klimatické změny

Planeta má za sebou rekordně teplý květen! Evropa ale klepala kosu

Horko
Zdroj: Getty Images
Ilustrační snímek
Kateřina Sejková
Kateřina Sejková
Publikováno 5. 6. 2020
Téma:

Letošní květen byl globálně nejteplejší v historii měření. Nadprůměrné teploty se objevovaly především na severu a jihu planety - tedy na Sibiři a Aljašce a Antarktidě. Květen v Evropě byl ale naopak neobvykle studený - teploty se na téměř celém kontinentu pohybovaly pod průměrem.

Světová meteorologická organizace a Služba Copernicus pro změny klimatu informovaly o tom, že letošní květen byl rekordně teplý. Konkrétně byl o 0,63 stupně teplejší než průměrný květen v letech 1981 - 2010. Jedná se o nejvyšší hodnotu v historii měření. Podíváme-li se blíže na jednotlivé regiony, Evropa zažila minulý měsíc velké teplotní rozdíly. 

 

"Teploty se pohybovaly od značně nadprůměrných hodnot na jihozápadě a severovýchodě kontinentu k výrazně podprůměrným teplotám od Skandinávie, přes Balkán až po Černé moře," uvedla služba Copernicus ve své zprávě. Velká část evropského kontinentu tak v květnu čelila neobvykle chladnému počasí, včetně České republiky.

 

Teplotní mapa světa

 

Na mapách můžete vidět teplotní rozdíly mezi regiony světa. Modrá barva znázorňuje teploty nižší než průměr v letech 1981 - 2010, červená naopak nadprůměr. Temně rudou barvu najdeme především v oblasti Sibiře, kde byly teploty až o deset stupňů vyšší, než je průměr.

 

Teplotní mapa Evropy

 

Nadprůměrně vysoké teploty byly také na Aljašce, na hranici Chile a Argentiny a na západě a východě Antarktidy. Tepleji bylo i ve střední a jihozápadní Africe, jihovýchodní Asii a na severu a jihu Jižní Ameriky. Chladněji než obvykle bylo naopak mimo Evropu v Kanadě, na východě USA, jižní Brazílii či Austrálii. Teploty všech světových oceánů byly nadprůměrně vysoké.

 

 

Podle Světové meteorologické organizace nové údaje ukazují důsledky klimatických změn. Nového rekordu dosáhla i koncentrace oxidu uhličitého, konkrétně při měření na Havaji. Tento vývoj bude mít podle organizace významný dopad na ekosystémy a biologickou rozmanitost, ale také na lidské životy.

 

"Příroda nám posílá jasnou zprávu. Ničíme prostředí kolem sebe a škodíme tím i sami sobě. Narušení klimatu se zhoršuje, biologické rozmanitosti čím dál rychleji ubývá. Požáry, povodně a sucha jsou častější a ničivější. Oceány se zahřívají, korálové útesy umírají. Abychom se postarali o lidstvo, musíme se starat o přírodu," prohlásil generální tajemník OSN Antonio Guterres.

TN.cz