pomáháme vám

Pyly řádí i v létě: Znáte 9 pravd a mýtů o alergiích?

Alergie_2
Zdroj: mediafax / Thinkstock
Kolem alergií je stále hodně nejasností.

První letní den je za námi a s ním nastává i „boom“ letních alergií. Ačkoliv je s přecitlivělostmi na pyl spojováno především jaro, řada z nich přetrvává i v letních měsících. Hlavně pylová zrnka trav, plevele a obilovin. Nejtypičtějším letním alergenem jsou pak pylová zrna ambrózie, která cestují ve vzduchu na obrovské vzdálenosti. O alergiích se však šíří i mnoho mýtů, tady jsou odpovědi na nejčastější omyly.

Devět nejčastějších mýtů kolem alergií. Které jsou pravdivé, a které ne?
 

1. Změna klimatu onemocnění prospěje!
 

MÝTUS – změna podnebí vás od alergické reakce neochrání. "U každého alergika, astmatika je nutno počítat, že při změně prostředí může dojít ke zhoršení potíží a to i na místech, kde bychom to „neočekávali“ – u moře, nebo na horách. U moře to může být způsobeno drobnými částicemi písku, vlhkostí, venkovní plíseň. Na horách studený vzduch, lišejníky,venkovní plísně. Jsou pacienti, kterým vůbec nevyhovuje pobyt u moře a obráceně," tvrdí odbornice na alergie MUDr. Gertruda Čápová.
 

2. Květiny jsou nejčastějšími spouštěči alergie!
 

MÝTUS – některé barevné květiny potíže sice vyvolat mohou, ale jen velmi málo lidí trpí alergií přímo na ně. "Příčinou vzniku polinosy jsou pyly stromů, trav a plevele, které se přenášejí vzduchem, tzv. větroprašných rostlin. Květiny, které můžou vyvolat projev alergií jsou hlavně luční květiny. Zahradní květiny, jako růže, lilie můžou svojí intenzivní vůní způsobit přechodné zhoršení alergických potíže," podotýká doktorka Čápová, která odpovídá i v poradně ulekare.cz.

 

3. U moře nejsou pyly!
 

MÝTUS – Je sice pravda, že na plážích je koncentrace pylů minimální, nicméně... "V přímořských oblastech se také vyskytuje skupina rostlin, produkujících pylové alergeny jako jsou např. ambrózie, olivovníky, cypříše, borovice, trávy," podotýká Gertruda Čápová.

4. Pylovou sezónu lze předvídat!
 

PRAVDA – existuje tzv. pylové zpravodajství, díky kterému lze zjistit, jak na tom konkrétní oblast právě je. Může se tak do jisté míry minimalizovat riziko vzniku alergické reakce.
 

 

5. Z alergie se vyroste!
 

MÝTUS – „sklon“ k alergiím je dán geneticky. "Alergie může mít v průběhu života proměnlivé projevy od atopické dermatitidy, přes alergickou rýmu, bronchiální astma až potravinové alergie. Je to onemocnění velice „živé“. Můžete být několik let bez projevů alergie a nikdy nevíme, kdy a jakou formou se alergie opět projeví," tvrdí Gertruda Čápová, lékařka specializující se na alergie.
 

6. Déšť "smyje" pyl!
 

PRAVDA – nejlepší dny pro alergiky jsou po těžkých deštích. Pylová úroveň je ovlivněna teplotou, vlhkostí a deštěm. "Nejméně pylu je v chladných a mokrých dnech, nejvyšší koncentrace je v podvečer v horkých, suchých a větrných dnech. Doporučuje se nad ránem, kdy „padá“ pyl, mít zavřená okna, aby nevnikal do pokoje," podotýká lékařka Gertruda Čápová.
 

 

7. Plísně a roztoči jsou jen uvnitř!

 

MÝTUS – existují i tzv. plísně venkovní, kterých výskyt je sezónní, jejich spóry jsou v ovzduší od jara do podzimu. Plísně rostou na listech, v hlíně, vlhké tlející hmotě, v posečené trávě. "Spóry plísní podobně jako pylová zrna se šíří vzduchem. Vrchol výskytu spor bývá v červenci až srpnu při slunných suchých dnech s ranní rosou - ve „žňové sezoně“ – hlavně po předchozím deštivém období," doplňuje MUDr. Čápová.
 

8. Děti žádné alergie nemají!
 

MÝTUS – tyto potíže začínají už v ranném dětství. "Ve věku do 5-ti let trpí projevy alergií asi 28% dětí. Nejčastějším projevem je atopický ekzém, ve vyšším věku mezi 10-15 rokem života postupně narůstá procento pylové alergie a astmatu. Nikdy neznáme dobu a chvíli, kdy může onemocnění opět vzplanout nebo se projevit jinou formou. Např. pylová alergie se v pozdějším věku může projevit skříženou potravinovou alergií," tvrdí Gertruda Čápová. A někdy se projevy alergie můžou objevit až v seniorském věku.
 

 

9. Injekce mohou zmírnit alergie!
 

PRAVDA – tzv. specifická imunoterapie je účinná léčba. Podávání vakcíny trvá 3-5 let. "Už v průběhu léčby a po jejím ukončení dochází ke snížení až vymizení obtíží spojených s expozicí (působení) příčinného alergenu. Její dlouhodobý účinek přetrvává několik let po ukončení aplikace. Klinická účinnost byla prokázána nejenom v léčebném ale i preventivním účinku," doplňuje specialistka na alergie Gertruda Čápová. Preventivní účinek spočívá ve snížení rizika rozvoje astmatu a to hlavně u dětí s alergickou rýmou.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Alternativní léčba alergie: přehnané naděje do ní nevkládejte, přesto stojí za vyzkoušení

Bolavé oči aneb Kdy je viníkem alergie

Letní alergie jsou za dveřmi, jste připraveni?

Potřebujete vy nebo vaše dítě ozdravný pobyt? Podívejte se, co pojišťovny uhradí

Skoncuj s alergiemi jednou provždy!
Alergická rýma: z nosu teče jako z vodovodu

TN.cz