Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

76 procent Čechů má rezervu

KALKULAČKA spořících účtů: Spočítejte si, kde je co nejvýhodnější

Finance
Zdroj: Thinkstockphotos

Jak praví jedno přísloví, náhoda je blbec. A proto je dobré být na nečekané události připraven. Nějakou rezervu pro strýčka příhodu má dle výzkumu MindBridge Consulting pro Partners 76 % Čechů. To je určitě dobrá zpráva. Ale jak dlouho s rezervou vystačí?

Výše rezervy se určuje podle toho, na co ji hodláme využít. „Krátkodobá finanční rezerva slouží v případě nečekaného výpadku příjmu, například při ztrátě zaměstnání či delší nemoci. Měla by být ve výši pokrývající náklady na domácnost zhruba v období tří až šesti měsíců,“ upřesňuje Lada Kičmerová, ředitelka marketingu a PR Partners. Jenže takto vysokou rezervu už má „jen“ 60 procent Čechů.

 

Navíc z výzkumu vyplynulo, že bez finanční rezervy jsou zejména lidi s nejnižším dosaženým vzděláním a nejnižšími příjmy domácnosti, případně ti, kteří splácejí spotřebitelský úvěr a/nebo využívají kontokorent.

 

Právě ti, kteří žijí na dluh, jsou těmi nejohroženějšími. Pro ně i malé snížení či výpadek příjmu na kratší dobu znamená vážné finanční či existenční problémy. „Proto by si právě tyto rodiny měly vytvářet rezervy, byť to vzhledem k výši jejich příjmu není lehké. Začít u stokorun se ale dá vždycky, stačí změnit třeba dodavatele energií či mobilní operátory a ušetřené peníze pak nechat na rezervy,“ radí Lada Kičmerová.
 

Kam uložit peníze?
 

Finanční produkty, kam uložíme naspořené peníze, si vybíráme podle toho, na co je chceme finance použít. Tedy v případě krátkodobé finanční rezervy jsou to spořicí účty. „Takto odložené peníze slouží na aktuální potřeby a právě „spořáky“ jsou dostatečně likvidní. Což znamená, že finanční prostředky na nich uložené máme k dispozici téměř ihned,“ upřesňuje Lada Kičmerová. Úroky se na nich aktuálně pohybují okolo 1 až 1,8 % p. a. To sice nepokryje inflaci, která je mezi dvěma až třemi procenty, ale rozhodně peníze ztratí méně, než když budou uložené na běžném účtu úročeném 0,01 až 0,1 %.


Železnou rezervu na nečekané výdaje nebo pro případ náhlého výpadku příjmů je dobré mít uloženou dostupně, ideální je spořicí účet, který na rozdíl od účtu běžného nese aspoň nějaký úrok. Podmínky spořicích účtů ale nejsou vždy přehledné, často se u nich setkáme třeba s pásmovým úročením – do určité částky jsou vaše peníze úročené určitou sazbou, nad tuto částku ale sazbou jinou, zpravidla nižší. Porovnávat výhodnost spořících účtů je pak vyšší matematika. Ne však s úrokovou kalkulačkou od Peníze.cz. Kalkulačku najdete ZDE.
 

Střednědobá rezerva je určena již na dlouhodobější plány, například rekonstrukci, studia potomků či pořízení auta. Vhodné jsou produkty jako stavební spoření či termínovaný vklad. „Na začátku je dobré si uvědomit, že na peníze nebudu moci „šáhnout“ několik let a podle toho vybírat produkt,“ doplňuje Kičmerová.
 

Nebojme se investovat
 

Dlouhodobá rezerva je vhodná na uložení peněz, které chceme použít například na pořízení bydlení či zajištění stáří. Vhodnými produkty jsou pravidelné investice, důchodové spoření či doplňkové penzijní spoření, tedy produkty druhého a třetího pilíře důchodové reformy. „Češi jsou všeobecně velice opatrní investoři. Přitom výše uvedené produkty mají poměrně nízké riziko a při dlouhodobém, a to myslím více než desetiletém, investování mohou nabídnout zajímavý výnos,“ shrnuje Lada Kičmerová z Partners. „Neopodstatněné jsou také obavy z produktů přísně regulovaného druhého pilíře. Ty se pro spoření na dlouhou dobu hodí daleko více než mnohými protlačované investiční životní pojištění, které je především na krytí rizik a ne spoření.“



 

TN.cz