Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Situace ve školství

Mají učitelé nárok na stávku a vyšší peníze? Velké srovnání s Evropou

Učitel
Zdroj: Getty Images
Vondřichová
Kristýna Vondřichová
Aktualizováno 12.11. 2019 16:47

Téma platu českých učitelů je v posledních dnech hojně diskutované, zejména v souvislosti se stávkou, která proběhla 6. listopadu. Jak jsou na tom čeští učitelé v porovnání s kolegy v jiných částech Evropy, ukazují následující statistiky.

Ačkoli si v posledních letech čeští učitelé v platech nepatrně polepšili, stále patří k dlouhodobému evropskému podprůměru. Dle Daniela Münicha, autora studie Platy českých učitelů: nová naděje a ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je celkový růst platů učitelů důsledkem růstu i ostatních platů v jiných oborech.

"Pokud by měl být průměrný plat českých učitelů v poměru k platům vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v Česku v roce 2018 srovnatelný s průměrem zemí EU, musel by dosahovat úrovně zhruba 53 000 korun," uvádí Münich ve zmíněné studii. Ze zprávy OECD vyplývá, že za rok 2017 činily příjmy učitelů v Česku jen 61 % průměrného výdělku ostatních vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Průměr všech ostatních zemí OECD ovšem čítal 91 %. Česko tak vyšlo ze všech 36 zemí nejhůře.

Plat německých učitelů činil 99 % průměrného výdělku, rakouských 90 % a polští učitelé brali 82 %. V Čechách je také nejmenší rozdíl mezi nástupním platem učitelů a jejich příjmem po 15 letech praxe. Odměny učitelů se pohybují mezi 5 a 7 %, zatímco u ostatních povolání je to 12 % platu. Vzdělávací systém České republiky se může "pyšnit" nejnižším zvyšováním platu. Na této pozici dělá Česku společnost Estonsko.

 

Smluvní pracovní doba učitelů je stejná jako u jiných povolání, tedy 35 – 40 hodin týdně, liší se ale doba výuky. Nejméně času ve třídě stráví učitelé v Bulharsku a Chorvatsku, jen 12 hodin týdně, na Islandu naopak 36 hodin. Češi stráví dobou výuky zhruba 17 hodin.

 


V mnoha evropských zemích je na pedagogy kladena nutnost dalšího profesního rozvoje a v radě z nich je vnímána jako povinnost učitele.

 

V Bulharsku, Španělsku, Rumunsku či na Slovensku je účast na dalším profesním rozvoji vnímána jako nutný předpoklad karierního růstu učitele a pojí se s ní i zvyšování platu. Řada evropských škol je také povinna svým pedagogům poskytnout plán profesního rozvoje.


K osobnímu vzdělávání využívá řada učitelů i "prázdninové dovolené", které jim vzhledem k rozložení školního roku náleží. Zákoník práce uvádí, že osm týdnů dovolené pro pedagogické a akademické pracovníky představuje maximum. Většina ostatních zaměstnanců má jen polovinu.

 

Na rozdíl od jiných povolání si ale čeští učitelé nemohou vzít dovolenou kdykoli chtějí a během školního roku jsou vázáni ke škole. Mají tak v podstatě povinnost si volno vybrat přes prázdniny. V tomto případě si Češi oproti ostatním zemím stojí více než dobře. Kupříkladu v Polsku délka dovolené souvisí s počtem odpracovaných let a na Slovensku si ze čtyř na pět týdnů polepší ti zaměstnanci, kteří mají odpracováno více než 15 let.

 

Ve valné většině zemí je stejné i zaměstnanecké postavení učitelů. Jen v sedmi zemích mají učitelé vyhlídku na pozici státního zaměstnance s jistotou karierního růstu, většinovou realitou je místo smluvního zaměstnance, často na dobu určitou i pro zkušeného pedagoga.


Ve většině evropských zemí převážnou část učitelů tvoří ženy, Česko nevyjímaje. Spolu s Bulharskem, Estonskem, Lotyšskem a Litvou je zde genderová nerovnováha jednou z nejvyšších.

Podívejte se, jak probíhala listopadová stávka učitelů:

 

TN.cz