Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Publikováno 18. 3. 2019
Důmyslná krádež

Překvapivá čísla: Průzkum ukázal, kdo nejvíc krade v obchodech

Krádež v obchodě
Zdroj: Getty Images

Malé i velké obchody a řetězce se i přes důmyslné technologie stále potýkají s četnými krádežemi. Ty však překvapivě nezpůsobují jen zloději, ale ve velkém také zaměstnanci. Ti jsou ve statistikách napáchaných škod dokonce na prvním místě.

S krádežemi se potýkají především velké obchodní řetězce. Kriminalita páchaná zloději tvoří 38 % škod, zaměstnanecká kriminalita pak dělá dokonce 39 % škod. Na třetím místě jsou ztráty v rámci tzv. dodavatelského řetězce, ty se na škodách obchodníků podílí zhruba 7 %.

 

"Krádeže rozlišujeme ještě s ohledem na jejich organizovanost, případně nahodilost a spontánnost. Do organizovaných krádeží jsou ve větší míře zapojeni pracovníci se znalostí interních procesů a škody bývají zpravidla vyšší. Jedná se zejména o fiktivní převzetí zboží určeného k prodeji od přepravce, dále pak tzv. fiktivní odpisy, úmyslné nemarkování zboží a podobně," prozradil Michal Cícer, ředitel útvaru ostrahy jedné z největších bezpečnostních společností, která u nás střeží velká obchodní centra.


"Naproti tomu neorganizované, respektive spontánní krádeže, se vyznačují nižšími škodami a daleko větší pestrostí ve způsobu provedení, od tzv. pronesení výrobku přes 'pokladní čáru', až po sofistikovaně upravené tašky, batohy, které zamezí správnému fungování bezpečnostního alarmu," upozornil Cícer.

 

Na krádeže, které přicházejí zvenčí, je většina majitelů obchodů dobře připravená. Problémy se ale množí při těch ztrátách, které přicházejí z vlastních řad. Firmy a majitelé obchodu jsou tak nuceni stále zdokonalovat své interní postupy a kontrolní mechanismy, která mají zabránit škodám páchanými vlastními zaměstnanci. Optimální je kombinace dobře nastavených interních procesních postupů s kombinací fyzického a technického zabezpečení.

 

Škody způsobené zloději přímo v obchodech jsou ale stále velké. Kromě drobných krádeží obchody čelí také organizovaným skupinám, které pro obchodníky mívají daleko fatálnější následky.

 

 

"Některé velké obchodní jednotky zažívají tyto nájezdy v takovém rozsahu, že škody za jednu hodinu dosáhnou i výše 80 až 100 tisíc korun. Jedná se o vysoce organizované skupiny, které kradou na zakázku a bývají velmi dobře vybavené proti bezpečnostním opatřením obchodů. Tyto zkušenosti vnímáme zejména u tzv. non-food sortimentu v oblasti módního zboží," dodal Cícer.

 

Zloději se nejvíce zaměřují na zboží, které lze rychle zpeněžit v zastavárnách či na černém trhu. Jedná se o elektroniku jako jsou mobilní telefony, tablety, herní konzole, dále pak o módu (obuv, módní doplňky, sportovní oblečení), nápoje a jídlo (čerstvé maso, tabákové výrobky, alkohol a víno) a parfémy a kosmetiku.


ČTĚTE TAKÉ:

Moje dítě krade! Co s tím?
Kvíz: Máte sklony ke kleptomanii?

nor TN.cz