roky omezení

I Merkelová má svého "Prymulu". Je větší pesimista než ten náš

COVID-19 - milion nakažených BN
Zdroj: TN.cz, Getty Images
Michaela Trochová
Michaela Trochová
Publikováno 20. 4. 2020
Téma:

Návod na to, jak nejlépe s pandemií koronaviru bojovat, neexistuje a každá země volí trochu odlišnou strategii. Liší se i vize expertů, na které se jednotlivé vlády spoléhají. Německá kancléřka Angela Merkelová má rovněž svého "Prymulu", jehož vizi věří. A německý expert je dokonce výrazně pesimističtější, než český epidemiolog. Podle něj už Evropa nebude jako dřív.

V Evropě patří Německo mezi země s nejvyšším počtem nakažených, aktuálně je zde 145 743 lidí s potvrzeným koronavirem. Na rozdíl od Španělska, Itálie nebo Francie, které při obdobném počtu nakažených evidují kolem dvaceti tisíc úmrtí, jsou počty zemřelých v Německu sotva čtvrtinové. Zatím zde o život v souvislosti s epidemií nového viru přišlo 4642 lidí. Maximální denní přírůstek úmrtí byl 333 lidí, denní čísla jsou ale zpravidla zhruba poloviční. V Evropě navíc nenajdete zemi, která by evidovala více vyléčených, uzdravilo se zde již 91 500 lidí.

 

Mezi opatření, ke kterým se náš západní soused uchýlil, patří mimo jiné uzavření škol, restaurací, hotelů, kin a divadel nebo obchodů, zákaz setkávání více než dvou lidí či dodržování minimálního odstupu. Tím se od Česka nijak neliší. Například roušky zde ale povinné nebyly, patřily mezi doporučovanou ochranu. Některá opatření se zde zřejmě začnou rozvolňovat již počátkem května.

 

Německá kancléřka Angela Merkelová se ve svých rozhodnutích opírá o široký tým poradců, ve kterém nechybí ani psycholog. Ralph Hertwig z berlínského Institutu Maxe-Plancka pro lidský rozvoj se přitom ve svých názorech brání přehnanému optimismu, podobně jako náš epidemiolog Roman Prymula, kterému premiér Andrej Babiš vyčítá zbytečný pesimismus až zastrašování občanů.

 

Hertwig například varuje před mylnou domněnkou, že se můžeme vrátit k normálu, podle něj těžko nastane budoucnost podobná světu před koronavirem. „V mnoha situacích nejspíš budeme muset nosit roušky, v dohledné době se nebude moct konat řada událostí, aspoň ne v takové podobě, jako je známe,“ uvedl v rozhovoru pro Aktualne.cz.

 

Bez roušek se zřejmě ještě dlouho neobejdeme. Podívejte se na reportáž:

 

I když německá vláda již hovoří o uvolňování zavedených opatření, podle psychologa je nezbytné uvědomit si, že to rozhodně neznamená, že jsme pandemii překonali. „Je to proces, který bude pokračovat i poté, co zrušíme ta velmi omezující opatření,“ dodal v rozhovoru.

 

„Je důležité, aby vlády od začátku naprosto jasně řekly, že uvolňování opatření může trvat měsíce, možná roky,“ dodal v rozhovoru. Když to bude nutné, v případě, že po zmírňování opatření znovu dojde ke zhoršení pandemického stavu, bude nutné znovu zpřísňovat. Celý sytém dle něj takto může fungovat klidně až do roku 2024, připustil také, že nepůjde o jasnou strategii, ale sérii pokusů a omylů.

 

 

Podle psychologa se nacházíme v obřím společenském experimentu. „V naší historii nikdy nic podobného nebylo. Je proto obtížné odhadnout, jak dlouho budou lidé ve svém soukromém životě těmito zásadními omezeními trpět. Záleží hlavně na tom, zda chápete, proč jsou opatření nezbytná a zda se ukazuje jejich úspěch,“ vysvětlil v rozhovoru pro týdeník Spiegel.

 

Právě nejistota může v občanech vyvolávat obavy a vlny nečekaného chování. „Koronavirus v lidech vyvolává nejistotu. Nevíme, co máme dělat, a chování druhých pro nás může být velmi poučné, inspirativní. To je i důvod vykoupeného toaletního papíru nebo těstovin. Když v supermarketu vidíme, že některé věci v regálech chybí, je to pro nás znamení: jiní lidé si zřejmě myslí, že právě toto zboží může docházet. Podvědomě nás to nutí napodobovat jejich chování a také si křečkovat zásoby,“ vysvětloval v rozhovoru pro magazín General-Anzeiger nákupní horečku, které zachvátila snad všechny nákazou zasažené země.

 

Změny chování ale nemusejí být vždy k horšímu. „Překvapilo mě, že složitá a vysoce rozvinutá společnost, jako je ta naše, dokáže do dvou týdnů radikálně ukončit svůj společenský život, aby ochránila lidské životy,“ pochválil v rozhovoru pro Spiegel zodpovědný přístup Němců k vydaným omezením.

 

 

Mnoha lidem již nyní dochází s nařízeními a opatřeními trpělivost, máme se však připravit na to, že součástí našich životů mohou být i dlouhé měsíce. Jak se na to psychicky připravit? „Rozhodující je, aby každý tu situaci vzal na vědomí a pochopil, že je to teď součást našeho života. I v minulosti se fungování zaběhnutých společností muselo změnit. My lidé jsme docela flexibilní a schopní se přizpůsobit,“ poradil v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Stejně jako jsme se naučili třídit odpad nebo se vzdali plastových tašek, se podle něj můžeme naučit žít s omezeními nebo povinností nosit roušku.

 

Nová zkušenost s pandemií nás může podle Hertwiga naučit i mnohé další: třeba přehodnotit žebříček toho, co je pro náš život skutečně důležité, uvědomit si, že žít můžeme i bez cestování po světě nebo návštěvy kina. „V zásadě věřím, že je to - podobně jako každá jiná situace, ve které se musíme vzdát našich běžných zvyků nebo cílů, které jsme měli - příležitost, se sám nad sebou zamyslet,“ uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

 

„Naše společnost se stala sice roztříštěnější, ale tento virus nás všechny staví do stejné situace. A protože každý může být nakažen, nikdo není stigmatizován. Virus je náš společný nepřítel. To může vytvořit pozitivní pocit komunity a společného úspěchu,“ popsal pro Spiegel další pozitivum.

TN.cz