotu po planetě trochu vyrovnávat.

 

 

Otázkou je, zda má vůbec planeta nějakou atmosféru, vysoké dávky záření mohly částice atmosféry i vody z planety odstranit. Zjistit, zda má Proxima b atmosféru, bude pro astronomy složité, protože planeta z našeho pohledu nejspíš nepřechází přímo přes hvězdu. Vědci tak nemohou využít spektroskopie, při které porovnávají intenzitu světla, která se s přechodem světla přes atmosféru mění.

 

Naštěstí je Proxima b blízko natolik, že by vědci měli být velice brzy schopní pozorovat hvězdu přímo. Ke zkoumání po Slunci nejbližší hvězdy směřuje také ambiciózní projekt s názvem Breakthrough Starshot (překl.: Průlomový výstřel ke hvězdám), který si klade za cíl prozkoumat Proximu Centauri z mnohem větší blízkosti. V rámci projektu by měla být flotila miniaturních sond urychlena pomocí extrémně silné soustavy laserů na přibližně 20% rychlosti světla. Díky tomu by se sondy ke hvězdě dostaly už za 20 let.

 

 

Nový objev je výsledkem pátrání v rámci projektu Pale Red Dot, který se zaměřuje na hledání exoplanet právě u nejbližší hvězdy od Slunce. První náznaky signálu byly nalezeny v roce 2013, výsledky pozorování ale nebyly zcela průkazné.

 

V lednu 2016 začalo intenzivní zkoumání tohoto signálu pomocí teleskopu HARPS. Výsledky pozorování v kombinaci s dřívějším výzkumem pomocí teleskopu UVES z roku 2000 a 2008 a teleskopu HARPS z roku 2005 a 2014 jasně potvrdily existenci této planety.

 

Čistou shodou náhod astronomové také objevili jiný signál, který by mohl patřit planetě s délkou oběhu mezi 60 a 500 dny. Signál této planety je ale natolik slabý, že se také může jednat o hvězdnou aktivitu.

 

 

S tím, jestli na planetě vůbec může existovat život, jsou vědci opatrní. Existuje mnoho aspektů, které jsou proti, od vázané rotace planety až po možnou absenci magnetického pole, které by chránilo život před zářením z hvězdy a vesmíru. Pokud by na planetě byla voda v kapalném stavu, vyskytovala by se pouze na trvale osvětlené straně.

 

I přes to všechno ale život nelze vyloučit, Proxima Centauri je o něco starší než Země a protože se jedná o červeného trpaslíka, bude hvězda existovat mnohem déle než naše Slunce. "Proxima Centauri bude existovat o mnoho set nebo tisícovek let déle než naše Slunce, život na planetě se může vyvinout dlouho poté, co bude naše hvězda již dávno vyhaslá," shodli se členové výzkumného týmu.

klma TN.cz