Eurovolby 2019

Pravdy a lži Jana Hamáčka: Tyto výroky v debatě nebyly pravdivé!

Jan Hamáček
Zdroj: TV Nova
Jan Hamáček

Druhým hostem předvolebního speciálu pořadu Napřímo byl předseda ČSSD Jan Hamáček. Výroky, které v debatě s moderátorem Františkem Bůžkem pronesl, redakce TN.cz ověřila a přináší vám přehled, kdy předseda ČSSD a ministr vnitra říkal pravdu a kdy ne.

Moderátor František Bůžek si tentokrát do předvolebního speciálu pořadu Napřímo věnovanému volbám do Evropského parlamentu pozval předsedu vládní ČSSD Jana Hamáčka. Ten byl druhým, kdo ve speciálu TN.cz k eurovolbám představil program své strany. Redakce TN.cz ověřila deset výroků, které Hamáček v debatě pronesl.

 

Na úvod rozhovoru probíral Hamáček s moderátorem stávající politickou situaci, jeho názor na jmenování Marie Benešové ministryní vnitra a také názor na to, že bývalý premiér a Hamáčkův předchůdce v čele ČSSD Bohuslav Sobotka šel na protivládní demonstraci.

 

Pak už ale přišla řeč na samotné eurovolby. Hamáček dostal otázku, jaký by chtěl získat ve volbách zisk a zda není málo, pokud dopředu počítá s tím, že strana dopadne hůře, než před pěti lety.

 

Jan Hamáček Jan Hamáček
Jan Hamáček
Sociální demokracie získala 14 % v době, kdy v průzkumech veřejného mínění měla podporu vysokou přes 20 %

Volební modely v květnu 2014 přisuzovaly ČSSD podporu nižší než 20 %. Tuto hranici překonávala v modelu CVVM (23,5 %) a těsně také v průzkumu agentury SANEP (20,2%), ve volebním modelu STEM v květnu 2014 měla ČSSD podporu 18 %, v modelu agentury Median 18,5 %. Volební model pro eurovolby od agentury DataCollect & Herzmann přisuzoval ČSSD dokonce jen 12,5 %


Dále Hamáček hodnotil práci stávajících europoslanců. Tam se dopustil kuriózní chyby. O sociálnědemokratické europoslankyni Olze Sehnalové řekl, že se dostala do žebříčku 28 nejvlivnějších europoslanců. Žebříček, který měl Hamáček na mysli, ale nesrovnával jen europoslance. Sehnalová byla totiž vyhodnocena jako jeden z 28 politiků, kteří vloni nejvíce hýbali Evropou.

 

Jan Hamáček Jan Hamáček
Jan Hamáček
Kdyby Olga Sehnalová nebyla ve frakci sociálních demokratů, nikdy by to téma dvojí kvality potravin nedotáhla tak daleko a nikdy by nebyla vyhodnocena jako jedna z 28 nejvlivnějších europoslanců.

Sehnalová skutečně byla zařazena do žebříčku 28 nejvlivnějších prestižního webu Politico. Nejde ale o 28 nejvlivnějších europoslanců, nýbrž o 28 politických osobností, které tvarovaly a hýbaly Evropou v roce 2018. Jedničkou žebříčku je šéf německé Svobodné demokratické strany Christian Lindner. Najdeme v něm také nizozemského premiéra Marka Rutteho či jeho portugalský protějšek Antonia Costu. Sehnalová s označením "Kuchyňský křižák" je na 18. místě a právě za boj proti dvojí kvalitě potravin.

 

Když Hamáček představoval práci stávajících europoslanců, zdůraznil, že Sehnalová byla hlavním strůjcem boje proti tzv. dvojí kvalitě potravin, u Poce vyzdvihl jeho boj proti glyfosátům.

 

Jan Hamáček Jan Hamáček
Jan Hamáček
Olga Sehnalová to téma otevřela (dvojí kvalita potravin – pozn. red.). Teď se k tomu všichni hlásí, skoro to vypadá, že všichni naši europoslanci s tím přišli, ale to téma, otevřela a protlačila do té dnešní fáze Olga Sehnalová

Sehnalová skutečně už v červnu 2011 interpelovala Evropskou komisi a to po zveřejnění studie Asociace spotřebitelů Slovenska, která prokázala, že složení stejných výrobků v členských státech se lišilo. Sehnalová byla i zpravodajskou Zprávy o dvojí kvalitě výrobků na jednotném trhu. Podílela se na dalších výzkumech českých univerzit. Politico o ní napsalo, že "téměř osamocená dostala téma dvojí kvality potravin na talíř předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera".

 

Jan Hamáček Jan Hamáček
Jan Hamáček
Pavel Poc je člověk, který celou svojí politickou kariéru bojuje za lepší životní prostředí, bojuje proti škodlivým látkám v potravinách a ve vodě. Má na svém kontě celou řadu úspěchů. Boj s glyfosátem, to znamená tzv. RoundUp, který se pak dostává do potravinového řetězce, to je jeho práce

Poc byl autorem námitky proti návrhu Evropské komise k prodloužení licence na glyfosát o dalších 15 let. Evropský parlament následně schválil nezávaznou rezoluci. Zástupci členských zemí nakonec prodloužení licence schválili, ale jen o pět let

 

Předseda ČSSD také vysvětloval, proč už nekandidují Jan Keller, který před pěti lety kandidátku ČSSD vedl, a europoslanec Miroslav Poche, který je čtvrtým zástupcem sociální demokracie v Bruselu.

