Eurovolby 2019

Pravdy a lži lídrů kandidátek: Kdo z nich v superdebatě zalhal?

Volby do Evropského parlamentu už začaly, v Česku se ale volební místnosti otevřou až v pátek. Jednu z posledních možností přesvědčit voliče měli lídři kandidátek v závěrečné superdebatě na TN.cz a Nova 2. Kdo v přímém přenosu mluvil pravdu a kdo naopak zalhal?

Do středeční superdebaty, kterou moderoval Rey Koranteng, dorazili lídři kandidátek osmi parlamentních stran či jejich zástupci. V debatě, trvající bez reklamních přestávek zhruba hodinu a půl, se politici několikrát pohádali a rozvířili také silné reakce veřejnosti.

 

Za hnutí ANO přišla diskutovat Dita Charanzová, za Piráty Marcel Kolaja a za ČSSD Pavel Poc. KSČM reprezentovala Kateřina Konečná, KDU-ČSL Pavel Svoboda a ODS Jan Zahradil. Postoje SPD hájil Ivan David a za koalici TOP 09, STAN, Zelených a regionálních uskupení dorazil Stanislav Polčák.

 

Nejdříve měli lídři stručně představit svůj program a priority, poré přišla řeč na největší hrozby, kterým Evropská unie v současnosti musí čelit. Všichni z nich zmínili migraci a především riziko další uprchlické krize. Konečná (KSČM) pak upozornila ještě na jeden problém.

 

 

Kateřina Konečná Kateřina Konečná
Kateřina Konečná
Myslím, že zapomínáme na jednu věc. Nemáme dořešenou do této chvíle návratovou politiku. My pořád ještě máme neskutečné množství lidí v Evropě, kteří už v té Evropě prostě nemají právo být, nezískali azyl v členských státech.

Podle statistik Evropské komise zvládly do roku 2018 členské země EU vyhostit necelou třetinu lidí, kteří nemají nárok na to, aby v Evropě zůstali. Dvě třetiny neúspěšných žadatelů o azyl, případně ilegálních migrantů, tedy v EU zůstávají.

 

 

Zahradil (ODS) se zase rozpovídal o návrhu zřídit společnou armádu zemí EU, který prosazuje především francouzský premiér Emmanuel Macron. Podle Zahradila je evropská armády naprosto zbytečná a stojí za ní francouzský národní zájem.

 

Jan Zahradil Jan Zahradil
Jan Zahradil
No a pan Macron samozřejmě ví, že v té Evropské unii bez Británie ta Francie má tu armádu nejsilnější, nejakceschopnější.

Francie má podle think tanku Global Fire Power (GFP) nejsilnější armádu v Evropské unii, druhou nejsilnější ze zemí NATO a celkově pátou nejsilnější na světě. Armáda Velké Británie je osmá nejsilnější na světě a druhá ze zemí EU. GFP sestavuje žebříček zemí na základě mnoha faktorů - kromě počtu vojáků a síly armádní techniky posuzuje i výzbroj, výcvik příslušníků ozbrojených sil a další.

 

Zástupce SPD David se vrátil k migraci a nebezpečí, které podle jeho strany uprchlíci představují. Evropská unie podle něj ale nemá dostatek zájmu ani prostředků, aby migrační vlnu zastavila.

 

Ivan David Ivan David
Ivan David
Otázka je, co s tím Evropská unie může nebo chce dělat, když i v následujícím roce se například na migraci, na podporu migrace plánuje 273 miliard a na ochranu hranic 13 miliard. Je to v korunách, aby to bylo pro diváky lépe představitelné. (…) Je to jedna z položek rozpočtu, je to v rozpočtu Evropské unie na tento rok, na příští rok.

Evropská unie nemá roční rozpočet, ale tzv. víceletý finanční rámec, který stanovuje maximální částku, již je možné použít na určitou oblast. V současnosti platí víceletý finanční rámec na období 2014 - 2020. Žádné peníze ale podle finančního rámce nesměřuje na "podporu migrace". Je v něm stanovena rezerva pro mimořádné události, jejíž příkladem může být migrační krize, další finance putují do Azylového a migračního fondu. Ani jedna z těchto položek ale rozhodně neslouží k "podpoře migrace".

 

Zároveň David české europoslance obvinil, že "hlasovali pro migranty", proti čemuž se ohradila Charanzová (ANO).

 

Dita Charanzová Dita Charanzová
Dita Charanzová
Ale já bych hlavně chtěla říct, znovu, že není pravda, že bych třeba já osobně hlasovala v Evropském parlamentu pro kvóty na migranty, jak vaše strana několikrát lživě tvrdí i ve svých novinách a ve svých materiálech.

