předčasná úmrtí

Znečištěný vzduch zabíjí. Která města jsou na tom nejhůř? Jsou mezi nimi i česká!

Moje země - Znečištění vzduchu
Zdroj: Getty Images, TN.cz
Ilustrační snímek
Kateřina Sejková
Kateřina Sejková
20.1. 2021 18:53
Téma:

Madrid, Paříž, Turín, ale také Karviná nebo Ostrava jsou evropská města, která se dostala v rámci výzkumu předčasného úmrtí spojeného se znečištěním ovzduší na první příčky. Kdyby se přitom znečišťování omezilo na úroveň doporučenou Světovou zdravotnickou organizací, ročně by se mohlo v Evropě zabránit více než 50 tisícům úmrtí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každý rok znečištěné ovzduší připraví o život až sedm milionů lidí na celém světě. K předčasnému úmrtí mimo jiné přispívají prachové částice a oxid dusičitý.

 

Vlivem těchto dvou látek na lidské zdraví se zabývala studie Barcelonského institutu pro globální zdraví zveřejněná ve středu v odborném časopisu The Lancet Planetary Health. V rámci ní se vědci zaměřili na více než tisícovku evropských měst.

 

 

Výsledky ukázaly, že největší míru předčasné úmrtnosti spojené s oxidem dusičnatým ve vzduchu má španělské hlavní město Madrid. Následují belgické Antverpy, italský Turín a Paříž. Co se týče prachových částic, nejhůř jsou na tom Itálie, Česká republika a Polsko.

 

Všech deset prvních příček žebříčku obsadila města těchto tří států. Úplně nejhůř dopadla italská Brescia. Karviná skončila na třetím místě, Ostrava na šestém a Havířov na desátém. Oba žebříčky naleznete v tabulce níže.

 

 

Studie zároveň dospěla k závěru, že by bylo možné každoročně v Evropě zabránit až 51 tisícům předčasným úmrtím, kdyby všechna zkoumaná města dosáhla úrovně prachových částic a oxidu dusičitého stanovené WHO.

 

Ta doporučuje, aby prachové částice ve vzduchu nepřekročily roční limit 10 mikrogramů na metr krychlový, u oxidu dusičitého je to 40 μg na metr krychlový.

 

"Naše zjištění rovněž naznačuje, že současná evropská legislativa nestačí k ochraně lidského zdraví," uvedl hlavní autor studie Mark Nieuwenhuijsen. Podle něj mnoho měst stále nedělá dost pro to, aby snížila úroveň znečištění ovzduší a poskytla svým obyvatelům zdravější místo k životu.

 

 

Přestože se moravskoslezská města zařadila mezi místa s nejhorším dopadem znečištěného ovzduší na lidské zdraví, loni se situace v Česku výrazně zlepšila. Vyplývá to z předběžného hodnocení Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

 

"Na poklesu imisních koncentraci se podílí snižování emisí, tj. výměna kotlů, postupující obnova vozového parku a technická realizace pro snižování emisí na velkých zdrojích. Na poklesu koncentrací oxidu dusičitého se projevila i opatření spojená s vyhlášením nouzových stavů v důsledku šíření nového typu koronaviru SARS-COV-2," vysvětlil ČHMÚ.

TN.cz