Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Publikováno 11. 1. 2019
Významné výročí

TV Nova oslaví 25 let: Připomeňte si první Televizní noviny i rok 1994

Zdroj: TV Nova

Od pátku uvidíte každý den v Televizních novinách seriál věnovaný pětadvaceti letům televize Nova. Čtvrtého února to bude už čtvrt století od chvíle, kdy první česká celoplošná soukromá televizní stanice zahájila vysílání. A proto si teď každý den připomene jeden rok.

Licenci získala televize Nova v roce 1993, vysílat začala o rok později. Tehdy ještě sídlila v historické budově pražské Měšťanské besedy ve Vladislavově ulici. Oficiální start proběhl 4. února roku 1994. Přesně o půl osmé večer odstartovaly první Televizní noviny.

 

Od 4. února 1994 vám tak každý den přinášíme to nejdůležitější, co se doma i v zahraničí událo. Česká republika tehdy vstupovala do druhého roku bez Slovenska. Na hradě seděl Václav Havel, ve Strakově akademii Václav Klaus. Litr benzínu stál dvacet korun a průměrně jsme vydělávali sedm tisíc měsíčně. Rok 1994 byl rokem, kdy druhým kolem skončila kuponová privatizace.

 

Do soukromých rukou během privatizace přešlo 861 podniků o celkové účetní hodnotě 149,3 miliard korun. Její nedílnou součástí byla kuponová knížka. Tu si mohli občané starší osmnácti let koupit zhruba za tisícovku. Obsahovala deset kuponů po sto bodech, které jejich vlastník mohl uplatnit na nákup akcií. Svůj cíl splnila, rozdělila socialistický majetek v hodnotě 360 miliard mezi obyvatele.

 

Vysloužila si ale i velkou kritiku. Hlavně kvůli podvodným investičním fondům, kterým velká část obyvatel svěřila své investiční body. Jako například Harvardské fondy Viktora Koženého. Miloš Zeman nazval kuponovou privatizaci podvodem století a neosvědčila se ani podle světové banky, což by Václav Klaus a její autoři asi neradi slyšeli.

 

 

V únoru 1994 jsme společně drželi palce českým reprezentantům na olympiádě v Lillehammeru, marně. Z Norska nedovezli žádnou medaili, poprvé a naposledy v naší historii. Fanoušci to ale brali sportovně, na rozdíl od Kolumbijců, kteří na mistrovství světa ve fotbale přišli o postup ze skupiny po vlastním gólu Andrése Escobara. Ten kvůli tomu byl devět dní po šampionátu zastřelen.

 

V létě jsme si museli do Chorvatska vedle řízků poprvé přibalit i chorvatskou kunu, která nahradila dinár. Na podzim Praha zažila jeden z největších koncertů v dějinách. 130 tisíc lidí si přišlo na Strahov poslechnout kapelu Pink Floyd. Tou dobou Bára Basiková chodila bosa, Miloslav Vlk se stal kardinálem a linka pražského metra se prodloužila o 5 km propojením Nových Butovic se Zličínem.

 

Francouzi a Britové se nejspíš nechtěli nechat zahanbit. V listopadu tak otevřeli 50 kilometrový Eurotunel propojující jejich země 45 metrů pod mořským dnem. Vlnu nevole vyvolalo udělení Nobelovy ceny míru Jásiru Arafatovi. Jeden z členů výboru, který Nobelovku uděluje, na protest rezignoval a veřejně označil Arafata za teroristu.

 

 

Pozitivní ohlasy naopak sklidilo zvolení bojovníka proti apartheidu a rasové segregaci Nelsona Mandely prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky. V kavárně v Central Perku se poprvé sešli seriáloví Přátelé, aby zbláznili diváky tak, že účes seriálové Rachel napodobovala kadeřnictví po celém světě. A na filmových plátnech si diváci mohli vychutnat sladkou bonboniéru s Forestem Gumpem, který vydělal přes 667 milionů dolarů a získal šest Oskarů i ostré historky z podsvětí.

 

Do filmového nebe odešel Rudolf Hrušínský, naposledy se zavřela vrátka za písničkářem Karlem Krylem a černý rok prožili i fanoušci kapely Nirvana. Kurt Cobain byl totiž nalezen doma s prostřelenou hlavou. Na svět v roce 1994 naopak přišla budoucí popová hvězda a idol dívčích srdcí Justin Bieber i současná první slečna české politiky Kate Zemanová. Ta se dostala do povědomí jako podporovatelka svého otce při první přímé prezidentské volbě.
 

TN.cz