masakr

Od Breivikova řádění uplynulo 10 let. Děti vzpomínají na hrůzné okamžiky

Filip Šusta
Filip Šusta, Tatiana Skoumalová
22.7. 2021 13:56
Téma:

Ve čtvrtek je to přesně deset let od nejkrvavějšího útoku v poválečných dějinách Norska i celé Evropy. Pravicový extremista Anders Breivik nejdříve odpálil bombu, která zabila osm lidí a 11 zranila. Pak na ostrově Utoya zabil 69 převážně dětí a 300 lidí zranil. Norsko si smutné výročí připomíná řadou vzpomínkových akcí.

Ostrov Utoya se pro ně stal vězením, ze kterého nebylo úniku. Oběti masakru pocházely z nejrůznějších koutů celého Norska. Osobní tragédie jednotlivých rodin se staly kolektivním traumatem pro celou zemi.

 

Miriam bylo před deseti lety 16 let. Zabarikádovala se v jedné z budov na ostrově a více než hodinu poslouchala, jak její přátelé umírají. Den po útoku mluvila s novináři. Popsala neuvěřitelné pouto, které vzniklo mezi přeživšími.

 

 

"Strašně mě to vyděsilo. Je toho strašně moc, co jsme museli zvládnout. Je ale neuvěřitelné vidět, jak se mladí lidé dokázali sjednotit," popsala Miriam Einangshaugová. Ona i další se deset let snaží učit žít s tragickými vzpomínkami a zapojit se do běžného života.

 

"Je mi velmi líto té malé holčičky, protože se nedočkala žádné pomoci od své obce. Ale jsem také velmi hrdá, protože jsem dokončila bakalářský titul a začínám v magisterském studiu. Myslím, že ta 16letá holčička by byla dneska pyšná na to, kde jsem. Protože se tehdy bála, že své sny a cíle si nikdy nebude schopna splnit," vzpomíná Miriam.

 

 

Cílem Breivikova běsnění byl tábor mladých sociálních demokratů, které vinil z toho, co sám nazval islamizací Norska. Některým přeživším masakru ale doteď vadí nedostatečné úsilí norské vlády v řešení otázky vzestupu extrémní pravice.

 

"Myslím, že v těch dnech po 22. červenci bylo důležité, že jsme pochopili a ukázali, že láska zvítězila nad nenávistí. Ukázalo se, že to nebyl jen útok na nás, ale na celé Norsko. Ale několik let poté se neříkala celá pravda. Byl to totiž také politický útok na Stranu práce a Dělnickou stranu mládeže," nastínila Astrid Hoemová.

 

 

"22. červenec je povinnou součástí našeho poznávání v otázkách rasismu, diskriminace a holokaustu. Pokud se nám podaří přimět učitele k tomu, aby měli dostatek sebevědomí a budou učit o pravicovém extremismu, budeme mít trvalou ochranu proti tomuto problému, který je součástí naší společnosti," sdělila norská premiérka Erna Solbergová.

 

Anders Breivik si u norského soudu vyslechl nejpřísnější možný trest, jednadvacet let s možností opakovaného prodlužování. Ke spáchání útoků se přiznal, zároveň však opakoval, že se cítí nevinný. Při soudního procesu několikrát použil nacistický pozdrav.

 

 

O tomto masakru vznikl také seriál norské veřejnoprávní televize, na který se exkuzivně můžete podívat na videoportálu Voyo. Seriál "Den, který změnil Norsko" sleduje několik fiktivních postav reprezentujících obyvatele Norska, kteří se museli s následky katastrofy bezprostředně vypořádat.

 

Den, který změnil Norsko se však soustředí i na to, co útokům předcházelo a co po nich následovalo. "Není to příběh o jednom teroristovi, ale o nás ostatních Norech," popisuje Ivar Kohn, šéf dramatické tvorby norské veřejnoprávní televize.

 

V Norsku se konalo několik pietních akcí. Největší na ostrově Utoja:

VOYO

Sledujte Televizní noviny ve Full HD a bez reklam na Voyo.cz

Související témata:
TN.cz