Eurovolby 2019

Pravdy a lži v superdebatě: Podívejte se, jak dopadli politici!

Volební debata
Zdroj: Profimedia, TN.cz

Ve středu jste mohli na TN.cz sledovat superdebatu lídrů kandidátek osmi parlamentních stran, které kandidují do eurovoleb. Kromě samotného rozhovoru jsme připravili také rubriku "pravdy a lži", kde budeme ověřovat pravdivost výroků politiků.

Pozvání do superdebaty přijali lídři kandidátek hnutí ANO Dita Charanzová, ČSSD Pavel Poc, KSČM Kateřina Konečná, ODS Jan Zahradil, KDU-ČSL Pavel Svoboda, Pirátů Marcel Kolaja a koalice TOP 09+STAN+Zelení Jiří Pospíšil. Náhradníka Jana Hrnčíře poslala SPD.

 

U každého z politiků jsme vybrali dva jejich výroky, u kterých jsme poté ověřili jejich pravdivost. Vyjádření může být buď pravdivé, nepravdivé, nebo neověřitelné či sporné. Neověřitelné mohou být situace, kdy politik mluví o soukromé schůzce. Sporné zase případy, kdy má politik částečně pravdu - částečně ale použije třeba lživou nebo zavádějící informaci.

 

Superdebatu moderátor Rey Koranteng zahájil otázkou na lídry, proč by měli lidé volit právě jejich stranu. Marcel Kolaja z České Pirátské strany by rád zvýšil důvěru Čechů v Evropskou unii, která je podle něj příliš nízká.

 

Marcel Kolaja Marcel Kolaja
Marcel Kolaja
Před pěti lety byla volební účast (v eurovolbách) jen 18 procent. Lidé nemají důvěru v EU.

Volební účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 dosáhla podle Českého statistického úřadu 18,2 %. Podle zatím posledního průzkumu Eurobarometr z června 2018 důvěra v EU roste, v Česku ale stále převažovali respondenti, kteří ji nedůvěřovali (37 % oproti 56%).

 

 

 

Podle Kateřiny Konečné (KSČM) by měli lidé rozhodovat o směřování Evropské unie častěji než jednou za pět let ve volbách do Evropského parlamentu. Její strana proto prosazuje zákon o všeobecném referendu.

 

Kateřina Konečná Kateřina Konečná
Kateřina Konečná
Prosazujeme zákon o všeobecném referendu od roku 1998. Bohužel jsme na to nikdy nenašli vůli v české Poslanecké sněmovně.

KSČM prosazovala zavedení referenda už ve volebním programu z roku 1996, který obsahoval snahu zavést "rozhodování o nejdůležitějších zahraničně politických otázkách, jako je vstup ČR do NATO nebo EU, na základě referenda".

 

Dita Charanzová z ANO zdůraznila, že se snaží v Europarlamentu prosazovat zájmy voličů už pět let. Pochlubila se, že pracovala jako zpravodajka dvou důležitých norem - zbraňové směrnice a směrnice upravující také povinné ručení.

 

Dita Charanzová Dita Charanzová
Dita Charanzová
Já jsem ta, která tam pak sedí do dvou, do tří do rána a snaží se to změnit, jako se to stalo u zbraňové směrnice, jako jsem třeba vyhodila to, abychom neměli povinné ručení na zahradní traktůrky.

Evropská komise předložila Evropskému parlamentu návrh směrnice, který by se dal vykládat tak, že by povinné ručení museli platit i majitelé zahradních traktorů, aut pro děti nebo koloběžek. Charanzová, která působí jako zpravodajka návrhu, poté představila pozměňovací návrhy, které výčet vozidel s povinným ručením ponechají tak, jak je v současnosti. Evropský parlament je schválit, o směrnici ale budou rozhodovat ještě členské státy.

 

Lídr kandidátky KDU-ČSL Pavel Svoboda se pak pustil do svého kolegy Jana Zahradila (ODS), který tvrdil, že jeho strana má stejné názory nyní jako před 15 lety.

