pracovní právo

Dneškem se mění zákoník práce! Přináší tyto důležité změny

Muž v práci
Zdroj: Getty Images
Ilustrační foto
Vítězslav Boch
Vítězslav Boch
Publikováno 30. 7. 2020
Téma:

Od 30. 7. 2020 vstupuje v platnost novela zákoníku práce kterou letos na jaře schválil Parlament. Část, která je vázaná na kalendářní rok, pak začne platit od 1. ledna 2021. Mění se třeba výpočet dovolené, pravidla pro odškodnění pozůstalých po obětech pracovních úrazů, či pravidla pro komunikaci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Výrazně se mění třeba pravidla pro komunikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Končí tak povinnost doručit zaměstnanci důležité dokumenty do vlastních rukou. Teď může zaměstnavatel využít poštu či datovou schránku.

 

"Pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, mzdový výměr, ale především výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru tak zaměstnavatel může doručit prostřednictvím pošty, a to na poslední adresu, kterou mu zaměstnanec sdělí. Výrazně se tak zvyšuje odpovědnost zaměstnance za doručování, neboť je to on, kdo nese následky, pokud se na poslední adrese, kterou uvedl zaměstnavateli, nezdržuje. V tom spatřuji jednoznačné plus," uvádí právník Michal Faltus z advokátní kanceláře Šetina, Komendová & Partners.

 

Na druhou stranu skončí problémy se zaměstnavateli, kteří se fyzicky nenachází tam, kde podle rejstříku společnost sídlí, což mnohdy znemožňuje doručení písemností zaměstnancem. To nově řeší tzv. fikce doručení. Navíc zaměstnanec může zaměstnavateli i bez jeho předchozího souhlasu poslat písemnost do datové schránky.

 

 

Novela snižuje administrativní náročnost na zaměstnavatele, například ruší povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v případě ukončení dohody o provedení práce, vyjma těch, které zakládaly účast na nemocenském pojištění.

 

Mění se také podmínky pro vysílání pracovníků za účelem poskytování služeb do zahraničí, kde novela kopíruje evropskou směrnici.

 

Změna ve výpočtu dovolené, sdílené pracovní místo

Nejpřevratnější změna, která ale začne platit až od ledna, je změna výpočtu dovolené. Ta se už nebude odvíjet od počtu odpracovaných dní, ale od počtu odpracovaných hodin. Místo základního nároku na 20 dní dovolené, bude mít zaměstnanec při běžné pracovní době 40 hodin týdně nárok na 160 hodin dovolené.

 

Změna narovnává situaci, kdy mají zaměstnanci různě dlouhé směny a pak pro ně bylo výhodnější vzít si dovolenou v den, na který jim připadala delší směna. A řeší také situaci, kdy v průběhu roku zaměstnanec změní délku úvazku a místo plného přejde třeba na poloviční.

 

 

"Novela řeší problémy a nedostatky původní úpravy, se kterými si sice praxe nějak poradila, ale ne zrovna správně, především v případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, při změně pracovního režimu v průběhu kalendářního roku a při kratších úvazcích. V každém případě je nový systém spravedlivější a v podstatě jde o jednoduché matematické počty," chválí Klára Valentová z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

 

Od ledna vstupuje v platnost také institut tzv. sdíleného pracovního místa. Ministerstvo si od toho slibuje, že to pomůže rodičům malých dětí s návratem do práce, umožní zůstat v práci seniorům, kteří chtějí pracovat, nikoliv už na plný úvazek, a pomůže i lidem, kteří se starají třeba o postiženého příbuzného.

 

Oproti tomu, aby se dva zaměstnanci dělili o jedno místo třeba formou dvou polovičních úvazků, je na nich domluva, kdo bude daný čas v práci. Pro zaměstnavatele je to pak administrativně jednodušší než držet více zkrácených pracovních úvazků.

 

Vyšší odškodné pro pozůstalé

Mění se také náhrady pro pozůstalé a blízké osoby za pracovníka, který při výkonu povolání zemře. Dosud to bylo 240 tisíc korun a 40 tisíc na pořízení náhrobku. Ministerstvo se rozhodlo navázat to na průměrnou mzdu. Finanční náhrada by se tak od ledna měla zároveň skokově zvýšit, protože schválený dvacetinásobek průměrné mzdy odpovídá 720 tisícům. Krom toho na náhrobek bude částka odpovídající 1,5 násobku průměrné mzdy.

 

"Kvituji navýšení částky pro pozůstalé po obětech pracovních úrazů. Dříve byl strop 240 000 korun pro jediného, a to nejbližšího příbuzného, ostatní museli o své nároky, například odškodnění duševních útrap po bolestné ztrátě, bojovat. Nově se částka vypočítává jako dvacetinásobek průměrné mzdy národního hospodářství. Dále není okruh možných odškodněných omezen jen na nejbližší příbuzné, ale může o odškodnění žádat každý rodinný příslušník nebo podobně blízká osoba, která pocítí újmu s odchodem blízké osoby," uvedl Tomáš Beck ze společnosti Vindicia.

 

Upozorňuje ale na to, že se nezvýšilo ocenění ceny za bod u bolestného a sníženého společenského uplatnění. "Ta je zásadní pro výpočet odškodnění – a k jejímu zvýšení nedošlo už od roku 2015. Bylo by spravedlivější, kdyby se bod vypočítával z průměrné mzdy, stejně jako je tomu u odškodnění dopravních nehod," upozornil Beck.

 

 

Výhradu k novele má i Klára Valentová. Té vadí, že v novele není specificky upravený distanční výkon zaměstnání. Na tzv. Home office musely kvůli koronaviru přejít v Česku desetitisíce zaměstnanců.

 

"Proti jejímu zakotvení v zákoně brojili především zaměstnavatelé, podle kterých si s těmito případy poradila praxe. Neuvědomují si ale, že v praxi zavedený tzv. home office často odporuje základním pravidlům upraveným v zákoníku práce. Mezi problematické oblasti patří např. úprava místa výkonu práce, otázky BOZP, evidence pracovní doby nebo řešení pracovních úrazů," vyjmenovala Valentová problematické body.
 

TN.cz