LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL

Stát se nedokázal domluvit s obcí, tak si to udělal po svém. Zasáhl soud

Prázdninový inspektor - Lednicko-valtický areál
Zdroj: TV Nova
Lednicko-valtický areál
Roman Dolejský
Roman Dolejský
Publikováno 20. 5. 2020
Téma:

Do sporu s ministerstvy se dostala obec Lednice, kde leží slavný Lednicko-valtický areál. Ministerstvo kultury a ministerstvo pro místní rozvoj mezi sebou “upekla“ dohodu ohledně územního plánu v obci. To se ale samosprávě nelíbilo a Ústavní soud její stížnost uznal.

V roce 2015 jednali zástupci obce a státu ohledně lednického územního plánu. Z jednání ovšem nevzešla žádná dohoda, proto se na řešení problému sešly už jen ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo kultury. Ty spolu uzavřely dohodu týkající se omezení v územním plánu.


Omezení se týkala krajinného rázu, zakazuje nové výškové dominanty, například rozhledny na celém území obce. Zasahovala také do vymezení ploch pro bydlení, plochy občanského vybavení, dopravní infrastruktury a dalších. Součástí byl i zákaz umisťovat na střechy budov a vůbec po obci fotovoltaické panely větší než jeden metr čtverečný, a to včetně těch, které si na střechy umisťují obyvatelé.


Zástupci obce z postupu ministerstev příliš nadšení nebyli a záležitost se tak dostala před soudy, a nakonec i před ten Ústavní. Obci vadil hlavně zásah ministerstev do její samosprávy.

 

 

Ministerstvo pro místní rozvoj ale argumentovalo tím, že samospráva není bezbřehá. Ministerstvo prý také jednalo jako ústřední správní úřad hájící veřejný zájem. Lednice prý také měla možnost dohodovací řízení ovlivnit. Zdůraznilo také význam krajinné památkové zóny Lednicko-valtický areál zapsané v seznamu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu.


Ústavní soud se ale postavil za obec. “Z napadených rozhodnutí správních soudů nelze dovodit, že by byl náležitě zvážen význam základního práva obce na samosprávu v oblasti jejího územního rozvoje na straně jedné, a význam důvodů, proč by toto právo mělo být ve veřejném zájmu omezeno,“ uvedl soud.


Dohodovací řízení je podle Ústavního soudu sice v souladu s právem, obecné soudy ale pochybily při posuzování plošného zákazu solárních panelů na střechách.

 


“Plošný zákaz umísťování solárních panelů je velmi silným zásahem do práva na rozvoj obce a následně i do práv vlastníků nemovitostí umístěných na tomto území,“ doplnil Ústavní soud.


Případ se tak vrací zpět městskému soudu v Praze. Ten se bude muset vypořádat i s další problematikou, jako je záchytné parkoviště, do kterého dohoda ministerstev také zasáhla. Celé rozhodnutí Ústavního soudu si můžete přečíst na jeho portálu.
 

TN.cz