Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

SERIÁL K 17. LISTOPADU

Pro džíny jedině do Tuzexu! Na bonech se tenkrát pořádně vydělávalo

Ivan Berka
Ivan Berka
Publikováno 10. 11. 2019

Další díl seriálu k 30. výročí Sametové revoluce zavzpomínal na Tuzex. To byly obchody, kde se dalo za speciální poukázky zvané bony koupit zboží ze Západu, o kterém mohla většina lidí v Československu jenom snít.

TUZEX, zkráceně tuzemský export - to byly obchody, v nichž se nedalo nakupovat za běžné koruny. Tuzexovým platidlem byly odběrné poukázky, tzv. bony. Obchody byly, na rozdíl od běžných prodejen, plné zboží, které bylo navíc pro většinu Čechoslováků nedostižné. Tuzex byl jedinou branou, jak se dostat k západním výrobkům bez vycestování.

 

"Džíny, žvejkačky, cigarety. Vyplatilo se to určitě, protože člověk byl nadšenej, že má něco, co má málokdo," zavzpomínal jeden z tehdejších zákazníků Tuzexu Luděk Kudrna. Nakupoval tam také například pan Detlef Pötsch.

 

"Zpěváci a známější lidi v Praze prodávali bony. Sám jsem je tam viděl, pak jsem se s nima i seznámil. Já jsem si kupoval vždycky bublinkovou čokoládu aero. To tady tenkrát nebylo, tak to jsem byl velkej machr, když jsem ji mohl pak holkám ve škole nabízet," vzpomíná pan Detlef. V Tuzexu kupoval také džíny nebo džínové bundy, které se v běžných obchodech sháněly těžko.

 

Obchody měly původně sloužit k odčerpání valut od těch, kteří k nim měli přístup - čeští pracovníci v zahraničí, populární zpěváci, vrcholní politici anebo cizinci. V Československu dolary nebo západní marky utratit nemohli a museli je směnit za bony.

 

 

Aby se dostali ke zboží, které bylo pro ně doma běžné, stát jim dával mzdu v bonech. Od cizinců bony vykupovali překupníci a přeměnili je na vstupenky do obchodu pro vyvolené. Koupit od veksláků jednokorunový bon za čtyřnásobek znamenalo dobrý obchod.

 

"Já jsem nakupoval od Jugoslávců. Ten bon přišel na tři koruny a dal se prodat za 3,50. Pak během pěti až sedmi let se to už vyhouplo na pětikorunu," vysvětlil bývalý obchodník s bony Václav Nývlt. "Kolem roku 1988 jsem byl odsouzen k roku ve vězení nepodmíněně," dodal.

 

Veksláci směňovali bony za koruny. Někteří na tom pohádkově zbohatli. S kšeftováním s bony začínal například legendární kmotr František Mrázek. Uměl je prodat ve velkém a obrovské množství peněz mu pak otevřelo bránu do zákulisí politiky.

 

Prodavačky v obchodech byly většinou manželkami tehdejších prominentů. Džínové kalhoty stály 30 až 100 bonů. Kazetový magnetofon 70, švýcarská čokoláda dva bony. A za poukázky se dala pořídit i zahraniční auta značky jako Saab, Volvo, Ford, Toyota a další.

sei TN.cz