Nahradí ho Hamáček

Prymula v krizovém štábu došéfoval, Babiš pro něj má jiný úkol

Michaela Trochová
Michaela Trochová
Publikováno 30. 3. 2020
Téma:

Roman Prymula zřejmě přijde o svou funkci šéfa ústředního krizového štábu. Vláda o tom rozhodne v pondělí, premiér Andrej Babiš informaci ale avizoval v podstatě hotovou věc.

Důvodem změny není Prymulovo selhání, ale příliš úkolů, které leží momentálně na jeho bedrech. „V tuto chvíli se blížíme do rozhodující fáze příprav na chytrou karanténu a další protiepidemiologická opatření. Já nemohu dost dobře sedět na třech židlích, padla tedy tato dohoda,“ objasnil náměstek ministerstva zdravotnictví a dosavadní šéf ústředního krizového štábu Roman Prymula.

 

„Pan premiér to již inzeroval tisku, je to ale předběžné, teprve to bude projednávat vláda,“ uvedl na pravou míru, jak to s obsazením šéfovského křesla krizového štábu bude. „Šéfem ústředního krizového štábu by se měl stát ministr vnitra Jan Hamáček,“ dodal Prymula. „Já bych měl mít pozici, která bude zodpovídat za zdravotnickou přípravu,“ doplnil. Jeho hlavním úkolem by měla být realizace tzv. chytré karantény.

 

 

 

 

Chytrá karanténa odstartovala v pondělí v 8 hodin ráno, systém by měl během tohoto týdne naběhnout zatím na jižní Moravě. Měla by během tohoto týdne ukázat, zda je použitelná i plošně pro celou českou republiku.

 

 

Jihomoravský kraj byl vybrán záměrně, je to podle Prymuly průměrný kraj co do výskytu nákazy a realizace zde bude snazší než například v Praze, která má počet nakažených nejvyšší.

 

„Systém by měl umět do tří dnů odhalit kontakty dotyčného jedince, který se stal pozitivním, a odizolovat je doma, aby nákazu dále nešířili. To je pointa celého tohoto opatření chytré karantény,“ doplnil k novince epidemiolog Prymula.

 

 

Trasování se provádí na základě dat mobilních operátů a bankovních institucí, vycházejí tedy z pohybu vašeho telefonu a platební karty. Na Slovensku podobné opatření také využívají, zavedli ho ale jako povinné. Česká vláda chce data využívat se souhlasem dotyčných. „Nechceme nikoho špiclovat a doufáme, že lidé budou souhlasit dobrovolně. Data se po šesti hodinách zničí, aby nemohla být zneužita,“ doplnil Prymula.

 

Trasování by mělo pomoci zmapovat pohyb nakaženého pět dnů zpátky. „Díky tomu budeme vědět, kterým prostorem se pohyboval, pak se mapa na základě dotazování doplní o konkrétní lidi,“ uvedl Prymula. Trasování nemá nijak sledovat například realizované hovory nebo zasílané zprávy, jde skutečně o sledování pomyslné trasy, ve které se nemocný pohyboval a kterou by jen na základě vlastní paměti nedokázal dát dohromady.

 

Podívejte se na reportáž o sledování nakažených:

TN.cz