 

 

Jan Hamáček Jan Hamáček
Jan Hamáček
Pokud se podíváte na statistiky hlasování, tak spíš hlasoval (Jan Keller - pozn. red.) ne s klubem sociálních demokratů, ale spíše s tím levicovějším klubem, kde je i česká KSČM (GUE/NGL - pozn. red.)

Srovnání hlasování Kellera s frakcí GUE/NGL není k dispozici. Podle webu VoteWatch.eu byl ale Keller věrný své frakci S&D v 8308 hlasování z 9002, kterých se zúčastnil (92,29 %). Což je obdobný výsledek jako Poche (92,42 %) a Sehnalová (92,62 %). Nejmenší stranickou loajalitu vyměřil web Pocovi, který s frakcí S&D hlasoval v 8431 případech z 9377 (89,91 %)

 

Následně debata pokračovala ekonomickými tématy. Jan Hamáček vysvětloval postoj své strany k euru. Sociální demokraté jsou dlouhodobě pro společnou evropskou měnu. V předvolebním desateru europoslance mají, že se zavedením eura budou souhlasit "pouze a jen, až to pro všechny naše občany bude opravdu výhodné".

 

Jan Hamáček Jan Hamáček
Jan Hamáček
Česká republika je země, která je závislá na exportu. Vyvážíme drtivou většinu naší produkce do EU

Podle loňské analýzy zahraničního obchodu, kterou vypracovala UniCredit Bank, se podíl exportu zboží na HDP za 20 let (1997- 2017) zvýšil z 27 na 67 %. Pokud šlo o teritoriální strukturu, v roce 2017 plynulo do zemí EU 83,7 % českého exportu

 

Jan Hamáček Jan Hamáček
Jan Hamáček
Slovensko je dobrý příklad země, která přijala euro. Žádnou katastrofu to nezpůsobilo, ba naopak. A slovenská ekonomika šlape.

Podle analýzy ČSOB z loňského března Slovensko po zavedení Eura dohání Evropu mnohem rychleji než Česko. V roce 2016 byl HDP Česka na jednoho obyvatele 88 % průměru EU a od roku 1995 si Češi polepšili o 12 %, Slovensko za stejnou dobu poskočilo o 29 % a bylo na 77 % průměru EU. Slovenská ekonomika v posledních letech vykazuje trvalý růst, v roce 2018 to bylo o 4,1 % (česká ve stejném období rostla o 2,9 %). Průzkum z ledna 2019 ukázal, že 80 % Slováků by návrat ke koruně nechtělo.

 

 

Jan Hamáček Jan Hamáček
Jan Hamáček
Už teď se objevují investoři, kteří říkají, že jedním z kritérií, kam umístit tu svou investici, je to, zda ta země má či nemá euro. My pak možná zbytečně prohráváme soutěž i s tím Slovenskem o umístění některých klíčových projektů.

Přestože investoři jednoznačně preferují zavedení eura a při rozhodování k tomu, kam investici umístit k tomu, zda země eurem platí, přihlížejí, vyhodnocují ale i jiné faktory, jako je stabilita ekonomiky, daňové a právní prostředí, infrastruktura. Česko v průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory tento rok spadlo z prvního místa za Estonsko, které eurem platí. Investorům a manažerům ale vadily jiné faktory – nedostatek kvalifikovaných lidí a slabé odborné školství, následně pak rostoucí mzdové náklady, nedostatečná transparentnost veřejných zakázek a korupce.

 

Jan Hamáček Jan Hamáček
Jan Hamáček
Za posledních 15 let se průměrná mzda v Česku zdvojnásobila, to je taky samozřejmě díky tomu, že jsme v Evropské unii, ale bohužel, třeba v Německu je průměrná mzda třikrát vyšší.

Průměrná mzda v roce 2004 byla 17 738 Kč, na konci roku 2018 to bylo 33 840 Kč. Průměrná zda v německu byla 95 508 Kč.

 

Závěrem debaty přišla řeč také na otázku migrace. Hamáček uvedl, že opatření, která kvůli migrační krizi Evropa zavedla, fungují. Ty, kteří dnes straší migranty, pak obvinil, že tak činí jen kvůli zisku politických bodů.

 

Jan Hamáček Jan Hamáček
Jan Hamáček
Největší kritik Evropské unie z hlediska migrace je Tomio Okamura a SPD a oni jsou zásadně proti tomu, aby se na naše území přesunovali nějací migranti. Současně si sem ale zvou pana ministra vnitra Salviniho z Itálie. Jeho hlavní téma je, jak dostat ty běžence z Itálie do východní Evropy. On je silným zastáncem přerozdělování. Říká: ´Itálie toto zvládnout nemůže, střední a východní země by měly něco udělat´.

Salvini skutečně volal po tom, aby si evropské země, včetně těch východních, přerozdělily migranty, kteří už v Itálii jsou. Že se s ním v této otázce neshodne, ostatně potvrdil 30. 6. 2018 v rozhovoru pro deník Právo i Okamura. "Nesouhlasíme s názorem italského ministra vnitra Mattea Salviniho, který zdědil problém socialistických vlád a teď tlačí rozmisťování migrantů po jiných zemích EU. To nepřipustíme," uvedl Okamura

 

Pusťte si celý díl předvolební debaty s Janem Hamáčkem:

 

vbo TN.cz