 

Pavel Svoboda Pavel Svoboda
Pavel Svoboda
Dovolil bych si připomenout, že před 15 lety ODS říkala, že Turecko se má stát členem Evropské unie, zatímco KDU-ČSL od začátku říká, že maximálně nějaký partnerský vztah

Tehdejší premiér Stanislav Gross v roce 2004 souhlasil s postojem Evropské komise, která navrhla, aby byly zahájeny vstupní rozhovory s Tureckem. KDU-ČSL už v roce 2004 prosazovala volnější vazbu Turecka na EU než plnoprávné členství.

 

 

 

Diskuze se poté stočila k velkému problému posledních let - dvojí kvalitě potravin a dalších výrobků napříč Evropskou unií. Europoslanec ČSSD Pavel Poc zdůraznil, že za projednáváním tématu stojí především tlak Visegrádské skupiny (V4), jíž je Česko součástí.

 

Pavel Poc Pavel Poc
Pavel Poc
Je dobře si připomenout i to, že to byly země Visegrádu, kdo nakonec prosadil tohle téma na Evropskou radu, protože ta musí v zásadě dovolit, aby se vůbec to téma mohlo řešit ze strany Komise a Parlamentu.

Země V4 dlouhodobě na problém dvojí kvality potravin při jednání v Bruselu upozorňovaly a téma do agendy protlačily. Evropská rada přijímá tzv. závěry, jejichž účelem je určit konkrétní otázky, které jsou pro EU důležité, a nastínit opatření, která je třeba přijmout, nebo cíle, jichž je třeba dosáhnout.

 

Europoslanci se v zásadě shodli na tom, že dvojí kvalita potravin musí být odstraněna. Podle Kolaji (Piráti) je dokonce proti principům jednotného trhu.

 

Marcel Kolaja Marcel Kolaja
Marcel Kolaja
Je to dokonce proti principům jednotného trhu - proč my tady máme jinou limonádu, než mají jinde?

Směrnice EU, která řeší také dvojí kvalitu potravin, uznává, že nemohou být na jednotný trh uváděny bez vysvětlující informace výrobky, které mají podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Podle kritiků ale norma formulací "výrazně rozdílného složení" výrobce chrání.

 

Konečná (KSČM) se pak pustila do předsedy Evropské komise Jean-Claudea Junckera, který podle ní sliboval podmínky ve všech zemích narovnat, nakonec ale eurokomisaři odhlasovali jen polovičaté řešení.

 

Kateřina Konečná Kateřina Konečná
Kateřina Konečná
Jean-Claude Juncker nám vykládal, že fakt udělá všechno pro to, abychom neměli tu čokoládu bez kakaa. Jean-Claude Juncker nám vykládal, že má pět scénářů, pak z toho udělal šestý.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v září 2017 v Europarlamentu prohlásil, že praxe dvojí kvality potravin není v EU přípustná. "Češi musí mít v čokoládě stejně kakaa, Slováci stejné množství ryb v rybích prstech a Maďaři stejně masa v masných výrobcích jako kdokoliv jiný v EU," uvedl. Evropská komise spolu s ministry průmyslu a obchodu (Rada EU) se při schvalování směrnice, která řešila také dvojí kvalitu potravin, ale přiklonila k mírnější verzi.

 

 

 

Junckera se zastal Pospíšil (TOP 09+STAN+SZ), podle kterého jeho Komise snížila počet legislativních návrhů o třetinu.

 

Jiří Pospíšil Jiří Pospíšil
Jiří Pospíšil
Za Junckerovy vlády byla do Evropského parlamentu poslána třetina legislativy oproti předchozí komisi a většinou šlo o nápravu věcí, které už byly integrovány, v praxi ale příliš nefungovaly.

Podle analýzy portálu Politico se sice snížil počet návrhů nové legislativy, ve srovnání s Komisí José Manuela Barrosa ale pouze o čtvrtinu. Za první čtyři roky svého mandátu přišla Komise Jean-Claudea Junckera s celkem 370 legislativními návrhy, ta Barrosova za stejné období představila 500 návrhů, v předchozím funkčním období 431.