Europoslankyně Dita Charanzová od začátku svého působení v Evropském parlamentu odmítala přijímání uprchlíků na základě tzv. povinných kvót. Na konci dubna 2015 hlasovala proti usnesení, které obsahovalo výzvu Evropské komisi, aby zavedla závazné kvóty k rozdělování žadatelů o azyl mezi všechny členské státy EU. Na začátku září pak hlasovala proti návrhu Komise na přerozdělení 40 tisíc uprchlíků a také proti pozměňovacímu návrhu, aby byly kvóty závazné a počet přerozdělovaných migrantů se zvýšil na 110 tisíc. O několik dní později se postavila proti návrhu Komise na přerozdělení 120 tisíc uprchlíků. Charanzová hlasovala také v dubnu 2016 proti návrhu Evropské komise na reformu azylové politiky, tzv. Dublin IV. Ten obsahoval návrh, aby byli migranti přerozdělováni do jiných členských států, pokud jejich počet v jedné zemi překročí určitý limit. Návrh vešel ve známost jako "trvalé kvóty". Charanzová proti reformě hlasovala i v listopadu 2017. V květnu 2017 hlasoval Evropský parlament o Strategii EU v Sýrii, kterou europoslanec Petr Mach interpeloval jako podporu přerozdělování. To ale europoslanec Tomáš Zdechovský odmítl. Pro toto usnesení Charanzová byla, žádnou zmínku o kvótách ale opravdu neobsahovalo. Na stejném zasedání pak europoslankyně ANO hlasovala proti usnesení, obsahujícímu pasáž o tom, že Europarlament vítá sankce proti členským státům (včetně Česka), které migranty na základě kvót nepřijmou.

 

 

Konečná následně Davidovi vyčetla, že poslanci SPD ve Sněmovně v roce 2015 nehlasovali při projednávání azylového zákona pro návrh, který by zajistil rychlejší navrácení migrantů do země původu, pokud spáchají trestný čin.

 

Kateřina Konečná Kateřina Konečná
Kateřina Konečná
Když se podívám na to, jak zástupci SPD hlasovali v roce 2015 u azylového zákona v České republice, kde nepodpořili například to, aby ti lidé, kteří mají trestní minulost, mohli být rychleji vraceni do zemí svého původu, tak mi to přijde daleko zásadnější než toto usnesení.

Čeští poslanci hlasovali o novele azylového zákona na začátku října 2015. V té době ve Sněmovně formálně žádní poslanci SPD nebyli, protože i ti, kteří se k nové straně Tomia Okamury později přidali, byli zvoleni za hnutí Úsvit. Ti, kteří se však stali členy SPD, byli v té době v Poslanecké sněmovně tři - Tomio Okamura, Radim Fiala a Jaroslav Holík. Hlasování o novele azylového zákona se účastnili všichni tři a všichni tři hlasovali pro novelu jako celek. Co se týče pozměňovacích návrhů, Konečná zřejmě narážela na ten předložený poslancem Romanem Váňou. Ten by změnil znění trestního zákoníku a přidal odstavec: "Soud uloží trest vyhoštění cizinci, který byl opakovaně odsouzen pro spáchání závažné trestné činnosti. Soud také uloží trest vyhoštění cizinci, který byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a nemá v ČR povolení k pobytu nebo o toto povolení žádá." A také: (Soud trest vyhoštění neuloží, jestliže:) "Pachatel má na území České republiky povolen trvalý pobyt a má v České republice aktuální funkční rodinné vazby a uložení trestu vyhoštění by bylo v rozporu se zájmem na spojování rodin, resp. jednání cizince nedosáhlo takové intenzity, aby převážil zájem na ochraně společnosti nad zachováním celistvosti rodiny." Poslanci Okamura, Fiala a Holík se při hlasování o tomto pozměňovacím návrhu zdrželi. Nutno dodat, že 25 poslanců KSČM hlasovalo proti a jen jeden (Jiří Dolejš) pro. Návrh byl zamítnut v poměru 83:2:70.

 

Podle Davida se lidé v Česku necítí bezpečně, protože česká společnost není soudržná. Jako příklad použil statistiku toho, kolik lidí je v exekuci a kolik bydlí na obecních úřadech. Polčák (TOP 09+STAN) pak polemizoval o tom, jak spolu takové věci souvisí. Upozornil také, že insolvence řešila i EU.

