Seriál tn.cz

ALERGIE: Jak ji ovlivňuje počasí a jsou barevné květy nebezpečnější?

Alergie_2
Zdroj: mediafax / Thinkstock
Ilustrační foto

Záchvaty kýchání, ucpaný nos, svědění a slzení očí. To vše jsou příznaky sezonní pylové alergie, kterou teď trpí každý 4. Čech. Jak počasí alergii ovlivňuje a jsou nebezpečné pestrobarevné květy? Dočtete se v dnešním díle seriálu TN.cz Jak na alergii.

Sezonní pylová alergie je nejvíce rozšířené alergické onemocnění, kterého navíc v posledních letech výrazně přibývá! Dnes postihuje téměř 25 procent lidí. Nejčastěji a největšími obtížemi trpí větší děti a mladiství, hlavně v květnu, červnu a červenci.


Pyl jako hlavní viník


Nejčastější příčinou sezonní pylové alergie je pyl. Aby pyl alergii vyvolal, musí ho být ve vzduchu větší množství – to je asi 50 zrn pylu v metru krychlovém vzduchu. Pyl ze vzduchu potom dráždí oči, nos a uši a vznikají známé potíže alergiků. Na vrcholu pylové sezony je ale zánět sliznic už pokročilý a zrn ve vzduchu stačí mnohem méně a obtíže mohou být horší.


Zákeřné větrosnubné rostliny


Alergikům způsobují obtíže pylová zrna, která poletují ve vzduchu. Rostliny se rozmnožují přenosem pylu z rostliny na rostlinu. Pyl například trav, plevelů a stromů je přenášen z rostliny na rostlinu větrem. Takové rostliny se nazývají větrosnubné. Jejich pylová zrna pak volně létají ve vzduchu a znepříjemňují život alergikům.

 


Naproti tomu pestrobarevné květy, často silně vonící, mají těžký, lepkavý pyl, který se z rostliny na rostlinu přenáší hmyzem. Takový pyl ve vzduchu nelétá a alergie na tyto tzv. hmyzosnubné rostliny je vzácná. Proto na faktu, zda na květu včela již seděla, nebo se mu vyhýbá, záleží jen velmi málo.


Nejhůře je v podvečer


Trávy, stromy a plevely uvolňují pyl do vzduchu brzy ráno. Někdy je pylu tolik, že vytvoří pylový oblak. Ten při krásném horkém počasí působí potíže hlavně mezi 17. a 18. hodinou a potom okolo půlnoci. Naopak déšť „usadí“ pyl k zemi a obtíže alergika jsou mnohem menší.


Větrání přes mokré prostěradlo pomáhá


Alergikovi může potíže zmírnit pár jednoduchých opatření. Doporučuje se větrat ráno nebo přes mokré prostěradlo, pořídit si čističku vzduchu. Ven je nejvhodnější chodit za deště, ne za suchého, větrného počasí, doma se převléknout, umýt si ruce, obličej, vlasy. Také sportovat se doporučuje ráno, hlavně za deště.

 


Jak konkrétně počasí ovlivňuje projevy alergie...


Dlouhodobá předpověď a nástup pylové sezony se řídí průběhem zimy. Podle toho můžeme odhadnout, kdy přijde jaro. Pokud je zima mírná, lze očekávat brzký nástup jara a s ním i pylové sezony stromů. Pozdní mrazíky naopak oddalují pylovou sezonu stromů. Pokud se vyskytnou, je po nich většinou sníženo množství pylů v ovzduší.

 

Poněkud podobnou situaci asi každý zná z pohledu pěstování ovoce – jarní mrazy výrazně snižují úrodu. Pokud je jaro mírné, teplé, zvyšuje se tvorba pylů. Větrné počasí roznáší pylová zrna do okolí. Sucho, teplo a vítr – to jsou situace, kdy jsou pyloví alergici ohroženi nejvíce. Rostliny tvoří mnoho pylu a ten je rychle a daleko roznášen větrem.


Déšť je přítelem alergiků, bouřky nikoli...


Když prší, snižuje se množství pylových zrn ve vzduchu. Procházka po dešti je pro alergika vhodná. Pozor ale na bouřky, zejména ve velkých městech! V poslední době bylo totiž popsáno několik „epidemií“ zhoršení astmatu u pylových alergiků právě během bouřek. Vlivem ozonu a znečištění ovzduší dojde k narušení pylových zrn, a jejich malé částečky se potom snáze dostanou až přímo do průdušek. Dokonce byl pro tuto situaci vytvořen termín "bouřkové astma".

 


Hodně srážek, bujnější růst...


Hodně srážek během jara ale také způsobí bujnější růst a kvetení trav, tedy jejich silnější sezonu. Můžeme použít přirovnání k příznivým pranostikám "únor bílý pole sílí" a "studený máj – v stodole ráj", které zná každý hospodář. Pro pylové alergiky na trávy bohužel tyto pranostiky příznivé nejsou. Deštivý podzim a hodně srážek v zimě také podpoří jarní kvetení stromů. Pro ovocnáře dobrá zpráva, pro alergiky bohužel ne.


Větrné smrště...


Některé klimatické jevy jsou však nepříznivé jak pro alergiky, tak pro zemědělce. Ničivé větrné smrště, jako například El Nino v letech 1998/99, jsou zapříčiněny teplým a vlhkým počasím, které zvyšuje i tvorbu pylových zrn. Vítr je pak prudce rozmetává po krajině. Jsme-li pylovými alergiky, je tedy určitě prospěšné stát se i trochu zemědělci nebo botaniky, abychom lépe svému onemocnění porozuměli a mohli je lépe ovládat.

 

Více informací nejen o alergiích se můžete dozvědět na webu Ulékaře.cz.

VOYO

Sledujte Televizní noviny ve Full HD a bez reklam na Voyo.cz

kos TN.cz