Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Sarkoidóza

Tuto nemoc lidé zaměňují za virózu, může to skončit trvalými následky

Nemocný muž
Zdroj: Thinkstockphotos
Ilustrační foto
Vítězslav Boch
Vítězslav Boch
Publikováno 19. 10. 2019

Přibližně u 800 lidí odhalí lékaři každý rok sarkoidózu. Nemoc přitom připomíná obyčejnou virózu či jiná onemocnění. Zásadní je přitom odhalit nemoc včas. V pozdější fázi může způsobit trvalé následky.

Sarkoidóza je zánětlivé onemocnění neznámého původu. U pacienta se tvoří drobné uzlíky. Postihnout může libovolný orgán nebo tkáň, v drtivé většině případů se ale objevuje v plicích a hrudních mízních uzlinách. Postihovat může také oči, kosti, kůži, nervový systém či srdce.

 

Zrádné ale je, že u třetiny pacientů nemoc probíhá zcela bez příznaků, u dalších se projevuje podobnými příznaky, jako viróza.

 

"Akutní sarkoidóza se projevuje horečkami, bolestmi kloubů, otoky kotníků, začervenáním kůže především v oblasti nártu. U chronické formy se objevuje únava, dušnost, suchý kašel, někdy bolest na hrudníku,“ vyjmenoval symptomy profesor Vítězslav Kolek.

 

Lékaři tak mnohdy nemoc neodhalí a pacienta léčí na něco jiného. I o tom, jak sarkoidózu správně diagnostikovat, se budou čeští a slovenští plicní lékaři příští týden na kongresu v Olomouci.

 

 

"Správné určení diagnózy a nastavení léčby vyžaduje velkou zkušenost lékaře a často i mezioborovou spolupráci. Je nutné získat vzorek postižené tkáně a prokázat přítomnost typického uzlíku. Díky moderním technologiím jsme toho schopni bez chirurgického zákroku a doufáme, že v budoucnu se dočkáme jednoduchého krevního diagnostického testu," uvedl Kolek.

 

Trvalé potíže má čtvrtina nemocných. Podle Kolka stojí lékaři před základní otázkou, jestli nemoc léčit, nebo jestli čekat, až se pacient sám uzdraví. Léčba začíná kortikosteroidy, následují případně imunosupresiva nebo biologická léčba. Kortikostereoidy ale mají mnoho negativních vedlejších účinků, biologická léčba zase naráží na problémy s platbou terapie ze zdravotního pojištění.

 

 

"Řada nových léků používaných u postupujících forem sarkoidózy je sice praxí dobře ověřena, ale můžeme je podávat jen na speciální žádost o úhradu. Ne vždy se však setkáváme s porozuměním u plátců a biologická léčba je schvalována spíše výjimečně," dodal Kolek.

 

Sarkoidóza častěji postihuje ženy po menopauze. U mužů se vyskytuje mezi 35. a 40. rokem života. Vedle příznaků připomínajících virózu se projevuje také kožními defekty, potížemi se zrakem či intelektuálními funkcemi. Pacienti mohou ochrnout, mít poruchu srdečního rytmu, potíže s metabolismem vápníku a ledvinové kameny.
 

TN.cz