pozoruhodné datum

PŘESTUPNÝ DEN: Vše, co jste o něm nevěděli a báli se zeptat...

29. únor
Zdroj: Tn.cz/ thinkstockphotos.com
ilustrační foto
Téma:

Společnost Google dnes zveřejnila pět nejčastějších dotazů, které lidé na celém světě zadávají do vyhledávače o přestupném dnu. Většině svéprávných lidí se mohou zdát prosté, ale přesto se v odpovědích skrývají fakta, která jste patrně ještě nevěděli...

Když se podíváte na seznam pěti nehledanějších dotazů na přestupný den na Googlu, v první chvíli vás napadne zaťukat si na čelo. Je ale nutné brát v potaz, že se na přestupný den dotazují třeba děti nebo lidé ze zemí, kde je to se vzděláním jaksi "na štíru".

 

I přesto se na zdánlivě jednoduché otázky objevují zajímavé odpovědi. Toto jsou dotazy, které lidé Googlu o přestupném roce a prodlouženém únoru zadávají:

 

1, Co je přestupný den?


Přestupným dnem (anglicky leap day) je 29. únor, který přichází jednou za čtyři roky - v tzv. přestupném roce. Vyrovnává rozdíl mezi tzv. tropickým rokem (je dán dobou oběhu Země kolem Slunce, který ovlivňuje střídání ročních období na planetě) a kalendářním rokem, který je dán určitým počtem dní nebo měsíců odvozených od doby rotace země kolem své osy, resp. rotace Měsíce kolem Země. Takhle hezky vysvětluje existenci přestupného dne Wikipedie.

 

2, Proč je přestupný den?

 

Přestupný den vyrovnává - jak už bylo výše řečeno - rozdíl mezi tropickým rokem a kalendářním rokem. Kalendářní rok má 365 dní, ale jeden tropický rok je dlouhý 365,24219. Je tedy o čtvrtinu dne delší. Proto se jednou za čtyři roky tyto čtvrtiny sečtou a do kalendáře se přidá 29. únor.


 

Při pohledu na délku tropického roku a čísla za desetinnou čárkou je jasné, že ani toto vyrovnání jedním dnem není zcela přesné. Za tisíc let dojde k posunu o 7,81 dní, které by proti skutečnosti přebývaly. Proto - citujme opět Wikipedii - "gregoriánský kalendář upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné 400. Přestupné byly například roky 1600, 2000 apod. Přestupné nejsou roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd. Tím se docílí průměrné hodnoty 365,2425 dne na rok. Odchylka gregoriánského kalendáře tedy oproti skutečnosti činí 31 dní, které budou přebývat za 100 tisíc let."

 

3, Co se stane, když jsem se narodil 29. února?

 

Odpověď je jednoduchá - vlastně vůbec nic. Navzdory přesvědčení a obavám některých maminek se dětem narozeným 29. února píše do rodného listu toto datum a nikoli 28. únor nebo 1. březen. Takto narozeným lidem běží oficiální čas stejně jako ostatním, byť se jejich datum narození objeví v kalendáři jen jednou za čtyři roky. Nestárnou tedy - ani pro úřady - čtyřikrát pomaleji než ostatní.

 

Obvykle ani nemají problém s tím, že by neměli kdy slavit narozeniny. Prostě si jejich oslavu posunou na jeden z výše uvedených dnů. A jak mnozí tito zvláštně narození tvrdí, narozeniny s jejich datem narození si jednou za čtyři roky užívají čtyřnásob skoro jako kulatiny.

 

 

V Česku je zhruba 6 500 lidí s tímto zvláštním datem narození. Svátek má 29. února Horymír a Horymíra. Zatímco Horymírů je v zemi 165 (jejich jméno se četností pohybuje na 826. místě a věkový průměr Horymírů je 58 let a nejoblíbenější jsou ve Frenštátu pod Radhoštěm), Horymíra je podle databáze ministerstva vnitra jen jedna jediná, žije v Kyjově a letos oslaví zároveň i čtyřicáté narozeniny (Blahopřejeme!).

 

Horymír (potažmo Horymíra) je české jméno ze 16. století. Bývá považováno za symbolické a jeho význam je jednoduchý - Horymír sjednával mír s Horníky. Jiná teorie mluví o tom, že Horymír je obdobou latinského Montanus, které lze přeložit jako "horal".

 

4, Co mám dělat v přestupný den?


Pokud žijete v Česku je odpověď snadná: ráno vstaňte a jděte do práce nebo do školy. Česká republika přestupný den jako státní svátek se dnem volna neslaví. Lidé tak letos budou pracovat o jeden pracovní den déle. Vzhledem k tomu, že přestupný den přichází jednou za čtyři roky, je tato praxe obvyklá ve většině zemí a jako pravidelný svátek jej obvykle nestanovují.

 

5, Co je zvláštního na 29. únoru?


Pokud vám jako zvláštnost nepřipadá nic z toho, co už bylo napsáno, přidáme další. Mimořádný kalendářní den 29. února přitahuje páry, které se chtějí nechat oddat právě v tuto dobu. Dost často ovšem hraje roli, zda přestupný den připadá na pracovní dny jako nyní nebo na sobotu. Zcela jasně patrné to bylo v roce 1992, kdy přestupný den vyšel na sobotu. Tehdy si své ano řeklo rekordních 990 párů.

 

 

Nejste-li si jistí na kdy vychází přestupný rok a nemáte po ruce kalendář, odvodíte to jednoduchou matematickou poučkou: přestupný rok je dělitelný 4 a také 100 a 400 vždy ale beze zbytku - nikdy nesmí být dělitelný 100, pokud ano musí být zároveň dělitelný i 400, jako příklad může sloužit rok 2000.

 

Historie přestupných dnů a roků není novinkou současnosti ani moderní historie. Zaveden byl už v roce 238 před naším letopočtem ve starém Egyptě. V roce 45 před naším letopočtem pak stejné počítání v kalendáři používaném v Římě (odtud juliánský kalendář) zavedl Julius Caesar. Protože však tento systém generoval chybu 1 dne na 128 let, byl reformován papežem Řehořem XIII. v roce 1582 (tzv. gregoriánský kalendář).

 

Co se také stalo 29. února?


29. února 1880 Švýcaři prokopali Gotthardský tunel (tunel Svatý Gotthard). S délkou patnácti kilometrů šlo tehdy o nejdelší tunel v Evropě.

29. února 1920 byla po mnohahodinovém jednání poslanců přijata první československá ústava.

 

 

29. února 1992 byla ukončena registrace kuponových knížek pro první vlnu kuponové privatizace.

29. únor 1996 byl mimořádně úlevným dnem pro obyvatele Sarajeva, hlavního města Bosny a Hercegoviny. V tento den skončila blokáda města, která trvala 1425 dní.

29. února 2012 byla dokončena nejvyšší věž na světě Tokyo Skytree (634 metrů).

tn.cz / gar