Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Ústavní žaloba

Senátoři chystají žalobu na Zemana. Měl 7krát porušit Ústavu. PŘEHLED

Senát - Miloš Zeman
Zdroj: TN.cz
Miloš Zeman a Senát

Už třicet senátorů se podepsalo pod záměr podat ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Ten podle nich v šesti bodech přímo porušil Ústavu. V sedmém bodě navíc popisují 18 prezidentových skutků, které ve svém součtu a v důsledku trvání jsou také hrubým porušením Ústavy. K poslání návrhu do sněmovny jsou potřeba hlasy dvou třetin z přítomných senátorů.

Sepsání žaloby inicioval klub Senátor 21 v čele s předsedou klubu Václavem Láskou. Podpořilo ji ale už 30 senátorů, včetně předsedů dalších tří senátorských klubů – Petra Holečka (STAN), Miloše Vystrčila (ODS) a Petra Šilara (KDU-ČSL), čtyř místopředsedů Senátu – Jiřího Růžičky (TOP 09), Miluše Horské (KDU-ČSL), Jiřího Oberfalzera (ODS) a Jana Horníka (STAN), a bývalých prezidentských kandidátů Marka Hilšera a Pavla Fischera.

 

"Dnešním dnem se žaloba na prezidenta, byť iniciovaná nejmenším klubem v Senátu, stává iniciativou širokého spektra senátorek a senátorů z pěti senátorských klubů. Senát je jediný subjekt, který může adekvátně reagovat na porušování Ústavy prezidentem a mnohokrát jej již svými usneseními varoval. Pokud by nyní žalobu nepodal, veškeré jednání prezidenta by tím legitimizoval," uvedl senátor Václav Láska.

 

Sedm důvodů žaloby na prezidenta:

1) Jmenoval Rusnokovu vládu, přestože věděl, že ve sněmovně mají jiné strany většinu. Pak udržel Rusnokovu vládu u moci ještě několik měsíců po volbách, přestože ve sněmovně už existovala nová většina. "Prezident republiky tak na dobu delší než sedm měsíců vyvolal čistě prezidentský systém exekutivního vládnutí," píší senátoři v žalobě.

 

2) Po volbách v roce 2013 usiloval o to, aby Bohuslava Sobotku nahradil v čele ČSSD pro něj přijatelnější kandidát, pak protahoval jmenování vlády. "Prezident republiky tak hrubým způsobem zasáhl do principu, že politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy," uvádějí senátoři v žalobě.

 

3) Další obvinění se týká zvažované demise Sobotkovy vlády, kdy prezident veřejně deklaroval, že ji vztáhne pouze na premiéra a jmenuje jiného. Pak měl prezident nevyhovět návrhu Sobotky na odvolání Babiše z postu ministra financí. "Prezident republiky tak otevřeně deklaroval vůli nerespektovat ústavní pořádek a poté otevřeně odepřel naplnit svou ústavní povinnost odvolat na návrh předsedy vlády jejího člena," napsali senátoři.

 

4) Prezident také otálel se jmenováním nového premiéra, když Babišova první vláda nezískala důvěru. Podle senátorů tak Zeman "vytvořil situaci, kdy vláda bez důvěry fakticky vládla bez jakékoliv odpovědnosti Poslanecké sněmovně více než pět měsíců," stojí v žalobě.

 

5) Další bod se týká nejmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, přestože mu jeho jméno premiér Babiš navrhl. "Prezident republiky tím porušil svou povinnost jmenovat člena vlády na návrh předsedy vlády," stěžují si senátoři.

 

 

6) Prezident měl také vyvíjet neformální tlak na předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu v kauze, která se jej týkala, a měl mu neformálně nabízet, že když mu vyhoví, udělá z něj předsedu Ústavního soudu! "Prezident republiky tak zásadním způsobem usiloval o ohrožení ústavního principu nezávislosti soudní moci," tvrdí senátoři.

 

7) Dalším bodem žaloby jsou dílčí skutky, které jsou podle žalujících senátorů také v rozporu s českým právem.

 

Prezident pozval na státní návštěvu ČR předsedu Evropské komise José Manuela Barrosa, aniž by to konzultoval s ministrem zahraničí a ministerstvu by umožnil se na této schůzce podílet. Ještě na Nečasově vládě se snažil vynutit si jmenování Livie Klausové a Vladimíra Remka velvyslanci. Po podnikatelích požadoval, aby, pokud jej chtějí doprovázet na zahraničních cestách, poslali nejdříve příspěvek do jeho fondu na splácení státního dluhu.

 

 

Prezident dále při sestavování Sobotkovy vlády deklaroval veřejně, že podle výkladu ústavy, kterým se řídí, má právo adepta na vládní post odmítnout. Vadí i Zemanova slova v rozhovoru pro čínskou televizi, že nepřijel poučovat o lidských právech, ty byly podle senátorů v rozporu se zahraniční politikou české vlády. Senátoři mu vyčítají i to, že řekl, že Česko vykoupilo od únosců v Pákistánu dvě Češky a za kolik.

 

Prohlášení, že má informace od zpravodajských služeb, že se v Česku pohybuje osoba podezřelá ze spolupráce s Islámským státem, bylo podle senátorů ohrožením utajovaného informace a pokud by nebyla pravdivá, tak šířením poplašné zprávy. Navržení Karla Srpa do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů bylo v rozporu s tím, že v ní nemá být bývalý člen KSČ. Vadí také postoje k Rusku třeba v otázce anexe Krymu, které jsou v rozporu se zahraniční politikou vlády.

 

 

Výroky o Romech jsou podle senátorů porušením Listiny základních práv a svobod. Senátoři prezidentovi vyčetli i jeho zásahy do procesu vydávání údajného hackera Jevgenije Nikulina, výroky, že se v Česku vyráběla a testovala bojová látka Novičok nebo veřejné volání po zrušení Senátu.

 

Kritizují také nepovýšení některých generálů, přestože to vláda navrhovala, a nejmenování profesorů, Zemanovy útoky na tajné služby nebo podporu Huaweie navzdory doporučením Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a další zásahy do soudní moci, třeba formou veřejné kritiky.

 

Navrhovatelé teď shání podporu dalších senátorů. Na plénum Senátu chtějí žalobu předložit a projednat během podzimu.
 

vbo TN.cz