Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Mezi dvěma kameny

Past u domácího porodu: Když žena s miminkem odmítá pomoc záchranáře

Komplikovaný porod
Zdroj: thinkstockphotos.com/ profimedia.cz
Ilustrační snímek
Petr Zelený
Petr Zelený
Publikováno 20. 9. 2019

Když středočeští záchranáři ve středu vyrazili k domácímu porodu, byli v nezáviděníhodné situaci. Po příjezdu na místo totiž zjistili, že matka ztratila spoustu krve, přesto trvala na ošetření doma a kladla si i další podmínky.

Odmítala například přestřižení pupeční šňůry a později podle zdravotníků nechtěla, aby bylo novorozeně omyto a aby ho ošetřil pediatr.

 

A i když tenhle konkrétní případ nakonec dopadl dobře, znovu nastolil důležité otázky: Co si vlastně mohou zdravotníci dovolit? Mohou jít i proti výslovnému přání pacienta? Odpověď není podle právníka Jana Černého jednoznačná.

 

"Právní názor na takové situace nejde jednoznačně vyjádřit. Každá situace je jiná. Obecně lze říci, že zdravotníci by měli při ohrožení života zasáhnout i proti vůli pacienta. Ale i to má své hranice. Nemohou se například vůči rodičce dopustit násilí," vysvětluje Černý.

 

 

Každopádně je to podle něj pro zdravotníky vždy velmi nepříjemná situace. "Protože jsou to právě oni, kdo při případných sporech, popřípadě v rámci prošetřování případu policií, musí prokazovat, že zasáhnout nebylo možné. A pokud by se jim to nepodařilo, mohla by to policie (potažmo státní zástupce) vyhodnotit jako trestný čin ublížení na zdraví, popřípadě těžkého ublížení na zdraví. V krajním případě by mohlo jít i o trestný čin usmrcení z nedbalosti, kde hrozí trestní sazba až šest let odnětí svobody," vypočítává Černý.

 

Domácí porody přidělávají vrásky i České gynekologicko-porodnické společnosti (ČGPS), která od roku 2016 sbírá údaje o komplikovaných domácích porodech, které "skončily" až na lůžkovém oddělení v nemocnici.

 

"V průběhu tří let jsme zaznamenali celkem šest případů, které skončily smrtí novorozence. Je zřejmé, že nemáme evidovány všechny tragické komplikace domácích porodů, protože některé z rodiček nebyly v nemocnici vůbec ošetřeny, nebo nejsou údaje o průběhu domácího porodu dostupné z jiných důvodů," říká Jaroslav Feyereisl, místopředseda ČGPS a ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě.

 

 

 

Dodal, že zmíněné tragické porody mají i společné znaky - všechny matky měly nejméně středoškolské vzdělání a žádný z porodů nevedli odborníci.

 

"Pokud ano, byla tato skutečnost zatajena. Většinu z uvedených rodiček lze charakterizovat jako rizikové - vyššího věku, rodíci po termínu," doplnil Feyereisl.

 

Nejčastější dokumentovanou komplikací byla asfyxie novorozence, tedy stav způsobený nedostatkem kyslíku v průběhu porodu. Odbornou péči podle Feyereisla obvykle zajišťovali právě až přivolaní záchranáři, které čekala resuscitace "velmi těžce kompromitovaného novorozence".

 

Podle ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě přitom minimálně v pěti ze šesti uvedených případů bylo možné smrti novorozence zabránit, pokud by šlo o standardní porod v nemocnici.

 

 

 

"Sběr údajů o domácích porodech a jejich komplikacích bude pokračovat i nadále. Jeho cílem je získat informace pro odbornou i laickou veřejnost a upozornit na rizika spojená s nedostatečnou dostupností odborné péče v průběhu porodu," uzavřel Feyereisl.

 

Gynekolog Jan Přáda ještě na dotaz TN.cz uvedl, že zatímco pro dítě je největším rizikem už zmíněný nedostatek kyslíku, u matek je to akutní krvácení. "Jde o každou minutu. I kdyby už sanitka stála pod okny, i desetiminutový převoz do nemocnice už může být příliš dlouhý," varuje Přáda.

 

Pusťte si reportáž o tragickém domácím porodu z konce srpna:

TN.cz