Zmatky v krizovém štábu

Spor o karanténu: Hamáček odmítá Prymulův pokus s promořením

Michaela Trochová
Michaela Trochová
Publikováno 6. 4. 2020
Téma:

Vláda a opozice nemá jasno v tom, jak dlouho by ještě měla trvat mimořádná opatření a s nimi i omezené možnosti vycházení. Spor ale nyní nastal i mezi členy krizového štábu.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula byl dosud ve svých návrzích často přísný, premiér Andrej Babiš ho dokonce opakovaně obviňoval, že občany zbytečně straší. Jako zkušený epidemiolog ale přichází vždy spíše s vidinou té horší varianty, abychom si uvědomili, jak velké riziko před sebou skutečně máme.

 

Jeho nejnovější slova proto mnohé překvapila. "Je třeba samozřejmě zajistit ochranu rizikových osob, zbytek populace by ale mohl být v nějakém časovém období této chorobě vystaven," domnívá se nyní Prymula.

 

Roman Prymula promluvil v Televizních novinách:

 

Karanténní opatření by se podle něj měla uvolnit. A to i s rizikem, že by tím mohl narůst počet nakažených. Dokonce se zdá, že to je i účel změn, které nyní navrhuje. Zřejmě s ohledem na mírný průběh nemoci, který dosud u většiny nakažených lékaři registrují, by z dlouhodobého hlediska mohlo být vystavení co největší části populace nové nemoci přínosné.

 

S jeho slovy ale nesouhlasí šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček. Přestože například odsouhlasil v pondělí uvolnění striktního uzavření hranic, které by mohlo pomoci pendlerům, právě na karanténních opatřeních a prodloužení nouzového stavu i po 30. dubnu stále trvá. "Jsem velmi skeptický a domnívám se, že ještě není vyhráno," vysvětlil ministr vnitra. "S ukvapeným promořováním obyvatelstva mám problém. Upozorňuji, že taková změna by už nešla vzít zpět," sdílel své obavy na Twitteru.

 

 

Podobný názor jako Jan Hamáček zastává také premiér Andrej Babiš. "Nesouhlasím s názorem náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly, že pokud se podaří ochránit rizikové skupiny, měla by velká část zdravé populace nemoc Covid-19 prodělat nebo se s ní setkat," sdělil po obratu Romana Prymuly médiím. Taková myšlenka je podle něj příliš riskantní.

 

 

Na jeho straně není ani ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. "Teď jsme schopni tu pandemii u nás poměrně dobře řídit. Není to tak, že ona řídí nás, nečelíme tady nějakým masivním nárůstům počtu pacientů," vysvětlil, proč mu současná opatření dávají smysl.

 

Navíc se domnívá, že k promoření populace bude tak jako tak docházet, ale v udržitelné míře. "Chceme v následujícím období postupně rozvolňovat nastavená opatření. Na základě toho bude samozřejmě docházet i k určitému proměřování populace. Je jasné, že nejsme schopni tu epidemii úplně zastavit, to není žádný stát na světě. Ale naším cílem je pokusit se řídit to proměřování, aby nedocházelo k žádnému nekontrolovatelnému šíření nemoci," vysvětlil ministr zdravotnictví.

 

Pokud by se nyní velká část populace nakazila a nemoc si odbyla, mohlo by to znamenat nepřiměřenou zátěž pro naše již tak přetížené zdravotnictví, na druhou stranu by se prokázalo, jak si s onemocněním lidská imunita dokáže poradit, tělo by si navíc vytvořilo důležité protilátky.

 

 

U lidí mladších 60 let, celkově zdravých, zejména bez vážných chorob srdce, krevného tlaku a dýchacích cest, je totiž průběh onemocnění Covid-19 většinou podobný běžnému nachlazení či chřipce, u mnohých dokonce zcela bezpříznakový. Z epidemiologického hlediska by tak pár dní strávených v posteli mohlo představovat skutečně menší zlo, než neschopnost lidského druhu se vyrovnat s návratem nemoci nebo dokonce mutací viru.

 

Právě na ochraně těch nejohroženějších teď záleží jak Prymulovi, tak Hamáčkovi nebo ministru Vojtěchovi. "Senioři a polymorbidní pacienti musí být chráněni a separováni, tam ta opatření musí být striktní, aby se jich nákaza nedotkla. Ale u zbytku populace je jasné, že jak se budou ta opatření rozvolňovat, ta neriziková populace se promoří. Ale nesmí to být nic masového a musí to být řízeno," vysvětluje Adam Vojtěch. Pozvolné rozvolňování opatření a s ním i postupné proměřování by tak mohlo probíhat řádově v několika měsících.

 

Mluví se například o návratu dětí do škol, k tomu by mohlo dojít již v polovině května. Děti nepatří mezi rizikovou skupinu, ovšem ani jim se nákaza zcela nevyhýbá. Podívejte se na reportáž:

 

 

Prymula ale má i své zastánce, s jeho rozhodnutím souhlasí například lékař Roman Šmucler. "Loď se otáčí! Směrem k vyřešení problému a k navracení našich životů k relativnímu normálu!" ocenil Prymulovo rozhodnutí na Twitteru. "Jdeme na to!" dodal k možnému novému směrování boje s koronavirem.

 

Skutečný počet nakažených v České republice lze jen odhadnout. Testování dosud odhalilo přes 4500 lidí s pozitivním výsledkem, stále je ale třeba počítat s nezanedbatelným procentem lidí, u nichž se nákaza projeví jen velmi mírně nebo vůbec, a tak si ani neuvědomí, že se koronavirem nakazili. Dle expertů Ústavu zdravotnických informací a statistiky by jich v populaci mohlo být až 40 %.

 

Mezi odborníky již panují i obavy z důsledků dlouhodobé karantény a zvýšené osobní hygieny. Ta je nyní v boji s epidemiologickou vlnou důležitá, jenže dlouhodobě může přirozenou obranyschopnost oslabovat a schopnost reagovat na viry otupovat. Vadí ale i absence pohybu a snižující se fyzická kondice, chybou je i omezený pobyt na slunci, neboť to tělu dodává vitamín D, pro fungování imunity nezbytný.

TN.cz