KONTROVERZNÍ NOVELA

Novela: Lidé bez vzdělání mají učit. "Je to degradace," kritizují odbory

Profesor
Zdroj: Getty Images
Ilustrační snímek
Roman Dolejský
Roman Dolejský
Publikováno 10. 2. 2020
Téma:

Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS PŠ) i Pedagogická komora varují před novelou zákona o pedagogických pracovnících z pera ministerstva školství. Změna zákona se týká možnosti, že by děti na druhém stupni základních škol a na středních školách mohli vyučovat lidé bez formálního pedagogického vzdělání.

"Získání kvalifikace učitele bez jakékoliv oborové a oborově-didaktické přípravy, jednoduššími a méně přísnými způsoby, může vážně ohrozit zájem o studium učitelství. Považuji to i za degradaci učitelského povolání. Jako by nestačilo, že současná právní úprava umožňuje zaměstnávání nekvalifikovaných učitelů na přechodnou dobu," prohlásil předseda školských odborů František Dobšík na adresu novely zákona o pedagogických pracovnících.


Pedagogická komora zjišťovala mínění o novele mezi učiteli středních a základních škol. Podle jejich údajů se 91,8 procent z celkem 3843 oslovených učitelů vyslovilo proti novele.


"Novela obsahuje řadu nedomyšlených změn, které by měly negativní dopady na školství. Ministr Robert Plaga chystané změny bohužel předem neprojednal se školskými organizacemi, proto přímo oslovujeme poslance, abychom je na problematické pasáže upozornili," upozornil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.


Novela podle Sárköziho umožní řediteli školy, aby přiznal nekvalifikovanému pracovníkovi kvalifikaci pro práci učitele ještě před tím, než ji ve skutečnosti získá. Postačí slib, že během tří let absolvuje 250hodinové doplňující pedagogické studium. To by pak znamenalo, že kdokoliv s magisterským vzděláním bude moci učit všechny předměty na střední škole i na druhém stupni základních škol, uvádí Sárközi. "Ředitelé by při pohovoru na volné místo nově nemuseli upřednostňovat učitele s kvalifikací, tak jak to funguje nyní," doplnil.

Anketa

Vadí vám, že by školáky vyučoval člověk bez formálního vzdělání?

Hlasovalo 925 lidí.

Ministerstvo školství brání novelu tím, že je nedostatek učitelů. Podle loňského průzkumu je průměrný věk učitelů 47,2 let, navíc jsou velmi nízké podíly nově příchozí učitelů, celorepublikově se jedná o 3,7 procenta. V českém školství by bylo potřeba pokrýt 277 tisíc hodin pedagogické činnost, což je asi 9 procent celkové pedagogické činnosti. Více podrobností najdete ve shrnutí výzkumu na portálu ministerstva školství.


"MŠMT podniká kroky k tomu, aby se nepříznivá situace v učitelských sborech změnila a výuka ve školách byla zajištěna dostatkem učitelů. Řada ředitelů je situací na trhu práce nucena zaměstnávat 'nekvalifikované učitele' tzv. na výjimku – na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu. V tomto režimu zákon nemá na tyto učitele vůbec žádné požadavky; trvání jejich pracovního poměru ke škole je podmíněno tím, že škola neúspěšně aktivně hledá 'kvalifikovaného učitele'," uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová.


Novela zákona podle ministerstva dává školám možnost zaměstnat zatím nekvalifikované učitele s dát jim určitou jistotu v trvání pracovního poměr a tím i pro jejich studium učitelství. "Škole se tím uleví v administrativě kolem hledání 'kvalifikovaného učitele' a přispěje jí i na její zvýšenou péči o začínajícího učitele, škola dostane další peníze na posílení platů uvádějících učitelů," objasnila Lednová.


Tento krok ministerstvo nevnímá jako snižování nároků na učitele a kvalitu vzdělání, ale jako otevření možnosti učit i těm lidem, kteří se pro pedagogickou dráhu rozhodnou až poté, co v praxi získají řadu důležitých zkušeností.


Novela prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Ve středu měl novelu na stole školský výbor Poslanecké sněmovny, ten jednání zatím přerušil a čeká na případné pozměňovací návrhy.

 

Školy se snaží nalákat nové učitele na různé výhody. Podívejte se na reportáž TV Nova:


 

TN.cz