koronavirus mezi námi

Tajemné reprodukční číslo: Co přesně znamená a jak ovlivňuje epidemii?

Nakažení Covid-19
Zdroj: Profimedia
Ilustrační snímek
Kateřina Sejková
Kateřina Sejková
Publikováno 16. 10. 2020
Téma:

Od vypuknutí epidemie koronaviru v Česku často slyšíme z úst odborníků i ze strany vlády o nutnosti držet reprodukční číslo R pod hodnotou 1,0. Ne všem je ale jasné, co přesně se pod reprodukčním číslem skrývá a jaký má vliv na vývoj epidemie.

To první, co by měl člověk o reprodukčním čísle vědět, je, že ukazuje potenciální vývoj trendu epidemie. Důležité je přitom slovo "potenciální", protože se nikdy nedá jednoznačně určit, jakým směrem se bude situace vyvíjet. Ve hře je řada dalších proměnných.

 

Samotné číslo představuje počet lidí, které infikovaný pacient nakazí. Pokud je hodnota reprodukčního čísla 1,0, předá nákazu jednomu dalšímu člověku. Při reprodukčním čísle 2,0 se od něj nakazí další dva lidé, kteří šíří nemoc dál. 

 

Čím vyšší je číslo R, tím rychleji se epidemie šíří. Pokud se hodnota dostane pod číslo 1,0, počet nakaženýchklesá klesá. To se ale aktuálně neděje. K 12. říjnu podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bylo reprodukční číslo v České republice přibližně 1,59. O čtyři dny později ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) oznámil, že kleslo na 1,4.

 

 

I po poklesu ale počet případů exponenciálně roste. Zjednodušeně to znamená, že z jednotek nakažených jsou desítky, z těch jsou stovky a z těch tisíce. Podle Terezy Bártlové z Matematicko-fyzikální fakulty UK jde z matematického hlediska o přirozenou záležitost. Koneckonců virus se podle ní ani nemůže šířit jinak, než exponenciálně.

 

Pokud ale hodnota klesne pod 1,0, začne počet případů exponenciálně klesat. Průběh bude úplně stejný jako předtím - nejdřív se budou počty nakažených snižovat po jednotkách, pak po desítkách, poté po stovkách a tak dále.

 

Samozřejmě je nutné uvědomit si, že číslo R realitu dost zjednodušuje. Můžeme mít ve společnosti nakaženého, který nemoc nikomu dalšímu nepředá. Naopak tu může být pacient, který s Covidem-19 dorazí například na svatbu, kde nakazí množství lidí.

 

 

Při aktuálním počtu aktivních případů a nově potvrzených nakažených je reprodukční číslo 1,4 alarmující. Již minulý týden Prymula zdůrazňoval vážnost situace a nutnost razantně zpřísnit opatření, přestože s premiérem slibovali, že plošné ekonomicé restrikce znovu nepřijdou. 

 

Zmírnit by se mohla v případě, že číslo klesne na hodnotu 0,8, to znamená o polovinu. A pokud neklesne? Podle predikce ÚZIS a ministerstva zdravotnictví by při čísle 1,4 by v příštích dvou týdnech mohlo přibývat průměrně necelých 15 tisíc případů denně.

 

 

Pokud odhlédneme od průměru, zjistíme, že v jednotlivých dnech mohou být čísla ještě děsivější. Při čísle 1,4 by 31. října mohly laboratoře odhalit přes 20 tisíc případů. Obě prognózy jsou přitom již několik dní staré, modely byly vytvořené 7. října. Situace se však stále zhoršuje.

 

 

Při čísle 1,5 by situace mohla být ještě daleko horší.

 

 

Už v tuto chvíli jsou čísla velmi vysoká. Jaká je tedy šance, že přijatá opatření v tuto chvíli dokáží zastavit rozjetý vlak a razantně snížit reprodukční číslo? Mezinárodní studie vědců z různých koutů světa porovnávala efektivitu protiepidemických opatření ve 41 státech.

 

Z výzkumu vyplynulo, že nejnižší vliv na snížení reprodukčního čísla má nošení roušek na veřejných prostranstvích - dokáže ho snížit pouze o zhruba 2 %. Zajímavé je omezení hromadných akcí. Při maximálním počtu 1000 se jedná o 2 %, pokud jsou ale omezeny účastí do 10 lidí, zvyšuje se šance na snížení čísla na 36 %. Při uzavření barů a hospod (some businesses) je to 31 %, při uzavření obchodů (most nonessential businesses) 40 % a u škol 39 %.

 

Vliv opatření na snížení reprodukčního čísla

 

Pokud jsou pro vás závěry studie nepřesvědčivé, můžeme se podívat na situaci, která v Česku panovala na jaře. Tehdy reprodukční číslo dosáhlo hodnoty až 2,64. Na konci března, dva týdny po vyhlášení přísných opatření a tzv. lockdownu se podařilo ho snížit na 1,4. V polovině dubna kleslo pod 1,0, což je cíl, kterého se vláda snaží dosáhnout i nyní.

 

Samozřejmě je nutné vzít v potaz, že na jaře bylo podstatně méně nakažených. Je rozdíl, když dva další lidi nakazí stovka pacientů (12. března bylo v ČR 117 aktivních případů) a když tak učiní 70 tisíc pacientů (15. října bylo v ČR přes 77 tisíc aktivních případů).

 

 

Proč je vůbec v našem zájmu snížit reprodukční číslo a nenecháme promořit celou republiku? Hlavním důvodem je stabilita zdravotnického systému. Při vyšším počtu aktivních případů se zvyšuje i počet pacientů s těžkým průběhem nemoci, kteří vyžadují hospitalizaci.

 

Predikce ministerstva zdravotnictví ze 7. října ukazuje, že při reprodukčním čísle 1,5 by se počet hospitalizací dostal na konci října na více než 10 tisíc.

 

 

Jak už bylo napsáno výše, je nutné si uvědomit, že je to jen pravděpodobný vývoj, do kterého vstupuje mnoho proměnných. ÚZIS spolu s ministerstvem zdravotnictví na jaře představili tři scénáře (viz obrázky níže), jak se do konce roku bude epidemie vyvíjet. Ani jeden z nich se přesně nenaplnil, nejvíc by ale současné realitě odpovídal středně rizikový scénář.

 

Mírně rizikový scénář

 

"I když je číslo R velmi oblíbeným ilustračním parametrem, považujeme jej vzhledem ke komplikovanosti výpočtu pouze za doplňkový ukazatel, který je navíc vždy významně ovlivněn lokálními ohnisky, objemem a strukturou testů a interpretovatelnost celorepublikové hodnoty je omezená," uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

 

Středně rizikový scénář

 

"Číslo R je pouze odhadem, nikoliv přímo pozorovatelnou hodnotou a modely jsou vždy zatížené různými neurčitostmi; v tomto případě zejména délkou inkubační doby a infekčnosti onemocnění," doplnil ho analytik z ÚZIS Ondřej Májek.

 

Vysoce rizikový scénář

TN.cz