Extrémní teploty

Sibiř sužují vlny veder. Podle expertů to může ovlivnit počasí i u nás!

Kateřina Kučerová
Kateřina Kučerová
Publikováno 26. 6. 2020
Téma:

Sibiř zasáhla vlna velkých veder. V posledních týdnech tam i za polárním kruhem stoupají teploty nad třicet stupňů Celsia. A podle vědců to může mít dopad i na počasí u nás nebo třeba v Americe. Při extrémně vysokých teplotách totiž věčně zmrzlá půda taje, pohybuje se a následky můžou být tragické. Od zřícení budov až po velké úniky ropy nebo metanu.

Nebe bez mráčku, teploty přesahující třicet stupňů Celsia a průzračně čistá voda lákající ke koupání. To, co vypadá jako perfektní letní den, je ale pro svět noční můrou. Ruská Sibiř prožívá nezvykle horké dny a v oblastech za polárním kruhem padají teplotní rekordy.

 

"Přestože je město Verchojansk známé jako ledový pól, 20. června jsme naměřili teplotu 38 stupňů Celsia. To je pro tuto oblast abnormální," vysvětluje vedoucí hydrometeorologické stanice Anatolij Perfiljev.

 

Vědci varují - letošní jaro už není nijak výjimečné. Teploty se na Sibiři zvyšují dlouhodobě a důsledkem je tání permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy.

 

Kvůli tomu se propadají domy a tání jinak zmrzlé půdy má na svědomí i nedávnou ropnou havárii v Norilsku. Kvůli nestabilnímu podloží došlo k poškození nádrže, z níž uniklo 20 tisíc tun ropného paliva, které zamořilo nejen okolní půdu, ale i řeky.

 

 

"Na severovýchodě Ruska se klima otepluje a projevuje se to i vyššími teplotami v zimě. Zimy jsou tu teď mírnější. Zatímco v sedmdesátých letech minulého století jsme v Jakutsku naměřili běžně mínus 55, mínus 60 a dokonce i mínus 64 stupňů Celsia, teď už považujeme za mimořádně chladné zimy, když teploty klesnou na mínus 45 stupňů," přisazuje si Viktor Šepelov, vedoucí Institutu permafrostu.

 

Situaci ještě zhoršují rozsáhlé lesní požáry. Ty loňské byly nejhorší za poslední desetiletí - plameny proměnily ve spáleniště více než dva a půl milionu hektarů lesa, tedy území velké zhruba jako Belgie. A letos vypukly o měsíc dřív než obvykle.

 

Z tající půdy se uvolňuje metan, skleníkový plyn a jeden z viníků globálního oteplování. Změny klimatu na Sibiři tak mohou urychlit globální oteplování a s ním i tání ledovců, které je hrozbou zejména pro nízko položené státy jako například Nizozemsko nebo Dánsko.

pez TN.cz