drsná napadení

Zmlátila úřednici, hrozí jí roky vězení! Pracáky řeší stovky útoků

Monokl
Zdroj: Profimedia
Ilustrační foto
Téma:

Stovkám slovních i fyzických útoků musí každý rok čelit zaměstnanci Úřadů práce (ÚP ČR) po celé republice. V loňském roce došlo k 560 takovým incidentům, jen letos už jich museli řešit téměř tři stovky. Nejčastěji dochází k napadení přímo v kanceláři, výjimkou ale nejsou ani útoky na veřejném prostranství či v místě bydliště klienta.

Sprosté nadávky, bouchání do stolu, kopání do židlí, shazování počítačů, práskání dveřmi, ale také facky jsou téměř na každodenním pořádku na všech českých Úřadech práce. V loňském roce museli policisté řešit 14 případů fyzického napadení, třináctkrát potom došlo k poškození majetku, zbytek tvořily verbální útoky. Každým rokem přitom přibývá lidí, kteří útočí pod vlivem alkoholu nebo návykových látek.

 

"Výsledkem je trvalé napětí a stres na pracovišti, který je často doprovázen i následnými zdravotními problémy. A právě v souvislosti s rostoucím počtem útoků, a to i těch fyzických, přijímáme postupně další bezpečnostní opatření, která mají doplnit ta stávající, a ještě zvýšit ochranu našich úředníků i ostatních klientů," shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

 

Úřady práce se snaží chránit své zaměstnance bezpečnostními přepážkami, propojováním místností, aby byla zajištěna úniková cesta před agresorem, SOS tlačítky, bezpečnostními kamerami či ostrahou. Zaměstnanci navíc procházejí psychologickou přípravou.

 

 

"Zaměstnanci ÚP ČR vždy postupují při posuzování žádostí a přiznání dávek v souladu se zákonem a agresivní chování některých klientů nesmí být přehlíženo. Služba veřejnosti, kterou ÚP ČR zajišťuje, musí probíhat v prostředí elementární slušnosti. Klienti, kteří toto pravidlo nejsou schopni dodržet, musí za své chování nést i trestní odpovědnost,“ dodává ředitelka Odboru nepojistných sociálních Zdeňka Cibulková. 

 

Mezi hlavní důvody útoků patří nespokojenost s výplatním termínem, rychlostí zpracování žádosti a následné výplaty dávek, s jejich výší či jejich nevyplacením v hotovosti, nepřiznáním dávky či podpory v nezaměstnanosti, vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání nebo neochotou doložit podklady nutné pro správní řízení. Velkou roli hrají v tomto ohledu také exekuce.

 

Nejčastějšími útoky jsou ty slovní. Výjimkou nejsou výhrůžky zbitím, fyzickou likvidací, podáním trestního oznámení či nařčení z rasismu a šikany. Za násilí pro úřední osobě přitom hrozí v krajním případě až 16 let vězení.

 

 

Za napadení úředníka už reálně několik trestů padlo. Například žena pobírající dávku v hmotné nouzi si na zaměstnankyni počkala přímo před úřadem. Povalila ji na zem a začala ji mlátit pěstmi do krku a zad. Během incidentu vulgárně nadávala a vyhrožovala. Dostala dvouletou podmínku.

 

Ránu pěstí a několik facek si vysloužila jiná pracovnice, která byla navštívit jednu z klientek u ní doma. Zjistila totiž, že v domácnosti žije další žena, kterou příjemkyně dávek na úřadu nenahlásila. Zasáhnout musela až přivolaná hlídka městské policie. Incident nyní řeší soud.

 

ČTĚTE TAKÉ:

TEST: Třímá ve vás agresivita?
15 profesí, které (ne)prospívají zdraví: Neškodíte si při práci?

mom TN.cz