Pirát z D1: Neuspěl s dovoláním! Odsedí si 5 let!

Luboš Lacina
Zdroj: Mediafax
Luboš Lacina, pirát z D1, si ve vězení odsedí pět let. S dovoláním k Nejvyššímu soudu neuspěl.

Pirát z D1, Luboš Lacina, který loni na dálnici úmyslně málem zabil dva lidi, ve vězení stráví celých pět let. Neuspěl totiž se svým dovoláním proti rozsudku u Nejvyššího soudu v Brně. Ten jeho jízdu označil za "akt vyložené agrese".

Rozsudkem Krajského soudu v Praze byl Lacina uznán vinným pokusem zločinu těžkého ublížení na zdraví a odsouzený k úhrnnému pětiletému vězení a sedmiletému zákazu řízení motorových vozidel. "Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné," napsal v odůvodnění rozsudku soudce Petr Hrachovec. Dovolání byla přitom poslední možnost, jak se Luboš Lacina mohl z vězení dostat ven. Už nyní si svůj trest odpykává ve věznici v Břeclavi.
 

PSALI JSME:
Pirát silnic LACINA už pyká za mřížemi!

 

"Tvrzení obviněného, že nejednal v úmyslu způsobit poškozeným zranění a zejména ne zranění odpovídající těžké újmě na zdraví, bylo základem jeho obhajoby již v původním řízení," konstatoval Nejvyšší soud. Soudy se proto subjektivní stránkou posuzovaného činu zevrubně zabývaly. Pro její posouzení si vytvořily potřebný podklad ve zjištění širokého okruhu okolností vztahujících se nejen k samotnému průběhu kolize obou vozidel, ale i k celkové situaci, která se vyvinula mezi obviněným a poškozenými a z které vyplynuly důvody posuzovaného jednání obviněného. Zjištění, která soudy v těchto směrech učinily, umožňovala dojít k přesvědčivému a plně podloženému závěru o úmyslném zavinění obviněného, a to i přes jeho námitky, že nejednal úmyslně.
 

ČTĚTE TAKÉ:
Vrchní soud ZAMÍTL odvolání PIRÁTA Z D1!

 

"Tvrzení obviněného, že šlo pouze o řidičskou chybu při předjíždění a tedy jen o nedbalost, je totiž v jasném rozporu s objektivním průběhem kolize obou vozidel. Soudy se s otázkou subjektivní stránky posuzovaného činu vypořádaly velmi podrobně, přiléhavě a zejména logicky," řekl soudce Hrachovec. Nejvyšší soud neměl důvod k tomu, aby do jejich závěrů zasahoval, a naopak se s nimi ztotožnil.
 

PODÍVEJTE SE NA VIDEO INCIDENTU:


 

"Posuzovaný čin byl vyvrcholením gradujícího napětí, které vzešlo z toho, že obviněný, který řídil podstatně silnější vozidlo než poškozená, byl v rychlosti své jízdy omezen přítomností vozidla poškozené v levém jízdním pruhu při předjíždění nákladní soupravy. Ze subjektivního hlediska obviněného byla jízda poškozené pomalá a zdržující a vyvolala jeho nespokojenost. Tu dal obviněný najevo tím, že jel velmi těsně za vozidlem poškozené, a když poškozená dokončila předjíždění a zařadila se do pravého jízdního pruhu, dojel na její úroveň, zpomalil a během souběžné jízdy na poškozenou gestikuloval vzrušenými posunky, křičel a hrozil. Poškozená na tyto projevy obviněného nijak nereagovala a věnovala se řízení svého vozidla, avšak její spolujezdec začal obviněnému oplácet jeho gestikulaci," prohlásil soudce Hrachovec.
 

PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ TV NOVA:


 

Obviněný nedokončil předjetí vozidla poškozené způsobem předepsaným v ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích. Podle tohoto ustanovení řidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel, mimo jiné nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidla, které předjel. Smyslem této úpravy je zajistit bezpečné předjíždění. Jeho nepostradatelným předpokladem je podle Nejvyššího soudu dostatečný boční a čelní odstup předjíždějícího vozidla od vozidla předjížděného.
 

Ze strany obviněného nešlo o běžné porušení tohoto ustanovení způsobem, který by se dal označit za pouhou řidičskou nedisciplinovanost. Obviněný si počínal v rozporu s citovaným ustanovením očividně tak extrémním způsobem, že je vyloučeno uvažovat o pouhé chybě a nedbalosti. I když poškozená jela těsně při pravém okraji svého jízdního pruhu, obviněný se nejprve vyloženě natlačil bočně k jejímu vozidlu a pak najel do její jízdní dráhy před její vozidlo s krajní prudkostí změny směru. Fyzický kontakt obou vozidel byl tudíž snadno předvídatelný a vzhledem ke způsobu provedení popsaného jízdního manévru obviněného prakticky jistý. Svědčí o tom nakonec i zóna dotyku vozidel, která u vozidla obviněného začínala v oblasti boční plochy pravého zadního blatníku a končila na pravé oblině zadního nárazníku a u vozidla poškozené zasahovala do míst na úrovni levého předního kola.
 

"Jestliže obviněný se uchýlil k jízdnímu manévru, který provedl způsobem, při němž bylo prakticky jisté, že dojde k fyzickému kontaktu s vozidlem poškozené, pak není nic nelogického na závěru soudů, že úmysl obviněného zahrnoval jak tento kontakt, tak případné následky, které z něho mohou vzejít, a to včetně vážných zranění poškozené a jejího spolujezdce," konstatoval Hrachovec.
 

PSALI JSME:
PIRÁT Z D1 dostal za vytlačení řidičky 5 let vězení!

 

Nic na tom nemění skutečnost, že nešlo o nějaký přímý náraz, ale jen o letmý kontakt. Uváží-li se vysoká rychlost obou vozidel přesahující 100 km/h, je jasné, že i pouhý dotyk je způsobilý přivodit takové vychýlení vozidla, že se ocitne mimo vozovku a že jeho osádka při této havárii utrpí těžká zranění. Všechny okolnosti, z nichž reálně vyplývala možnost vzniku těžkých zranění poškozených, byly obviněnému známy. Pokud obviněný při znalosti těchto okolností a z nich vyplývajícího nebezpečí podnikl svůj mimořádně agresivní manévr, svědčí to i o jeho srozumění s případným těžkým následkem spočívajícím ve vážném zranění poškozených.
 

Závěr soudů o tom, že u obviněného šlo ve vztahu k hrozící těžké újmě na zdraví poškozených o úmysl, je plně akceptovatelný. Nepřijatelná je naopak verze, kterou v dovolání prezentoval obviněný a podle které šlo jen o řidičskou chybu při předjíždění. Ze strany obviněného nešlo jen o neopatrnost či nedostatek ohleduplnosti a dokonce ani o nějakou riskantní či hazardní jízdu, ale o akt vyložené agrese.
 

Právní kvalifikace skutku jako pokusu zločinu těžkého ublížení na zdraví je proto podle Nejvyššího soudu evidentně v souladu se zákonem.

tn.cz / Mediafax