Seriál k 17. listopadu

S revolucí se ulicím a městům měnila jména! Někde se ale čas zastavil

Petr Zapletal
Petr Zapletal
Publikováno 12. 11. 2019
Téma:

Po sametové revoluci pochopitelně začalo také období odstraňování soch a obnovování názvů. Režim, který do té doby vládl, republiku zaplavil komunistickými symboly a po svých modlách pojmenovával ulice i celá města.

Pan Pacholík z Prostějova z oken od malička pozoroval život na tamním náměstí. Vyrůstal nedaleko místa, kde v roce 1977 komunisté slavnostně vztyčili Leninovu sochu. "S tím se nedalo nic dělat, lidi mlčeli, každý nadával doma," vzpomíná pamětník.


Průběh toho dne natočil na svoji kameru. Přitom nedaleko od místa vztyčení dřív stávala socha prezidenta Masaryka. Ta ale musela v padesátých letech zmizet a místo ní se tu objevil vůdce proletariátu. "On byl opravdu hrozný. I z toho hlediska výtvarného. To byla taková obluda, která čučela na tu radnici," doplnil Pacholík.


Pár týdnů po sametové revoluci došlo i na Lenina. Socha dostala oprátku na krk a po naložení na nákladní auto zmizela. Podobný osud stihl stovky symbolů totality. Velká změna postihla například pražskou Letnou. Až do roku 1962 místu vévodilo největší sousoší v Evropě se sovětským tyranem Stalinem. Sochy Lenina nebo Gottwalda stály třeba v Kroměříži, Karlových Varech, nebo Písku.

 

 


Změnu pocítili všichni, když se Gottwaldov přejmenoval zpátky na Zlín. "Jsme vždycky říkali Zlín. Žádný Gottwaldov," prohlásil jeden z obyvatel.


I když před deseti lety na pár hodin neznámý vtipálek přelepil ceduli na příjezdu do Zlína, kde opět stálo Gottwaldov, takřka čtyřmetrová bronzová Gottwaldova socha se už z depozitáře muzea ven nedostala.


Někde ale symboly minulého režimu dodnes nezmizely. Třeba Holešov jen památník partyzána a dělníka přesunul z centra města do parku.

 

 


Různě se mnohé radnice vypořádaly i s názvy náměstí a ulic. Nábřeží Pionýrů nebo Náměstí Rudé Armády ve Zlíně už dávno nenajdete. Jen v centru města se přejmenovalo šest míst. To v Havířově a v Mostě dál oslavují autora Komunistického manifestu Karla Marxe, kde jsou po něm pojmenované ulice.


Éra budování komunismu jako by neskončila v Bučovicích, kde mají Sovětskou ulici, nebo v Holasicích na Brněnsku s rozcestníkem ulic Julia Fučíka a s náměstím Rudé Armády. A ve Vyškově mají lidé dodnes v občankách adresu s ulicí pojmenovanou po předsedovi krvavé vlády z padesátých let Antonínu Zápotockém.
 

rod TN.cz