Vědci objevili superzemi. Může být zásadní při hledání života ve vesmíru
Poblíž naší sluneční soustavy astronomové objevili exoplanetu podobnou Zemi. Ačkoliv je nepravděpodobné, že by se na ní vyskytoval život, může sehrát důležitou roli v hledání mimozemského života.
Gliese 486 b je nově objevená superzemě, což je označení pro exoplanetu, jejíž hmotnost nepřesahuje desetinásobek Země. Tato planeta je zhruba 1,3krát větší než ta naše a 2,8krát hmotnější, uvádí studie, na kterou odkazuje web Space.com. Obíhá malou hvězdu, tzv. červeného trpaslíka vzdáleného pouhých 26 světelných let od Země.
Superzemě Gliese 486 b je tak v podstatě přímo za rohem, astronomové ji mohou zkoumat a porozumět lépe planetám tohoto typu a zároveň jim může pomoci v hleádání života na jiných místech vesmíru.
Ačkoliv je svou velikostí podobná Zemi, život se na ní s největší pravděpodobností nenachází. "Gliese 486 b nemůže být obyvatelná, alespoň ne tak, jak to známe tady na Zemi," vysvětluje hlavní autor studie Trifon Trifonov z Institutu Maxe Plancka pro astronomii.
Vědci odhadují, že teplota na jejím povrchu činí zhruba 430 stupňů Celsia. Je dost chladná na to, aby měla atmosféru, a dost horká na to, aby ji bylo možné studovat z dálky. Trifonov ji označil za Rosettskou desku v oblasti atmosférického výzkumu skalnatých planet.
Jak tato horká, suchá, skalnatá planeta, po jejímž povrchu pravděpodobně tečou řeky lávy, může přispět k hledání mimozemského života? Je to díky její poloze blízké Zemi a fyzikálním vlastnostnem zmíněných výše, které umožňují studovat její atmosféru.
Data vědci využijí k tomu, aby dešifrovali atmosféru jiných exoplanet, včetně těch, které by mohly skrývat život. Doposud vědci objevili přes 4300 exoplanet, tedy planet nacházejících se mimo naši slunečnou soustavu. Zpočátku se většinou jednalo o plynné obry podobné Jupiteru nebo Saturnu, později začali objevovat i menší skalnaté planety podobné Zemi.
