Následky pandemie

Plošné snižování platů, vyhazovy. To nejhorší teprve přijde, varuje ekonom

výpověď a hledání zaměstnání
Zdroj: tn.cz/Profimedia.cz
Ilustrační foto
Vondřichová
Kristýna Vondřichová
Publikováno 3. 5. 2020
Téma:

Ačkoli krize způsobená epidemií koronaviru přináší problémy podnikatelům i běžným lidem, z hlediska ekonomiky to nejhorší prý zdaleka nemáme za sebou. Vlna nezaměstnanosti, propouštění a nezbytných škrtů podle ekonoma Lukáše Kovandy ještě teprve přijde. A nebude sektor, který by nesmetla.

Řada firem i pracujících občanů dopady koronavirové krize už začíná pociťovat, to nejhorší má ale dle odborníků teprve přijít. Řada firem se z důvodu nutných úspor bude muset uchýlit k propouštění svých zaměstnanců a bude nucena volit mezi těmi, kteří jsou pro chod společnosti přínosní, a těmi, kteří méně. Toto opatření je dle ekonoma Lukáše Kovandy jedním z mála možných řešení, jak předejít plošnému snižování mezd.

 

Právě k "sáhnutí na platy" řadu podniků krize spojená s epidemií Covid-19 nejspíš dožene. Tuto variantu by řada pracujících uvítala více než přímé propouštění. Odborníci připouští, že jde také o řešení, ke kterému se firmy a podnikatelé s největší pravděpodobností přikloní.

 

 

Problém s dostatkem financí na provoz se bude výhledově týkat všech firem, nejvíce ale zasáhne ty v první linii – z oblasti cestovního ruchu, pohostinství a hoteliérství. Významně dotčeny budou také podnikatelské subjekty z oblasti průmyslu – závody, podniky, továrny a fabriky specializující se na automobilový nebo těžký průmysl.

 

Nejméně se aktuální situace odrazí na poskytovatelích on-line služeb. Kvůli koronavirové krizi se značná část obchodu přesunula na internet a kamenné prodejny nahradily e-shopy. Je možné, že se propouštění zaměstnanců nebo snižování jejich mezd dokonce vyhnou úplně.

 

 

Krize prospívá také firmám, které on-line nabízí dovoz potravin a další donáškové služby. Ty také aktuálně nabírají nejvíce zaměstnanců, protože zájem o rozvoz je obrovský. Z nestabilní situace mohou těžit také zdravotnické společnosti a distributoři lékařských přístrojů, pomůcek a léčiv. Zejména ti, kteří nabízí sortiment využitelný i při případné další pandemii.

 

"Je třeba, aby firmy škrtaly tam, kde nemají úplně stoprocentně nutné výdaje. Často se uchylují ke škrtům v oblasti marketingu, ale lze ušetřit i jinde. Krize nabízí možnost digitalizovat chod firmy nebo jej elektronizovat, automatizovat, a to vede k nutnosti investovat, firmě se to však vyplatí. Už ve střednědobém horizontu může dosáhnout významných úspor," radí Kovanda. Rychlejší digitalizace je dle odborníků také jedním z mála kladů pandemie.

 

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v pořadu Napřímo prozradila, jaké jsou vyhlídky pro důchody a další dávky:

 

Ne všechny firmy ale mohou náhle přejít na digitalizaci své nabídky. Zejména společnosti působící v oblasti cestovního ruchu balancují na hraně přežití. Tito a další podnikatelé by se dle Kovandy měli obrátit na stát a ucházet se o jeho podporu, například zvýhodněné půjčky. Jejich jedinou možností totiž je, snažit se dopad koronaviru co nejvíce zbrzdit.

 

Připraveni na nejhorší by měli být i samotní zaměstnanci a měli by počítat s tím, že i oni mohou přijít o práci. Za tímto účelem odborníci radí spořit a vytvořit si finanční polštář na horší časy. To však ne vždy je tak snadné, jak se to řekne. V tomto případě by se neměli ostýchat požádat o podporu v nezaměstnanosti. Pokud se Češi rozhodnou spořit, mezi prvními věcmi, kterých se vzdají, jsou nové technologické vychytávky, dovolené a nadstandardní televizní programy.

 

 

V Češku je zhruba 20 až 25 % domácností, které žijí od výplaty k výplatě a žádnou finanční rezervu nemají. Vláda jim však příliš ochotně pomocnou ruku nepodává. Její reakce na situaci je prý pomalá a nedostatečná.

 

"Vláda by mohla být aktivnější zejména v poskytování přímé pomoci zasaženým podnikatelům, živnostníkům, obchodníkům, firmám, zejména těm menším, protože ty mají velmi obtížný přístup ke státní pomoci. Uvidíme, jak to zlepší program Covid 3. Covid 1 a 2 se nepovedly," hodnotí přístup státu Kovanda.

 

 

Žadatelé se totiž museli nejprve utkat s byrokratickým aparátem a vyplnit stohy papírů a formulářů. To však řada zájemců o program nebyla schopná učinit bez chyby. Chybovost se projevila i při odevzdávání vyplněných formulářů a řada potřebných firem a podniků tak na pomoc nedosáhla. Odborníci jen doufají, že se vláda dokázala poučit. Varují také, že ekonomická krize neskončí poté, co skončí koronavirus.

 

"Po konci epidemie dopadne naplno. Může trvat mnohem déle než krize zdravotní, dokonce podstatnou část roku 2021, o letošku nemluvě. Děje v ekonomice se odehrávají se zpožděním, zatím se nárůst nezaměstnanosti nepozoruje, objeví se v druhé polovině roku a v tom příštím. Řada výpovědí má dvouměsíční výpovědní lhůtu, platí Kurzarbeit, takže se propouštění daří odsouvat, ale je to jen kupování si času," uzavírá Kovanda.

 

S byrokracií bojují také rodiče, pokud chtějí získat ošetřovné. Více v reportáži Jany Slavíkové:

TN.cz