Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

složitá péče

Počet transplantací u dětí stoupá. Ani po operaci nemají vyhráno

Zdroj: TV Nova

V České republice je stále více dětí, které potřebují transplantaci jater nebo ledvin. Každý rok dostanou nové orgány desítky malých pacientů. Jejich rodiče se potýkají nejen se strachem, ale také s finančními problémy. Pomoc státu je prý minimální.

Špatně fungující játra jsou například důvodem, proč třináctiletý Tomáš vypadá na devět. "Mám jednu operaci, kterou jsem měl v Londýně, a potom mám dvě retransplantace," vysvětluje.

 

Transplantaci jater v České republice provádí tým lékařů v IKEM. Následnou péči pak zajišťuje motolská a Thomayerova nemocnice. "V současné době bylo provedeno 143 transplantací u 120 dětí. Z toho vyplývá, že těch 23 orgánů se musí retransplantovat,“ popisuje vedoucí lékař Jednotky intenzivní a resuscitační péče Thomayerovy nemocnice Martin Prchlík.

 

Podle některých rodičů se v České republice výměně orgánů věnuje málo lékařů. "Česká republika se potýká s nedostatkem lékařů napříč obory. Tuto situaci aktivně řešíme. Ustanovili jsme pracovní skupinu pro personální stabilizaci ve zdravotnictví a prosadili jedenáctiletý akční plán na navýšení kapacit lékařských fakult a platů," uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

 

 

Malí pacienti denně musí brát desítky léků, které jim například potlačují imunitu. Bez toho by tělo cizí játra odmítlo. Na následnou péči rodičům přispívá Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

 

"Honzíkovi byl přiznán příspěvek na péči ve výši 3 300 měsíčně a je uznán jako tělesně postižený," říká maminka Honzíka Radka Sakerová. "Určitě se z toho vyžít nedá, maximálně se z toho zaplatí dvě tři složenky. Kolikrát je i jenom jeden pracující v rodině, protože druhý se musí starat o dítě," dodává maminka Davídka Anežka Vokounová.

 

"Výše příspěvku na péči je dána zákonem a posuzuje se vlastně stupeň závislosti, to v jakém je se hodnotí podle toho, jak je schopno zvládat základní životní potřeby," vysvětluje náměstkyně sekce sociálně pojistných systémů MPSV Kateřina Jirková.

 

Šestiletý David by podle rodičů ve škole potřeboval asistenta. Ten by měl dávat pozor, aby chlapce někdo neudeřil do břicha anebo mu nevytáhnul žlučový drén.

 

 

"Zkoušela jsem obvolávat všechny možný úřady, jak sociální úřad, pracovní úřad, odbor právních věcí, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo školství, tak mi prostě nikde nikdo neporadil co a jak, kdo to bude platit, kde ho sehnat," dodává Davídkova maminka.

 

Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové je v tomto daném případě možné si zažádat o školního asistenta. Jehož služby jsou navíc hrazeny z programu ministerstva školství.

 

Rodiče také mohou žádat o osobního asistenta. O jeho přidělení rozhoduje ministerstvo práce a sociálních věcí. Jenže rodiče si za služby takového asistenta pořádně připlatí.

pan, Klára Pospíšilová TN.cz