 

Stanislav Polčák Stanislav Polčák
Stanislav Polčák
Dokonce v tomto stávajícím období Evropská unie i do těch insolvencí šla. To by možná pan David mohl vědět. Schválili jsme legislativu, která usnadňuje insolvence pro obchodníky. A mimo jiné je tam i na výběr dané, že se tato příznivá úprava může uplatnit i pro spotřebitele, ale není to povinnost.

Evropský parlament schválil tzv. insolvenční směrnici, která ale dává šanci na záchranu podnikatelům a firmám, které dosud v insolvenci nejsou, jen jim hrozí. Na zhoršující se finanční situaci má upozornit systém včasného varování. Nově zavedený termín "preventivní restrukturalizace" má za cíl reorganizovat podnik a zachovat provoz, ať už změnou struktury, nebo prodejem části firem. Konkrétní restrukturalizační plány mají zveřejnit samy členské země, směrnice by ale měla podnikateli dát dostatek času na vyjednávání s věřiteli. Rozhodnutím soudu se přeruší právo věřitele vymáhat pohledávku, čímž se odkládá i jeho možnost podat insolvenční návrh. Směrnice dává členským státům možnost, aby evropskou úpravu osobního bankrotu rozšířily kromě podnikatelů a firem i na spotřebitele.

 

Charanzová (ANO) podobně jako v první superdebatě zmínila, že záměr uplatňovat uprchlické kvóty odmítl především premiér Babiš. Zahradil (ODS) poté kontroval, že vláda, v níž byl Babiš vicepremiérem, naopak hlasování o kvótách v Radě EU "prohrála". To zase rozladilo zástupce ČSSD Poce.

 

Pavel Poc Pavel Poc
Pavel Poc
(O povinných kvótách) Vláda tehdejšího premiéra Sobotky a tehdejší ministr vnitra prostě odmítli tuhletu tezi, řekli, že Česká republika na kvóty prostě nepřistoupí. (…) Byla to prostě vláda, byl to premiér a ministr, kteří prostě hájili zájmy téhleté země proti přesile.

Uprchlické kvóty byly součástí návrhu Evropské komise z dubna 2015 na rozmístění žadatelů o azyl, kteří se do EU dostali během tzv. migrační krize. Ve známost vešly jako "jednorázové kvóty", měli se podle nich rozdělit uprchlíci z Itálie, Řecka a Maďarska. Tehdejší český premiér Bohuslav Sobotka od začátku účast Česka na uprchlických kvótách odmítal. Už v květnu 2015 se pak se slovenským premiérem Robertem Ficem shodli, že kvóty odmítnou. O kvótách na úrovni členských států v září 2015 hlasovali ministři vnitra v rámci zasedání Rady EU. Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko byly jediné země, které hlasovaly proti návrhu, Finsko se zdrželo. Kvóty proto byly přijaty a do Česka se v rámci nich mělo dostat 1591 uprchlíků.

 

 

Diskuze poté přešla k dalšímu bodu, který měl moderátor připravený - boji se suchem a klimatickými změnami.

 

Marcel Kolaja Marcel Kolaja
Marcel Kolaja
A co se týče toho sucha, to nevzniká pouze klimatickou změnou, ale, jak bylo správně řečeno, také tím, že se zemědělci často nešetrně starají o půdu.

Ochránci přírody se se zemědělci dlouhodobě přou. Podle ochránců současné zemědělské postupy znamenají obrovský zásah do vodního režimu, což zhoršuje trvající sucho a přispívá ke klimatickým změnám. V rozhovoru pro portál Aktuálně.cz to uvedl třeba i ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. "Zemědělská půda je mrtvá, utužená a nevsakuje vodu. Problém spočívá nejen ve velikosti půdních celků, ale třeba i v tom, že se skoro přestalo orat. (…) Dnešní velké agropodniky zjistily, že je vyjde levněji, když pole po sklizni místo orby postříkají herbicidy," sdělil. Podle Zemědělského svazu ČR ale většina zemědělců hospodaří s půdou a vodou správně. Na tiskové konferenci na začátku května také předseda svazu Martin Pýcha vyvracel, že by se v Česku na polích střídaly pouze tři plodiny - řepka, kukuřice a pšenice, jak zaznívá od kritiků. Podle Českého statistického úřadu se osevní plocha řepky, jejíž vysazování kritizují odborníci i veřejnost, letos poprvé od roku 2015 meziročně snížila. Řepka navíc podle zemědělců zlepšuje kvalitu půdy.

