V USA znepokojivě vzrostl počet vražd

dallaská policie dallas ilustrační
Zdroj: Profimedia
Petr Barták
Petr Barták
27.1. 2021 4:10
Téma:

Nedávno zveřejněná čísla ukazují na šokující nárůst vražd v USA. Odborníci pro to nemají objektivní vysvětlení, ale souhlasí s tím, že pandemie a sociální nepokoje byly hlavními faktory, které ovlivnily tento zarážející trend. V některých městech došlo k nárůstu vražd až o 400%, informuje agentura RT.

St. Louis právě zaznamenal nejvíce vražd za posledních 50 let. V Bostonu jejich počet v roce 2019 vzrostl o 54 procent. Šokující nárůst zaznamenala i Omaha, kde se počet úmyslných usmrcení za posledních 12 měsíců zdvojnásobil.

 

A pak je tu Madison, hlavní město Wisconsinu, které je na špičce pomyslné vražedné tabulky amerických měst s neuvěřitelným nárůstem o 400 procent. Množství vražd v roce 2020 prudce vzrostlo po celých Spojených státech. New York zaznamenal 437 případů, což je nárůst o 39 procent, a Los Angeles 343, což je skok o 33 procent.

 

 

Po desetiletích stability nebo klesající míry tohoto fenoménu ve většině měst a obcí v USA jsou čísla šokující. Co se za nimi skrývá? Emma E. Fridel, odborná asistentka na vysoké škole kriminologie a trestního práva na Floridské státní univerzitě, v rozhovoru pro RT.com vysvětluje:

 

“Města často uvádějí zdánlivě vysoký procentní nárůst vražd, aniž by poskytly kontext. Zabití je relativně vzácná událost, dokonce i ve velkých městech. Procenta - zejména procentuální změny - nejsou stabilní, pokud je jmenovatelem malé číslo. Zvýšení z jedné vraždy na dvě, což je stále velmi nízké číslo, znamená procentuálně zvýšení o neuvěřitelných 100 procent," vysvětluje Fridelová.

 

Na poněkud zkreslující náhled poukazuje u následujích případů. "Například některé zprávy uvádějí, že míra vražd Bostonu vzrostla od roku 2019 do roku 2020 o více než 50 procent. Nezmínily však, že Boston měl v roce 2019 pouze 34 vražd, takže každá další vražda v roce 2020 nad 34 znamená nárůst o další tři procenta." To je případ Madisonu, hlavní město Wisconsinu. Tady byl nárůst ze dvou na 10 vražd - proto na papíře došlo k obrovskému 400% procentnímu nárůstu." 

 

 

Nutno ale podotknout, že v roce 2020 došlo v meziročním srovnání s rokem 2019 opravdu k mnohem více vraždám. V Chicagu jich bylo o 267 více, v Milwaukee o 93 a v Houstonu o dalších 96. Je zřejmé, že pandemie v tom sehrála určitou roli.

 

Evidentně ji nelze oddělit od všeobecného zmatku, kterým Amerika prošla v roce 2020. Došlo k masivní reakci na zabití George Floyda a vzestupu hnutí BLM a Antify. To  zase vedlo k aktivizaci pravicových skupin jako jsou třeba The Proud Boys. Jak vypukly nepokoje, vlastnictví zbraní ztrhalo rekordy.

 

V roce 2020 bylo zakoupeno téměř 17 milionů zbraní, což je historicky nejvyšší počet. Pak došlo k hořkým volbám, během nichž miliony lidí zpochybňovaly legitimitu Joe Bidena. Vraždy lze rozdělit na dva hlavní typy: konfrontační a domácí. Chaos a Covid-19 poháněl oba.

 

Konfrontační vraždy vznikají z hádky, která vyvolává násilí, jako je třeba hádka o parkovací místo, nebo že někdo má pocit, že nebyl respektován, nebo ze střetu mezi soupeřícími zločineckými gangy. Socioložka z Augusta University Kim Davies říká: “Tyto vraždy se často odehrávají na veřejnosti a pachatelé se navzájem mohou nebo nemusí znát a není nepravděpodobné, že by jeden nebo oba byli pod vlivem alkoholu nebo drog."

 

"V USA, když se tyto konfrontace budou stupňovat, mohou zúčastněné strany v touze spor vyřešit sáhnout po střelných zbraních, což vede ke zvýšení jejich prodeje." Podle Daviesové to ale není hlavní důvod tak značného zvýšení počtu těchto násilných skutků. Daviesová si myslí, že vzestup lze připsat anomii, sociologickému pojmu definovanému vykořeněním nebo rozpadem morálních hodnot a standardů, kterými se jednotlivci řídí.

 

"Francouzský sociolog Emile Durkheim použil tento termín k popisu období industrializace, ale odpovídá tomu, co se dnes děje v USA," vysvětluje Daviesová. "Jsme v období nestability, máme tady pandemii, mnoho lidí je bez práce, jiní riskují své životy, aby mohli pracovat za minimální mzdu, naše volby byly dost rozkolísané a naši vůdci jednali jinak než v minulosti."

 

"V dobách anomie bychom mohli očekávat nárůst stresu a konfliktů, a tím i více konfrontačních vražd." Tento vzestup byl také způsoben požadavkem hnutí BLM na Defund The Police, což vedlo k tomu, že některá města škrtla policejní rozpočty, a demoralizovala mnoho mužů a žen v uniformě. Shodovalo se to také s poklesem víry veřejnosti v policii, přičemž průzkum veřejného mínění loni v létě hlásil, že důvěra v policisty klesla na nejnižší úroveň za posledních 27 let.

 

“Když lidé nebo komunity nedůvěřují policii, mohou mít tendence řešit konflikty osobně, místo aby se obrátili na policii, a tato praxe se v průběhu tohoto roku mohla zvýšit,“ říká Davies a to se podle ní děje, když zejména nějaká menšina čelí nespravedlnosti.

 

 

 

 

 


 

Související témata:
TN.cz