Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Obležení Bělehradu

Před 300 lety jsme vyhnali Turky z Evropy. Bojovali s nimi i Češi

Evžen Savojský v čele rakouských vojsk
Zdroj: Profimedia
Evžen Savojský v čele rakouských vojsk

Evropa si ve čtvrtek připomíná třísté výročí významné bitvy, která vedla k vyhnání Osmanské říše z Evropy. Vojska prince Evžena Savojského 17. srpna 1717 porazila výrazně silnější osmanskou armádu bránící Bělehrad. Rakousko získalo kontrolu nad městem a nad rozsáhlými územími ve východní Evropě.

Na počátku 18. století byla Osmanská říše připravena pomstít se Rakušanům za zničující porážky u Vídně a u Zenty, po kterých přišla o velkou část evropských území. Naproti tomu Rakušané chtěli Osmany definitivně vyhnat z Evropy. V čele jejich vojsk stál ten, který v roce 1697 rozdrtil Osmanskou armádu u Zenty, princ Evžen Savojský. V jeho armádě byli i Češi.

 

Cílem papeže i většiny evropských států bylo osvobodit starý kontinent od invaze Turků, respektive vyznavačů islámu. Ti po dobytí Konstantinopole (1453) postupovali celým Balkánským poloostrovem a téměř tři století znamenali obrovskou hrozbu pro státy ve střední Evropě i pro celou křesťanskou civilizaci. Na dobytých územích si vyznavači proroka Mohameda často počínali velmi krutě.

 

Válka, o kterou stály obě strany, vypukla v roce 1716. Evžen Savojský chtěl dobýt Bělehrad, Turecká armáda ale byla rychlejší a přitáhla ke klíčové rakouské pevnosti na Dunaji, Petrovaradínu.

 

Evžen ale vsadil na riskantní strategii, překročil rozvodněný Dunaj a 5. srpna v ranních hodinách na Turky zaútočil. Rakušané, kterých byla oproti nepříteli zhruba polovina, Osmanskou armádu zcela zdecimovali. Na podzim stihl ještě Evžen dobýt Temešvár v dnešním Rumunsku.

 

 

V následujícím roce došlo na klíčovou bitvu o Bělehrad. Evžen Osmanská vojska překvapil a pevnost bráněnou 30 tisíci Turky v průběhu června 1717 obklíčil. Na cestě byly ale hlavní turecké síly, které na rakouskou armádu nezaútočily, ale začaly ji také obkličovat. Rakušané byli ve složité situaci, ze dvou stran měli řeku, před sebou Bělehrad a z poslední strany 200 tisíc vojáků Chalila paši.

 

Při ostřelování zasáhli Rakušané 14. srpna sklad střelného prachu v Bělehradu. Exploze zabila podle dobových zdrojů tři tisíce Turků. Rakouský útok na osmanskou armádu začal o půlnoci 16. srpna. Během desetihodinové bitvy Rakušané hlavní Osmanskou armádu úplně rozprášili.

 

 

Když se vojáci bránící pevnost v Bělehradu dozvěděli, že armáda, která je měla osvobodit z obležení, byla zničena, kapitulovali. Rakušané je nechali z Bělehradu odtáhnout. Rakouská armáda ale měla z vojenských tažení také velké ztráty. Místo osmanských vojáků Evženovu armádu decimovaly nemoci. Žádná ze stran tak už neměla sílu na další velkou ofenzívu.

 

Osmanská říše, Rakousko a jeho spojenec, Benátská republika, uzavřely 21. července 1718 požarevacký mír, na jehož základě utrpěla Osmanská říše ohromné ztráty. Turci přišli o Srem, sever Bosny, Temešský Banát, západní část Valašska. Na 20 let přišli také o sever dnešního Srbska, který získali zpět při další válce s Rakouskem v roce 1739.
 

vbo TN.cz