 

Ivan David Ivan David
Ivan David
Musím konstatovat, že Evropská unie se částečně podílela i na těch problémech se suchem. Souvisí to tedy s kvótami na mléko, úbytkem chovu skotu, což vedlo k tomu, že ubylo i tedy produkce hnoje na hnojení polí, což vede tedy k schopnosti půdy udržet vodu, což je jeden z problémů.

Mléčné kvóty skončily v Evropské unii od 1. dubna 2015. Byly zavedeny v roce 1984, kdy výroba mléka vysoce převyšovala poptávku. I přesto ale producenti z EU v posledních pěti letech, kdy kvóty trvaly, vývoz mléka posilovaly. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) za posledních 30 let počet skotu klesl zhruba na polovinu. Odborníci ale upozorňují, že za to nemohou pouze mléčné kvóty, ale také například nízká podpora od státu nebo ruské embargo na dovoz potravin.

 

Zřejmě největším tématem předvolební debaty se stala dvojí kvalita potravin a dalších výrobků v zemích EU. Poce (ČSSD) prý tato debata už unavuje. Zdůraznil také to, že to byla sociálně-demokratická europoslankyně, kdo problém začal už před lety řešit.

 

Pavel Poc Pavel Poc
Pavel Poc
Mě docela ta diskuze o dvojí kvalitě popuzuje z toho jednoduchého důvodu, že ČSSD to téma prostě v roce 2011 do Evropského parlamentu přinesla. (…) Pan kolega Zahradil tehdy, to už v Parlamentu byl, teď tomu věnuje pozornost a hovoří tady o prohrách, tehdy mu to bylo naprosto šumák.

Debatu o dvojí kvalitě potravin otevřela na půdě Evropského parlamentu europoslankyně ČSSD Olga Sehnalová. V červnu 2011 interpelovala Evropskou komisi s dotazem, zda je podle eurokomisařů v pořádku, aby produkty v členských státech měly různá složení a tím i různou kvalitu. Poté, co Komise odpověděla, že neexistuje dostatek důkazů o tom, že by takové rozdíly mezi produkty existovaly, zadala Sehnalová testování vzorků vybraných potravin Mendelovou univerzitou. Sehnalová téma pravidelně otvírala také ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, kde působí. V únoru 2017 podala pozměňovací návrhy do nařízení o geoblockingu, ty ale nebyly přijaty. V květnu 2017 pak na její popud poprvé diskutovalo plénum Europarlamentu. Jan Zahradil (ODS) je europoslancem od roku 2004. V superdebatě na TN.cz a Nova 2 sám přiznal zásluhy za diskuzi o dvojí kvalitě výrobků europoslankyni ČSSD.

 

Polčák (TOP09+STAN) poté znovu upozornil, že česká vláda má na tom, že se přijala směrnice o ochraně spotřebitelů v měkkčím znění, také svůj podíl.

 

Stanislav Polčák Stanislav Polčák
Stanislav Polčák
Já to nechci házet na paní Jourovou, ale skutečně česká vláda, když to mohla zarazit, respektive najít spojence pro to, aby se ta úprava nezměkčovala, aby byla přísná, tak neudělala nic, dokonce hlasovala pro. A například se nepřipojila k Polsku, které se zdrželo.

Rada EU, kterou pro směrnici o ochraně spotřebitelů tvořili ministři průmyslu a obchodu, rozhodovala o znění letos v březnu. Česká zástupkyně Marta Nováková přistoupila na kompromis, který dvojí kvalitu výrobků jako nekalou obchodní praktiku jasně nezakázal. Hlasovala pro návrh, stejně jako česká eurokomisařka Věra Jourová, která má v Komisi na starosti ochranu spotřebitelů.

 

 

Charanzová (ANO) je prý z výsledku ohledně dvojí kvality také zklamaná. Vidí ale budoucnost v omezení problému na národní úrovni, na čemž už vláda pracuje. Kolaja (Piráti) k tomuto návrhu ale měl svou připomínku.

 

Dita Charanzová Dita Charanzová
Dita Charanzová
(O dvojí kvalitě potravin) A jsme jeden z prvních členských států, který to začíná doma řešit.

Přísné standardy musí splňovat výrobky například v Německu nebo Rakousku. V zemích střední a východní Evropy existují zpravidla normy jen z hlediska toho, kolik smí výrobky obsahovat nebezpečných či zdraví škodlivých látek. Česko se z bývalých socialistických zemí pustilo do řešení problému dvojí kvality na národní úrovni jako první.

