Chaos na ministerstvu

Výuka bez pravidel, neexistující školky. Tyto zmatky učitele rozčilují

Vondřichová
Kristýna Vondřichová
Publikováno 2. 5. 2020
Téma:

Samá doporučení a žádná závazná pravidla – tak dle pedagogů vypadá práce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Kromě toho, že žádným způsobem nebyl doposud upraven provoz mateřských škol, se prý ministerstvo nevěnovalo ani otázce rodin, které z technických či jiných důvodů nemohou přistoupit na on-line výuku.

"Mluvte s námi," žádají zástupci Pedagogické komory ministra školství Roberta Plagu. Právě nekomunikace, neznalost praxe a aktuální situace je prý hlavním důvodem, proč kolem znovuotevření škol vznikají takové zmatky. Žádné z aktuálních pravidel pro návrat do škol navíc nepočítá se školkami. Toto pedagogové vytýkají MŠMT nejvíc:

 

Rodiny přijdou o ošetřovné kvůli zmatkům se školkami

Zmatečná, chybějící či nesjednocená pravidla pro provoz mateřských škol způsobují chaos. Zatímco některé školky jsou otevřené jen částečně, jiné nejsou v provozu vůbec a další navzdory epidemii nikdy nezavřely. To je problém zejména pro rodiče, kteří chtějí čerpat ošetřovné na dítě, které si kvůli hrozbě Covid-19 chtějí nechat doma. Pokud totiž školka zůstala jakýmkoli způsobem v provozu, nemají na ošetřovné nárok.

 

"Většina rodičů nyní své děti do školky nedává. Jestliže zůstala mateřská škola v provozu bez omezení, nemůže rodič dítěte žádat o ošetřovné. Pokud se současná pravidla nezmění, s postupným otevíráním školek přijde o ošetřovné většina rodin," varuje Pedagogická komora.

 

 

Neví se, kolik dětí může ve školce být a jak to bude s hygienou

"Zatímco školky pro děti rodičů IZS mají nastaveno, že ve třídě může být maximálně 15 dětí, pro ostatní otevřené školky žádná omezení neplatí," varuje ředitelka školky v Hradci nad Moravicí Gabriela Lacková.

 

V obecních školkách je dle informací dalších ředitelů průměrně 23 dětí, které často učí jediná učitelka. Pedagogická komora dle svého vyjádření usilovala o plošné uzavření mateřských škol, jako je tomu na Slovensku. K tomu vláda nepřistoupila a nepřiměl ji k tomu ani návrh s více než 4000 podpisy. Právo na přerušení provozu školek bylo přesunuto na jejich ředitele.

 

 

Zatímco školky otevřené pro děti rodičů z IZS mají jasně stanovenou povinnost nosit roušky a omezený počet dětí, u běžných školek není jasně dané nic. Učitelé i ředitelé tak vyzývají ministerstvo, aby pravidla co nejdříve sjednotilo. Absence jakékoli legislativy totiž trvá už déle než měsíc, a zatímco pravidla pro první stupně základních škol už nastavena byla, školky žádná nemají. Ministerstvo navíc ani nemá přehled o tom, které školky zůstaly otevřené a zda se některé setkaly s nákazou.

 

 

Povinné základní vzdělání formou dobrovolné výuky

Pedagogické komoře se kromě faktu, že celá výuka probíhá v dobrovolném režimu, nelíbí ani označení "školní skupina". Tenhle druh označení vzdělávacího kolektivu totiž aktuálně platná legislativa nezná. Dobrovolné zajištění výuky je navíc dle zástupců Pedagogické komory alibismus, který přesouvá odpovědnost na učitele a ředitele škol a stát přitom nemusí vůbec nic. Toto dobrovolničení navíc ani nemá jasně stanovená pravidla.

 

Zatímco v tomto případě je rozhodnutí na ředitelích, v případě přijímacích zkoušek na střední školy je tomu přesně naopak. Namísto toho, aby si ředitelé v aktuální situaci mohli zvolit případnou metodu náboru na jejich školu, zájemci o studium musí povinně projít testy Cermatu.

 

Žáci se sice už brzy vrátí do lavic, jak bude probíhat výuka, se ale neví. Více v reportáži Ondřeje Špalka:

 

Dětí se koronavirus netýká?

Aktuálně stačí k tomu, aby žák mohl navštěvovat školu, čestné prohlášení o jeho zdraví. Pedagogická komora však volá po tom, aby možnost prezenční docházky byla podmíněna negativním testem na koronavirus. Pouze tak je možné mít jistotu, že mezi dětmi není někdo, kdo nákazu přenáší, a přitom nevykazuje příznaky. Test na Covid-19 by však také měl být bezplatný.

 

Dle názoru učitelů by měla být pravidla pro školy i školky nastavená stejně, jako pro jakákoli jiná pracoviště, která se budou rovněž znovu otevírat. Učitelé totiž patří mezi jedno z nejrizikovějších povolání.

 

 

"Také si myslím, že mnoho základních škol není schopno zajistit dodržení dalších hygienických nařízení. Mí prvňáčci se při prvním setkání na sebe vrhnou se slovy "nazdar kámo". Jak se řeší svačení a pití o přestávkách? Rozestupy v šatnách? Na WC? To neuhlídáme. Personálně nemůžeme zajistit pro tu samou skupinu odpolední dozor v družině," popisuje realitu školní praxe jedna z učitelek.

 

 

Výuka na dálku je v praxi nesmysl

Zejména pro učitele prvních stupňů základních škol je dle jejich slov obtížné zařídit kvalitní vzdálenou výuku pro své žáky. Stěžejním problémem je to, že řady rodin žáků nemají přístup na internet nebo potřebné technické zázemí. Potřebnou technikou navíc často nedisponují ani sami učitelé.

 

"Nedovedu si představit hlavně děti ze sociálně slabých rodin, co s nimi bude, když druhý stupeň ZŠ otevře třeba až 1. září. Nejde přece jen o výuku, znalosti a technické prostředky. Důležité je jejich zázemí a nějaká jejich komunita. Je řada rodičů, kteří nezvládají ani učivo 1. stupně, ani práci s počítačem," popisuje paní Jitka.

 

Rodiče se dělí na dva tábory. Jedni návrat dětí do škol vítají, druzí se bojí nákazy. Více v reportáži Lucie Cochlarové:

TN.cz