přijímací zkoušky

Školy odmítají jednotné přijímačky. Část dětí bude v nevýhodě

Dívka u přijímaček
Zdroj: Profimedia
Ilustrační snímek
Téma:

Ministerstvo školství stále trvá na jednotných přijímacích zkouškách. Proti tomu se ale ohrazuje celá řada ředitelů škol. Zpochybňují nejenom dané organizační pokyny, ale také výpovědní hodnotu takovýchto zkoušek.

Jednotné přijímací zkoušky zůstávají stále velkým tématem. Pro některé jsou dobrým řešením, jiní v nich postrádají význam a logiku. Už samotné hodnocení na základě prospěchu může být podle některých velmi problematické.

 

Jednotná přijímací zkouška je povinnou součástí prvního kola přijímacího řízení do všech maturitních oborů. Skládá se z písemného testu z českého jazyka a literatury a matematiky. 

 

"Známky mnohdy mají z různých základních škol jinou hodnotu. Je to však naprosto logické. Učitelé nemohou posuzovat žáky s milimetrovou přesností, jako například výrobce ozubených koleček," vyjádřil se ředitel integrované střední školy Štefan Klíma. Podle něj nejsou jednotné přijímací zkoušky to pravé ořechové.

 

Anketa

Souhlasíte s jednotnými přijímacími zkouškami?

Hlasovalo 481 lidí.


Klíma přiznal, že takovýto způsob přijímacích zkoušek dokáže pochopit u všeobecných středních škol, jako jsou gymnázia. U odborných škol jsou ale podle něj důležité jiné parametry než dosažený průměr. Známky totiž nevypoví nic o schopnostech, které jsou na odborných školách často potřeba. 

  


"Chceme od budoucích paní učitelek v MŠ, aby perfektně zvládaly češtinu a matematiku? Zcela jistě ano. Ale zároveň potřebujeme, aby s dětmi rády zpívaly, aby rozvíjely jejich sportovní dovednosti, aby je učily estetice a dalším odborným dovednostem. Proto je pro nás daleko důležitější, jestli má uchazečka hudební sluch, sportovní předpoklady či estetické cítění," vysvětlil Klíma.

 


Daleko horší je ale podle něj fakt, že jednotné přijímací zkoušky zvyšují sociální nerovnosti mezi samotnými uchazeči. Podle výsledků loňského výzkumu investují rodiče žáků devátých tříd do přípravy na jednotné přijímací zkoušky osm tisíc korun. Ne všichni rodiče si to ovšem mohou dovolit. "Opravdu tedy chceme zvyšovat sociální nerovnost pro dostupnost maturitního vzdělání?" uvedl Klíma.


Dalším problémem je organizační stránka přijímacích zkoušek. Pokud by se měl totiž například příchod uchazečů do školy a do tříd provést podle pokynů z manuálu ministerstva školství, byli by žáci nucení přicházet do školy hodinu a půl předem. A jako první by museli přijít do školy a k "dezinfekci" rizikoví uchazeči.

 


Otázkou také zůstává, jak by se situace řešila v případě, že se kvůli jednotným přijímacím zkouškám nakazí virem někteří učitelé. "Půjde celá škola do karantény? Pokud ne, jak zajistíme, aby zbytek učitelů zvládl další zcela zásadní úkoly konce školního roku, jako jsou maturity a závěrečné zkoušky?" kritizoval Klíma s tím, že už teď horko těžko vytvářejí zkušební komise a připravují hodnotitele a zadavatele.


"Ředitelé škol uměli zajistit přijímací zkoušky i před jednotnými přijímacími zkouškami. Dokáží to i nyní. Ve chvíli, kdy na ředitele školy přenáší ministerstvo školství veškerou odpovědnost, bylo by přínosné, kdyby udělalo i opačný krok – dalo ředitelům škol důvěru, že situaci zvládnou. A oni by ji zvládli. Troufám si tvrdit, že stejně "bravůrně“, jako zvládají současnou složitou situaci," dodal Klíma.

 

sik TN.cz