Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Vážné obvinění

Policie roky chybovala při sbírání důkazů a věděla to, tvrdí spolek

Policejní psovod - ilustrační foto
Zdroj: Profimedia
Policejní psovod - ilustrační foto

Stovky, možná dokonce tisíce, vězňů mají naději, že verdikt, který je poslal za mříže, nebude definitivní. Spolek Šalamoun, který pomáhá lidem, jejichž odsouzení si vyhodnotil jako nespravedlivé, upozornil na závažnou skutečnost. Pachové stopy, které jsou v mnoha případech jedním z klíčových důkazů, jsou totiž podle zjištění spolku porovnávány špatně!

Spolek kritizuje praxi, kdy si psovod sám staví konzervy s pachovými stopami a ví, ve které má být stopa podezřelého. Že je s touto praxí něco v nepořádku, naznačil už soudní znalec Martin Kloubek u soudu s Lukášem Nečesaným. Ve své výpovědi totiž zmínil vědecký výzkum, který pro ministerstvo vnitra provedl v letech 2010 až 2015 tým pod vedením Ludvíka Pince z České zemědělské univerzity.

 

Aby autor výzkumu vypovídal přímo před soudem, chtěli také Nečesaného právníci, soudce to neumožnil, nakonec to ani nebylo potřeba a Nečesaný si vyslechl osvobozující rozsudek. Kloubek ale během výpovědi prozradil, že Pincův tým ve své práci podrobil současnou praxi značné kritice.

 

Ačkoliv má ministerstvo vnitra výsledky výzkumu už od roku 2015, k zavedení nových, a mnohem přísnějších, pravidel přistupuje až nyní, tedy po více než dvou letech, což spolek Šalamoun kritizuje.

 

Redakce TN.cz požádala ministerstvo vnitra o zaslání závěrů výzkumu Pincova týmu, podle Hany Malé z tiskového odboru ministerstva jde ale o interní dokument pro policisty a proto jej není možné poskytnout. Reakci ministerstva na zprávu spolku redakce TN.cz zjišťuje.

 

 

Problematická je hlavně praxe, kdy si konzervy zakládá sám psovod. Nečesaného obhájci upozornili na tzv. efekt Clever Hans pojmenovaný po koni, který měl být natolik inteligentní, že řešil lehké matematické úkoly. Ve skutečnosti ale dokázal vytušit správnou odpověď z reakcí publika. Odborníci poukazují na to, že podobně mohou policejní psi reagovat na psovoda.

 

Spolek Šalamoun upozorňuje na případ z Holandska, kde byli odsouzeni policisté, kteří si vzájemně sdělovali, která pachová konzerva je ta správná, nebo na výzkum polské akademie věd, jehož autoři využití metody pachové identifikace v trestním řízení nedoporučili. Autorství spolek přikládá východoněmecké tajné službě Stasi, od níž to měla odkoukat také StB.

 

 

Pachové stopy byly klíčový důkaz, spolek chce jejich zrušení

Lukáš Nečesaný není jediným, jehož se spolek Šalamoun zastává, v jehož kauze hrály pachové stopy klíčovou roli. Šalamoun se zastával také Jana Eliáše, který dostal třináct let za vraždu prostitutky. Po čtyřech letech se jej ale zastal Ústavní soud a Nejvyšší soud rozhodl o jeho propuštění z vězení, Eliáše čeká nový proces.

 

Pachové stopy jako důkaz napadá spolek Šalamoun také v případě Martina Balhara, který byl vloni odsouzen za vraždu pošťačky ve Skřipově na Opavsku. Devětatřicetiletou ženu měl podle rozsudku umlátit kvůli 200 000 korunám, které pak ukradl z trezoru. Balhar se brání, že přepadení na svědomí nemá a ženě neublížil. I v tomto případě byly pachové stopy stěžejním důkazem.

 

Spolek proto chce, aby se Ústavní soud seznámil se závěry vědeckého výzkumu a zakázal stávající postup použití pachových stop. K seznámení se se studií vyzval také soudy a státní zástupce. Závěry, k nimž výzkumný tým došel, mají navíc být důvodem k podávání návrhů na obnovu řízení. Pro odsouzené, v jejichž případech hrály pachové stopy důležitou roli, tak může svitnout nová naděje.

 

Tažení spolku proti současné metodě užití pachových stop má významné zastánce. Podle předsedy spolku Johna Boka mu vyjádřila podporu i bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková, která je expertkou na trestní právo, a také lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který je v Evropském parlamentu členem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.
 

vbo TN.cz