Od masakru na Švédských šancích uplynulo 60 let

Velmi smutné výročí si v těchto dnech připomínají obyvatelé Přerova. Je to pětašedesát let od brutálního masakru na Švédských šancích.

Čtyřicet dnů po skončení války tam slovenští vojáci postříleli 256 karpatských Němců. Všichni přitom byli nevinní, vraceli se domů na Slovensko po nucené evakuaci.

 

"Nejmladším chlapcům, kteří zde byli zavražděni bylo 6 a 8 měsíců,“ říká historik František Hýbl. Hrob všem 256 obětem přitom museli vykopat místní. Byl mezi nimi i otec pana Kubíka. "Když se tatínek vrátil, tak úplně z toho zkolaboval, protože říkal, že to byla hrůza. Střílely se děcka maly, ženy a tak dál,“ říká obyvatel Lověšic Vladislav Kubík.

 

"Před popravou se museli vysvléct do spodního prádla, museli odevzdat hodinky, peníze a šperky. Ty si pak vojáci rozdělili mezi sebou,“ říká historik Hýbl.

 

Existují přímo neuvěřitelná svědectví o sadistickém řádění poručíka Pazúra, který si pravděpodobně jako bratr příslušníka SS chtěl narychlo vylepšit kádrový posudek. Problémy mu nedělalo ani zastřelit matku dvou dětí.

 

"Ty děti spadly za ní do toho hrobu. Pazúr se chvíli díval, jak ty děti po těch mrtvolách lezou a pak sadisticky vytáhl pistoli a zastřelil je,“ popisuje historik František Hýbl. Památku nevinných obětí na místě tragédie dodnes nic nepřipomíná.

 

V dobách totality se totiž o masakru nesmělo mluvit a tak se na něj téměř zapomnělo. Pazúr byl jako jediný souzen. Za své zločiny si odseděl ve vězení směšné 2 roky a zemřel v roce 1976 jako spokojený důchodce.
 

Televizní noviny