příliv migrantů

Uprchlická krize neskončila. Takto budou letos vypadat migrační trasy!

Migranti na moři
Zdroj: Profimedia, AFP PHOTO / MARINA MILITARE / HO
Ilustrační snímek
Kateřina Sejková
Kateřina Sejková
17.1. 2021 12:18
Téma:

Migrační krize od roku 2015, kdy vrcholila, výrazně polevila, stále ale neskončila. V roce 2020 toto téma zastínila pandemie, desítky tisíc uprchlíků přesto překonaly pouště, hory a moře, aby se dostaly do Evropy. Nový domov budou hledat i v roce 2021. Britský deník proto přinesl predikci, jak to letos bude vypadat na hlavních migračních trasách.

Aby deník The Guardian získal představu o tom, jak to migračních trasách do Evropy bude v roce 2021 vypadat, hovořil s odborníky, charitativními pracovníky i neziskovými organizacemi o výzvách a rizicích.

 

Balkánská trasa

Cesta přes Balkán obvykle začíná v Turecku, odkud se migranti pokoušejí dostat do Bulharska a dále do Severní Makedonie, Bosny, Chorvatska a Slovinska. Odtamtud už to mají jen kousek do Itálie nebo Rakouska, což je často cílem jejich cesty.

 

"Nástup pandemie omezil migrační toky na západobalkánské trase," říká ředitelka Dánské rady pro uprchlíky Nicola Bayová. Když země v regionu západního Balkánu začnou letos zmírňovat protiepidemická opatření, je podle Bayové vysoce pravděpodobné, že dojde opět k nárůstu přílivu uprchlíků do Bosny a Hercegoviny.

 

 

Ta totiž zůstává hlavním tranzitním bodem pro uprchlíky mířící do Evropy. Je to scénář, na který podle ní ale není Evropská unie připravená.

 

Řecko

"Rok 2020 byl pro žadatele o azyl přijíždějící do Řecka jeden z nejhorších," uvedl vedoucí mise Lékařů bez hranic v Řecku Stephan Oberreit. Po požáru v táboře Moria na ostrově Lesbos byly vysídleny tisíce uprchlíků, na ostrově ale pořád zůstávají.

 

Podle odborníků k nim letos přibudou další. Uprchlíci budou podle Oberreita stále riskovat své životy, dokud nebudou existovat legální a bezpečnější možnosti.

 

 

Řecko podle něj pandemii využilo k tomu, aby zpřísnilo hraniční kontroly a vytvořilo izolovaná místa na svých ostrovech. "Máme ale naději, že letos se situace uprchlíků, kterým se podaří dorazit do Řecka, zlepší," říká Oberreit.

 

Centrální Středomoří

Uprchlíci využívající tuto trasu obvykle připlouvají na člunech z Libye nebo Tuniska na italský ostrov Lampedusa nebo na Maltu. Na začátku pandemie Malta i Itálie své přístavy uzavřely, přičemž Řím zřídil karanténní trajekty, na kterých jsou podle pracovníků neziskovek otřesné podmínky bez zdravotní péče.

 

Mnoho záchranných člunů místní úřady odmítají vpustit do přístavů. Podle Oscara Campse, který provozuje tyto čluny, je zde ale šance, že se situace letos pro migranty zlepší.

 

 

"Vzhledem k tomu, jak se situace vyvíjí, možná dospějeme k dohodě, že úřady přestanou kriminalizovat záchranné operace prováděné humanitárními plavidly," tvrdí.

 

Lamanšský průliv

Několik tisíc uprchlíků se loni pokusilo dostat do Evropy i přes Lamanšský průliv, konkrétně do Velké Británie z francouzského pobřeží. Londýn opakovaně tlačil na Paříž, ať s tím něco udělá a zabrání lidem opouštět Francii.

 

 

V listopadu se ministři vnitra domluvili, že trasu učiní životaschopnou a podepsali novou dohodu, která omezuje počet migrantů přeplouvajících Lamanšský průliv na člunech.

 

Budoucnost této migrační trasy ale podle odborníků závisí na protiepidemických opatřeních a také na tom, zda Británie sjednotí svou migrační politiku s tou unijní. To je v tuto chvíli nejisté, tvrdí ředitel programu pro uprchlíky Steve Valdez-Symonds.

TN.cz