 

Někteří lídři kandidátek, mezi nimiž byl i Zahradil (ODS), Konečná (KSČM) nebo Poc (ČSSD), pak prosazovali, aby Česko dvojí kvalitu potravin zakázalo na národní úrovni. Lídr do eurovoleb za sociální demokraty pak uvedl jako příklad Rakousko.

 

Pavel Poc Pavel Poc
Pavel Poc
Máme možnost řadu věcí upravit formou národních norem tak, jako to má Rakousko, kde je Fanta se 14 procenty džusu, protože rakouská norma nedovoluje, aby ho bylo míň.

Podle společnosti Coca-Cola, která pomerančový nápoj Fanta vyrábí, není v obsahu ovocné šťávy v produktech pro český a rakouský trh rozdíl. Ten je podle testů v použití sladidel. Zatímco nápoje pro český nebo slovenský trh jsou slazeny fruktózovo-glukózovým sirupem, pro rakouský používá společnost především cukr. V Rakousku ale opravdu potravinářské normy upravují složení některých výrobků a také obsah různých škodlivých látek. Tzv. Rakouský potravinový kodex pak určuje parametry například pro zmrzlinu, med, sirupy, pečivo, kávu nebo třeba pivo.

 

Podle Pospíšila (TOP 09+STAN+SZ) je škoda, že se v hlasování o směrnici, upravující nekalé praktiky a dvojí kvalitu, Češi nesjednotili, jako tomu bylo při zbraňové reformě.

 

Jiří Pospíšil Jiří Pospíšil
Jiří Pospíšil
I když jsme se zde ve většině čeští poslanci shodli na společném postupu, tak jsme nebyli tak úspěšní jako u zbraňové směrnice, kde absolutní shoda českých poslanců vedla k tomu, že se ji podařilo změnit.

Čeští europoslanci se proti tzv. zbraňové směrnici, která měla za cíl zpřísnit držení a nabývání střelných zbraní, sice sjednotili, ale absolutní shoda mezi nimi nepanovala. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09+STAN) se v klíčovém hlasování zdržel, pro byl Jaromír Štětina (TOP 09+STAN) a Jan Keller (ČSSD). Směrnice o zbraních byla přijata v pozměněné podobě, Česko na ni i přesto (především kvůli bodům o poloautomatických zbraních) podalo žalobu k Soudnímu dvoru EU.

 

 

Diskuze pokračovala dalším velkým tématem - migrační krizí, povinnými kvótami, bezpečností a obranou EU. Podle Charanzové (ANO) za to, že už Brusel od návrhu na přerozdělování uprchlíků upustil, může premiér Andrej Babiš.

 

Dita Charanzová Dita Charanzová
Dita Charanzová
Jestli k tomu někdo přispěl, tak to byl český premiér, pan Babiš. Pan Babiš společně s premiéry Visegrádu přispěli k tomu, že udělali tu tečku a už se nebavíme o povinných kvótách.

V době migrační krize a následných jednání V4 o povinných kvótách pro uprchlíky byl českým premiérem Bohuslav Sobotka, ne Andrej Babiš. Už v květnu 2015 se se slovenským premiérem Robertem Ficem dohodli na jejich odmítnutí. Není tedy pravda, že by na tom, že EU od povinných kvót ustoupila, měl zásluhu především Babiš. Spolu s dalšími premiéry V4 ale Babiš loni v červnu na jednání Evropské rady opravdu přispěl k zablokování debaty o reformě unijního azylového systému (tzv. smlouvy Dublin IV.),která návrh na přemisťování žadatelů o azyl do jiných členských zemí obsahovala.

 

K tématu měl hodně co říct především zástupce SPD Jan Hrnčíř. Podle něj zase za upuštění od kvót může maďarský premiér Viktor Orbán.