 

Marcel Kolaja Marcel Kolaja
Marcel Kolaja
(O dvojí kvalitě potravin) Já bych k tomu chtěl dodat to, že vláda v Radě toto současné znění podpořila a ten vládní návrh, který byl zmiňován paní Charanzovou, pro řešení na národní úrovni, tak vidím podobně problematický, jako je ta směrnice, protože i ten zmiňuje, že v odůvodněných případech je ta dvojí kvalita potravin možná.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, která zastupovala Česko při jednání Rady EU o příslušné směrnici, hlasovala pro znění, které čeští europoslanci kritizují jako nedostatečné. Obsahuje totiž větu "uvádění zboží vydávaného za totožné na trh členských států, i když ve skutečnosti má podstatně odlišné složení nebo znaky, může klamat spotřebitele a způsobit, že učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil". Podle kritiků povede právě formulace "podstatně odlišné složení nebo znaky" k právním sporům, co "podstatně odlišné" doopravdy znamená. Návrh české vlády, projednávaný na schůzi 20. května, obsahuje ale naprosto totožnou formulaci. "Obchodní praktika se rovněž považuje za klamavou, pokud ve věcných souvislostech, s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem, vede nebo může vést k tomu, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, a pokud zahrnuje (…) jakékoliv uvádění výrobku na trh jako výrobku totožného s výrobkem uváděným na trh v jiném členském státě Evropské unie, přestože takový výrobek má podstatně odlišné složení nebo znaky, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi."

 

Svoboda vidí i v současném znění směrnice, které by mělo být v následujících letech implementováno do českých zákonů, šanci pro české spotřebitele.

 

Pavel Svoboda Pavel Svoboda
Pavel Svoboda
Je tady určitý prostor pro spotřebitelské svazy, které, pokud začnou být aktivní v té věci, tak mohou i tu současnou legislativní úpravu, se kterou ani já nejsem plně spokojen, využít k dobru českých spotřebitelů.

Tlak veřejnosti, médií a spotřebitelských svazů už se v minulosti ukázal jako funkční - někteří výrobci už složení produktů napříč zeměmi sjednotili, například německý výrobce máslových sušenek Bahlsen, který ale na český, slovenský či maďarský trh dodával sušenky vyrobené z palmového tuku namísto másla.

 

Podle Zahradila (ODS) došlo při schvalování směrnice v Europarlamentu napříč všemi frakcemi k rozdělení na západ a východ.

 

Jan Zahradil Jan Zahradil
Jan Zahradil
Napříč vlastně všemi politickými frakcemi existovala jakási dělicí linie, kdy ty velké země nebo staré členské země prostě hlasovaly pro tuhletu verzi, která není tou verzí, kterou my jsme si představovali, a bylo to tak ve všech frakcích.

O novele směrnice o právech spotřebitelů hlasoval Evropský parlament 17. dubna. Pro bylo 474 europoslanců, proti 163 a zdrželo se 14. Ne všechny politické frakce se ale rozdělily na dva jasné tábory podle toho, zda europoslanci pocházejí ze západní nebo východní, potažmo střední Evropy. Ze skupiny Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, kam patří i čeští komunisté, hlasovalo více členů proti (37) než proti (8; zdržel se 1). I v dalších frakcích se pak našly výjimky, například Brit Jonathan Bullock nebo Nizozemec Marcel de Graaff a další. Zahradil se v superdebatě na TN.cz a Nova 2 následně omluvil europoslankyni Kateřině Konečné (KSČM), že její frakci křivdil.

 

A Svoboda (KDU-ČSL) na závěr uvedl, že by si mělo nejdříve Česko zamést před vlastním prahem, než bude kritizovat směrnice EU.

 

Pavel Svoboda Pavel Svoboda
Pavel Svoboda
Já bych chtěl upozornit na to, že bychom si taky měli zamést doma před vlastním prahem ve smyslu, že tady máme trh ovládaný panem premiérem s jeho masnými výrobky, ve kterých se téměř nevyskytuje maso.

Testy odborného časopisu dTest opakovaně odhalily, že výrobky, které vyrábějí firmy spadající pod koncern Agrofert, neobsahují množství masa uváděné na obalu. Týká se to například salámu gothaj, který produkuje firma Krahulík (místo deklarovaných 62 % obsahoval jen 47 %), nebo salám Poličan firmy Kostelecké uzeniny, který nesplnil parametr potravinářské vyhlášky. To, zda Agrofert skrze svěřenské fondy stále ovládá premiér Andrej Babiš a je tak ve střetu zájmů, posuzují v současnosti odborníci Evropské komise, kteří na začátku roku v Česku provedli audit. Stížnost na Babišův střet zájmů podala nezisková organizace Transparency International. Proto jsme nuceni výrok hodnotit jako sporný.

epa TN.cz