Klaus zařízl šrotovné. Pohrdá občany, zuří Paroubek

Prezident Klaus vetoval protikrizový zákon. Šrotovné považuje za diskriminační.

Prezident Klaus vrátil zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability k novému hlasování poslancům.

 

Sociální demokraté se domnívají, že v době, kdy se svět vzpamatovává z následků ekonomické krize, je rozhodnutí prezidenta Klause vetovat takzvaný protikrizový zákon, který obsahuje i šrotovné, pohrdání občany. Ve čtvrtek to řekl předseda strany Jiří Paroubek.


"Rozhodnutí prezidenta Václava Klause považuji za projev pohrdání občany, kteří se s dopady krize bolestně potýkají. Jedná se o rozhodnutí, které je necitlivé, antisociální, s velmi jistým negativním dopadem na ekonomiku a sociální soudržnost společnosti," uvedl Paroubek.


Zákon podle jeho slov zvyšuje v době krize jak sociální jistoty nejohroženějších skupin občanů, tak v podobě takzvaného šrotovného může přispět k udržení pracovních míst. "Pane prezidente, krize opravdu není rýma! Pojďte zpátky do reality," vzkazuje šéf ČSSD Klausovi.

 

Je to nesystémové, kritizuje Klaus


Zákon obsahuje protikrizové návrhy, na kterých se dohodly ČSSD a ODS. Počítal třeba se zrychlením odpisů nebo prodloužení vyplácení podpory v nezaměstnanosti.


"Jedná se o zákon, který je diskriminační, nesystémový, s mnohými legislativními chybami a v konečném důsledku s velmi nejistým pozitivním účinkem,“ zdůvodnil své rozhodnutí Klaus.

Anketa

Udělal prezident Klaus dobře, když vetoval šrotovné?

Hlasovalo 6803 lidí.


Klausovo veto nabourává boj s hospodářskou krizí, reagoval na Klausův krok místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Věří, že Sněmovna veto přehlasuje.


"Prezident má na takovýto krok právo, nicméně nabourává boj s hospodářskou krizí. To bude mít největší dopad právě na občany České republiky," řekl Škromach agentuře Mediafax. Za Klause se naopak postavil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek nebo poslanec ODS Michal Doktor.

 


Problematické šrotovné


Šrotovné, které je nejdiskutovanější součástí zákona, považuje prezident za jeho nejproblematičtější část. "Toto opatření je vysoce diskriminační. Upřednostňuje průmysl na úkor jiných sektorů hospodářství a v rámci něj dává přednost krátkodobým zájmům několika silných podniků automobilového průmyslu na úkor jiných odvětví a firem, které nemají tak silné lobbyistické zázemí,“ myslí si Klaus.


Podle něj nelze například zaručit, aby lidé nevyužívali státní dotaci na nákup zahraničního auta. "Český daňový poplatník by tím dotoval automobilový sektor v cizí zemi,“ napsal Klaus ve zdůvodnění zamítnutí zákona.


"Tento zákon nebyl předložen vládou. Neprošel standardním připomínkovým řízením a navíc neobsahuje žádnou seriózní ekonomickou analýzu navrhovaných opatření, ač je evidentní, že bude přinášet negativní dopady na veřejné rozpočty,“ uzavřel Klaus.


V cizině šrotovné zabralo


Připomněl, že pro zákon hlasovalo 82 poslanců a 31 senátorů. Klaus z toho vyvozuje, že norma nemá silnou politickou podporu.


Šrotovné v Česku je návrh z dílny ČSSD. Varianta chválená poslanci a senátory počítala s tím, že by každý, kdo nechá sešrotovat auto starší deseti let dostal od státu příspěvěk 30 tisíc korun na nákup nového vozu. Jeho cena by ale nesměla přesáhnout půl milionu korun.


Šrotovné zavedly sousední země, Německo, Rakousko a Slovensko. Ve všech je o ně velký zájem. Vlna nákupů nových aut vyvolaná šrotovným pomohla udržet výrobu v automobilkách. Hlavně z německého šrotovného profitovala i mladoboleslavská Škodovka.


V Německu teď diskutují o tom, zda vyplácení šrotovného prodlouží. Někteří politici jsou ostře proti a šrotovné přirovnávají k droze pro automobilky.

mad TN.cz