 

Jan Hrnčíř Jan Hrnčíř
Jan Hrnčíř
To, že jsou migrační kvóty u ledu, je především zásluha Maďarska, které proti tomu vytrvale bojovalo.

Maďarsko v čele s premiérem Viktorem Orbánem proti zavedení povinných kvót na přerozdělování uprchlíků bojovalo po boku ostatních států Visegrádské čtyřky. Zároveň ale vyšlo najevo, že navzdory tomuto postoji země přijala v roce 2017 necelých 1300 uprchlíků, čímž kvóty splnila.

 

Zahradil (ODS) ale vyvedl předchozí řečníky, kteří tvrdili, že povinné kvóty už neexistují, z omylu.

 

Jan Zahradil Jan Zahradil
Jan Zahradil
Kvóty sice nikdy formálně nepozbyly platnost, ale nikdo už si je nedovolil uplatňovat.

Podle rozhodnutí z října 2018 chce Evropská komise povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků zapracovat do reformy azylového systému. Shoda bude ale muset být jednomyslná, odpůrci kvót se tak nemusejí obávat přehlasování.

 

 

 

Hrnčíř poté zmínil jinou evropskou legislativu - rezoluci, kterou Evropský parlament projednával na jedné z poslední schůzí.

 

Jan Hrnčíř Jan Hrnčíř
Jan Hrnčíř
Byli to všichni přítomní europoslanci, kromě pana Zahradila, kteří před měsícem hlasovali pro rezoluci Evropského parlamentu, že je potřeba vytvořit pozitivní diskriminaci pro migranty přicházející z Afriky a upřednostňovat je v zaměstnání. V článku 23 dokonce vyzývá členské státy, aby se postaraly a usnadnily vstup do států Evropské unie.

Rezoluce není pro členské státy závazná, je to pouze jakési doporučení nebo zdůraznění problému. Zmíněný návrh navíc hovoří o občanech EU afrického původu, kteří jsou v členských státech diskriminováni, ne o migrantech přicházejících z Afriky. Členské státy mají podle rezoluce situaci vzít na vědomí a pokusit se ji řešit.

 

V závěru přišla řeč na jiné aktuální téma - brexit. Podle většiny diskutujících není ještě rozhodnuto o tom, že Velká Británie z EU opravdu vystoupí. Jejich odchodu ale litují - i proto, že podle Svobody (KDU-ČSL) bude mít větší pravomoce Francie a Německo, protože je nebude Británie vyvažovat.

 

Pavel Svoboda Pavel Svoboda
Pavel Svoboda
U druhého kritéria, které je, že čtyři státy musí zastupovat alespoň 35 procent obyvatelstva, v nové sestavě 27 budou mít Francie a Německo přes 33 procent obyvatelstva, tudíž jim bude stačit přítomnost ještě dalších dvou ministátů, aby vytvořily blokační menšinu.

Evropské státy mají možnost zablokovat přijetí návrhu projednávaného v rámci Rady, pokud vytvoří tzv. blokační menšinu. Ta musí být tvořena buď 45 % členských zemí, nebo minimálně čtyřmi zeměmi reprezentujícími 35 % obyvatelstva EU. Francie a Německo budou mít v případě vystoupení Velké Británie z EU podle statistik z roku 2016 33,4 % obyvatel.

 

Zahradil (ODS) pak připojil, že jsme na Německu ekonomicky závislí. Měli bychom ale podle něj umožnit "vícerychlostní EU". "Nemusíme dělat všechno, co si Francie a Německo usmyslí. To je cesta z francouzsko-německé koalice. Ať si třeba sjednotí daně, my jim do toho mluvit nebudeme," prohlásil.

 

Jan Zahradil Jan Zahradil
Jan Zahradil
Na Německu jsme velmi ekonomicky závislí. 33 procent celkového objemu našeho zahraničního obchodu jde do Německa.

Podle zatím poslední analýzy společnosti Czech Trade se v první polovině roku 2018 Německo na celkovém exportu Česka podílelo 32,8 procenty.

 

Pusťte si celou superdebatu:

epa TN.cz